BoJack Horseman

Fenomenální! Na začátku jsem trochu váhal, ale postupem času se z toho vyklubala naprosto geniální záležitost. Přestože to může znít velmi nepravděpodobně (animovaný komediální seriál o antropomorfním světě, ve kterém je hlavní postavou kůň, dříve televizní hvězda, nyní sotva přežívající troska), jedná se skutečně o jednu z nejpravdivějších ilustrací snad všech aspektů života. Život totiž může být zábava, ale taky pěkná svině. Některé díly jsou čistokrevná deprese, která diváka uzemní bezprecedentním způsobem (nepovedená "rozlučka" s Herbem, půlhodinový monolog na pohřbu, velká hádka s Toddem (fu*k man...), díl v BoJackově hlavě (stupid piece of sh*t), cesta ke smrti). To jsou momenty, kdy seriál dosahuje absolutního stropu quality TV. A v případě konce Sarah Lynn (a všech důsledků s tím spojených) dostane divák tak těžké emocionální dělo, že tento pomyslný strop seriál proráží. Pokud bych to měl dát do nějakého kontextu, jestliže Breaking Bad je králem hraných seriálů, tak kvalitativně na stejné úrovni je v kategorii animovaných seriálů BoJack Horseman... obviously. S01: 9/10. S02: 8/10. S03:10/10. S04:10/10. S05: 10/10. S06:10/10. (29.04.2023)

V té obrovské produkci seriálů (jenom co jich je z dílny Netflixu...) je vážně těžké prorazit, ale BoJack Horsemanovi se to svojí kreativností až bizarností, ale zároveň koukatelností a plejádou chytlavých postav, kterým zvířecí podoba dává punc tradiční satiry (satyr je taky člověk s kozlí hlavou, to je skoro jako kůň...), povedlo. Zároveň nás trochu vrací do dětství, kdy jsme se dívali na zvířátkové kreslené seriály. Ovšem tahle zvířátka chlastají, berou drogy, řeší disfunkční vztahy, traumata, existenciální otázky, nudu v hollywoodském pozlátku, jdou si kariéristicky po krku atp. Narážky na politiku jsou jemné, ale chytlavé. Hlavní hrdina je totální p**us, ale další postavy jako Princess Carolyn, Todda Chaveze, Hollyhock nebo dobráka Mr. Peanutbuttera si lze oblíbit. V polovině čtvrté série se mi zdálo, že trochu ztrácí dech, ale na konci mě dějovými zvraty opět natěšil na pátou. (19.08.2018)

Smutek, cynismus, sarkasmus, deprese, závislost na alkoholu, drogách a pozornosti. To je ve zkratce popis BoJacka, slavného herce, který žije ze staré slávy. Jenže tímhle jednoduchým popisem se nekončí, protože by to bylo moc jednoduché a to vědí i tvůrci. A proto se BoJack dostává do různých situací, zkoušek, přehodnocuje svůj život a chce se stát lepším, a když už to má na dosah ruky, tak se to posere a musí začít zas od začátku. Přes sebelítost, výčitky, nádavky na nespravedlnost, přes smíření, že tak to občas je, a ne vždy dostaneme to co chceme. Tahle upřímnost, opravdovost, a dojemnost dělá ze seriálu skvělou podívanou. Tvůrci výborně vystavěli postavy vdechli jim život, skutečné emoce a city, a to co prožívají je emocionálně silné a dojemné. Není to pro každého, má to hodně specifický humor, hodně narážek, ale pokud to vám to sedne, tak dostaneme tak skvělý seriál, že tomu sami chvílemi nebudete věřit. Bojack Horseman jeden z nejlepší seriálů posledních let, a nic na tom nemění to, že je animovaný a hlavní hrdina je kůň. (03.02.2020)

Horší a prázdnější díl od dílu. Pátá řada je ve svojí zoufalé snaze vyprodukovat desítky minut animace bez jakéhokoliv smyslu, vývoje, náznaku změny statutu quo už vyloženě politování hodná. Holt je problém, když seriál nemá nic krom gimmicku "depresivní vnitřní zvířata" a nemůže se v něm nic stát, protože jakmile by se něco stalo (a postavy by přestaly být pasivní, problémy prvního světa nasáklé karikatury), ten gimmick by se rozpadl. Jako film by to šlo, jako jedna sezóna by to taky šlo, ale tvůrci to chtějí dojit do nekonečna a nejpozději tak během druhé řady se prostě nevyhnutelně ukázalo, jak moc prázdné to musí být, aby to mohlo dál existovat. Chápu, že to brnká na správné struny a řeší to právě ty problémy, ale já se jenom nudím. Zvlášť když vysvětlením doslova každého problému je bolestně doslovný flashback osvětlující nějaké dětské trauma - přičemž se ale v těch flashbacích z nějakého důvodu pracuje s mindsetem padesátých let, čili absolutně nijak nevysvětlují současnost a stav aktuální generace, která s neironicky míněnou nukleární rodinou nikdy ve styku nebyla. Jde jen o hledání nejbanálnějších a nejlépe znějících zdůvodnění problémů, které se v důsledku jen zveličují a legitimizují, aby se každý mohl cítit jako oběť něčeho, co je mimo jeho kontrolu. Že si to tvůrci uvědomují a nechají postavy dokola opakovat, že tohle cíl není, fakt není chytré - je to jen ukázka bezradnosti tohohle seriálu, který má právě ty konotace, jaké mít nechce, ale místo aby s tím nějak koncepčně pracoval na úrovni upřímné sebereflexe, jen neustále vysvětluje, že takto to být chápáno nemá. Seriál navíc hodně záhy skočil přes žraloka a pro pointu vtipu může kdokoliv kdykoliv rozbít jakoukoliv kontinuitu. (29.09.2016)