Krampus: Táhni k čertu

Příjemná vánoční komedie (asi by byla vhodnější zítra, kdy Česko opět zasype sníh) s roztomilým čertíkem, co rád splní vaše přání. Tedy expozice byla zbytečně dlouhá, kecy mezi hlavními postavami únavné, ale vše vyrovnalo několik scének. Nejzábavnější byla dozajista bitka na půdě, která se následně přenesla do přízemí. Útok oživlých koláčků! Bacha medvěd! A zase ti klauni! Trochu mě zklamal Krampus sám. Taková průměrná nestrašidelná maska, kterou strčí do kapsy i Ďábel z Legendy. Celou dobu jsem trnul, zda se vše dobere šťastného konce a - ANO! Tož to mě potěšilo. Hezký vizuál, úderná hudba, romanticky zasněžené městečko...co více si přát. (28.02.2016)

Na Krampuse jsem se poměrně těšil. Místní uživatelé tady z něj udělali takřka legendární film, který do budoucna k Vánocům bude vysloveně patřit a házeli ho do stejného pytle například se Sám Doma. Se Sám Doma to má mimochodem podobné tak akorát pár melodií v celkovém hudebním podtextu. Jinak je to někde úplně jinde. Krampus tady totiž střídá pohádkovou atmosféru a regulérní horor a la Noční Můra z Elm Street. Nicméně uznávám, že pár opravdu zajímavých momentů film měl. Třeba úvodní scénu v obchoďáku, která je naprosto luxusní a nebo kreslená scéna, která vypráví příběh babičky, co se s Krampusem v dětství již jednou potkala. Ta vypadalo mimochodem skoro jak od Tima Burtona. Zbytek je klasická vyvražďovačka, u které vlastně nevíte, jestli je komedií (hláškující věčně nalitá babka, tři živí perníčci) nebo hororem (Krampus, kterej se tam mimochodem ještě pořádně ani neukáže a jeho elfí kumpáni). (15.12.2015)

Kdyby byl Krampus ještě o chlup komediálnější, a je jedno jestli v tom černohumorném stylu potyčky na půdě nebo ve stylu griswoldovských Vánočních prázdnin, kterým začínal, líbil by se mi ještě více. I tak ovšem jde z mého pohledu o velmi příjemné překvapení, kterému se daří bavit i napínat a které se mohlo obejít bez těch několika otravných vážnějších minut propagujících rodinné hodnoty. Asi nejvíce mě potěšili trikaři - s výjimkou krvelačných perníčků se tady příliš nehraje na digitální kouzla, ale na staré dobré loutky a animatroniku. A všechno to vypadá skvěle! (18.02.2018)

Po omyle s názvom Krampus: The reckoning, som konečne našiel toho správneho Krampusa so sympatickou a talentovanou Toni Collette. Hlavne v prvej tretine má film neskutočné vianočné kúzlo, správnu atmosféru a skutočne nábeh na vianočný kult, ktorý by sa pravidelne vysielal na vianoce. Po vydarenej prvej tretine to však začína škrípať a v druhej polovici je tam niekoľko hluchých momentov, napriek tomu, že sa tam vždy niečo deje. A možno práve to je ten problém. Menej je niekedy viac. Výborne fungujú hlášky, dobre pobavili "perníci" , ale na skvelú prvú polovicu filmu už tvorcovia nedokázali nadviazať. Napriek tomu som to rád videl a viacmenej som spokojný. 60%. (24.04.2016)

Film s názvem Krampus a genitálním dovětkem distributora „Táhni k čertu!“, aby i ta poslední lopata v místních lůzrech a hnojích pochopila, že s čerty nejsou žerty, bych já komplexně nazval „Krampus, táhni do piče!“, aby i ta poslední lopata vstřebala, že dostává zdegenerovaný slaboduchý eintopf americké pseudokultury alá Babovřesky. Eintopf, co nepokrytě parazituje na geniálním Rare exports, který odporně kurví holyúdskou demencí, trapnými a lacinými efekty a rektoryvnou náloží rodinných hovnot. A tak na jakože sebekriticky odpudivou rodinku vyžraných, ohyzdných, nesnášenlivých a túúúúúze vtipných maloměstských idiotů 25. prosince zaútočí Satan Klaus, vypadající jako z prdele vytažená maska z Vřískotu a doprovázený kohortou lidožravých perníků a krušnohorských masopustních masek, aby se nakonec ukázalo, že jsou to v podstatě duševně nádherní lidé, plní empatie a vzájemné soudržnosti, a mě u toho tak nadmulo, až jsem při závěrečných titulcích, při kterých k tomu všemu neštěstí dokurvili i můj milovaný Sevetyč, vyprděl mimořádně žluklého ducha Vánoc. Hnusný, přiblblý a plagiátroský škvár. (29.02.2016)