Marťan

Vlastně až na nějaké menší detaily lepší než samotná předloha. Ovšem pokud chcete něco víc originálního - zajímavě deníkově podaného dobrodružného feel-good Robinsona Crusoa, který staví celou dobu na jediné základní emoci - bavit ten hlavní hrdina je McGyver pro 21. století, ale navíc se silnou potřebou přesně popsat každý řemeslný a technologický detail své činnosti, což vyplývá ze zvolené formy vyprávění, ale také zřejmě z projeveného perfekcionismu (či fetiše :-) autora v této oblasti, tak bude film určitě působit hůře, protože je pojatý mnohem víc tradičněji. Naštěstí, Ridley podle mě našel krásnou rovnováhu mezi zachováním některých důležitých záležitostí knihy a filmovou (hollywoodskou) dramatizací děje a já mám velmi rád, když někdo k adaptaci přistoupí věrně, ale s vědomím, že ne vše by mohlo působit ve filmu tak jak v knize. Tohle je prakticky úplně eliminováno téměř všude kromě pár řádků dialogu - protože kde byl Andy Weir perfektní v popisu toho, jak spalovat vodík z raketového paliva nebo v detailním popisu toho, proč se něco podělalo, řekněme že co se týče psaní dialogů, bylo to spíše průměrné než jakékoliv jiné. I to se ale správně dodanými emocemi a provedením podařilo ve filmu změnit, ovšem až na pár výjimek. Dále se tu správně kombinuje napětí (prvních asi 20 minut filmu nedává vůbec nic znát, že bude tenhle film taková zábava a tváří se jako řádný survival, pak ovšem nastoupí Watney a jeho zahradnická moc!) s humornými momenty, přímý deníkový formát s voice-overem a dojde i na učinění za dost legendárnímu období hudebního vývoje. Smutně jsem si uvědomil, že jsem si vkus Lewisové užíval mnohem více než Mark, hmm. Bál jsem se taky logicky jako u každé adaptace přílišné uspěchanosti a vynechávání důležitých pasáží, a když tedy filmu odpustím výrazné zjednodušení Watneyho hraní si s vesmírným legem a nějaké malé dějové zkratky, došlo k vypouštění až v poslední třetině. Nezlobil bych se, kdyby film měl o 20 minut delší stopáž, a závěr tak působil ještě o něco vypjatěji, ale nevadilo to až tak, jak jsem se bál. Scott totiž opravdu řemeslo dovedl znovu k téměř stoprocentní dokonalosti a kolečka jsou parádně promazané na celém soukolí. Kromě jediné hrozivé věci (a teď by se tu hodil nějaký Watney-style vtípek, ale naneštěstí ta chyba tam opravdu byla) - zpracování pohybu v zero G - když lidičky adaptujete takto skoro prorocký pohled směrem k budoucím misím na Mars, jaký předvedl Weir, propagujete to parádním realisticky laděným virálem dokonce za přítomnosti Neila deGrasse Tysona (který mimochodem zábavně ve svém virálním videu přešel ještě ten druhý problém - vesmírné záření - jednou rychle řečenou větou o nové technologii zaštítění lodi), to, že je to celé pojato dost uvolněně a feel-good, náhle neznamená, že můžete hodit za hlavu zpracování něčeho tak pro celkový pocit řemeslného mistrovství důležitého jako je pohyb v nulové gravitaci. Co to do prdele mělo být? Měl jsem náhle pocit, že se dívám na nějaký wuxia film. Vůbec mi nepřišlo, že by se film snažil zavděčit Číňanům o nic víc než jak to bylo v knize, ale třeba se všichni dívali špatným směrem a tohle byl ten způsob! No i ve wuxia filmech je ten pohyb realističtější než byl tady, sakra. Skoro mi to zničilo požitek z celého finále a to ani nejsem žádný astrofyzikální geek, vlastně právě naopak. No kromě téhle věci byl ale film od hereckých výkonů (Matt dodal postavě z knihy rozhodně o dost větší emoce, zkazilo to jeden či dva zábavné momenty, které tam kvůli dramatizaci nemohli být, ale no co. Důležité je, že zbytek zábavných reakcí z něho stále dělá nejsympatičtějšího vesmírného pir.. totiž botanika vůbec. - Jediný herec, který mě řekněme trochu vyvedl z koncentrace soustředění se na film, byl pochopitelně jistý klučina z jistého sitcomu - další variace na humorní podstatu předlohy, ale nedokázal jsem si ho představovat nijak jinak než jako toho klučiny z jistého sitcomu), přes scenérie a celkové vizuální zpracování a triky (při těch leteckých záběrech Marsu jsem málem nedýchal, taková nádhera a nejlepší je, že tam ta atmosféra osamocení a prázdnoty opravdu byla, aspoň občas) až k soundtracku (wow, ten druhý Williams se překonával, hlavní motiv Marsu jak něco z Vetřelce v mixu s Blade Runnerem té zmíněné atmosféře neskutečně pomáhal, chci to slyšet v Prometheovi 2!). Takže téměř úplná spokojenost, a i když jsem chvíli vzhledem ke knize uvažoval spíše o čtyřech (tak mi ta kniha přišla, jako parádní čtyřka), asi nakonec půjdu ještě o kousek výš, už jen kvůli trápení Ridleyho v posledních letech. Ale hlavně kvůli Mattu Damonovi, jehož nabušenost hlásá "Jason Bourne je zpět!!!" 8,6/10 In your face, Neil Armstrong! (22.10.2015) (méně) (více)