Rudý kapitán

Ozvučenie katastrofálne,50%filmu som musela mať hlasitosť naplno a aj tak som hovno rozumela,inak by som dala bez debaty plný počet.Výborní herci (o mnohých som ani netušila,že sú tak dobrí) a obzvlášť ma dostala majstrovsky skvelá práca s rekvizitami.Atmosféra neskutočná,z vizuálneho aspektu naprosto dokonalý film.Škoda toho trestuhodne spackaného zvuku. (15.06.2017)

Když jsem se o filmu dozvěděl poprvé, moc jsem se na něj těšil. Hlavně na Jirku Kaisera, který zraje jako víno a z estrádního šaška normalizačních televarieté (netvrdím, že jsem se tehdá nesmál!) se stal hercem charakterních rolí. No a konečně jsem měl možnost film vidět. Hned od začátku jsem byl nadšen. Bratislava parného léta roku 1992 byla udělána opravdu skvostně. Tvůrci si dali moc práce se vším tím dobovým vybavením, auty atd.. Skvělá byla ta policejní, ještě žloto-bílá jimž se ze dveří rozpálených sluncem slepoval nápis policie překrývající VB. S nálezem mrtvoly s hřebem v hlavě začíná film dostávat grády a já si moc liboval. I já jsem si asi zde poprvé řekl - sakra dyť ten Suchánek opravdu celkem umí hrát když chce... Bohužel pak film přešel z napínavého pátrání do akčních scén a já chvilkami netušil, jestli nekoukám na nějakou retro Kobru 11. V závěru akčnost graduje a tak tu nechybí přestřelky ani skřípnutý baloňák... To co se tak pomalu a slibně rozjíždělo najednou ke konci strašně rychle skončí a některé věci ani divák pořádně nepochopí. Skoro bych řekl, že film měl krátkou stopáž. Je to škoda, tohle mělo sakra dobře našlápnuto. Bohužel i samotný Kaiser (resp. jeho role) mně tu celkem zklamala, myslel jsem, že mu bude dán větší prostor. Hodnotím velmi pozitivně hlavně atmošku a prostředí, příběh sám chtěl doladit. Dvě zlomené jehly. * * (11.11.2016)

„Boh z nás urobil ateistov, aby sme lepšie znášali to, čo každodenne robia jeho ovečky.“ Dobrá vizuálna stránka, sympaťák v titulnej úlohe, občas príjemne drsné a krvavé (klinec v hlave, nechty, háčik z udice, vývrtka na víno), pobavili ma dialógy a hlášky („Daj si pásy, nepotrebujem aby sa do mňa s*ali ešte aj dopraváci.“) a fajnová retro atmosféra (tvorcovia majú podchytené detaily, napr. by som sa bol hádal, že FUN rádio vtedy neexistovalo, ale skutočne začalo vysielať už v r. 1990). Potešili ma niektoré herecké výkony. Konkrétne Chudíka, Suchánka, Geišberga a Kaisera. U Ladislava Chudíka už bolo vidno, že na tom .nie je dobre, je poznať, že režisér asi nakoniec bol rád, že to herec ako-tak zvládol (všimnite si, ako sú konštruované jeho scény, jedna veta, strih, prestávka, druhá veta, strih...) a že ho vystrihnúť resp. pre-obsadiť (legendárny slovenský herec zomrel ešte pred premiérou, ako 91-ročný). Bolo to silné. Každopádne mi scenár nedával veľký zmysel a Kronerovej postava bola príliš na efekt (v každej scéne po dva tri preplnené poháriky rumu, to za deň stiahla koľko, tri fľaše?). Vyloženým mínusom je nezrozumiteľnosť toho, čo herci hovoria (!) a druhá polovica, v ktorej predsa len už to nie je tak úplne ono a ako to už nejeden raz zvykne bývať, otázky sú mrazivé a znepokojené, ale akonáhle sa na ne začne odpovedať, úroveň trochu klesá. A strih bol miestami divný (Suchánkov únos). Genzerovo cameo som si všimol až pri tretej repríze. (23.01.2018)

Hokejový fanda by čekal něco o Vjačeslavu Fetisovovi, ale ona to krimi o jednom nepromlčeném zločinu a „restrukturalizaci” StB po sametové revoluci. Příslovečná první rána kapitána je zvolená forma. Depresivní lokace, nápadité kamerové úhly, vlnou veder zalévaný filtr připomínající španělské La Isla mínima, to všechno ze začátku slibovalo na domácí poměry dlouho nevídanou žánrovku s temnou atmosférou. Jenže když se na něco pěkně dívá, neznamená to, že tomu budete rozumět a to v obou významech tohoto slovesa. Člověka odpovědného za postsynchrony by si měl vzít do parády zfetovaný Olda s kleštěmi a letlampou.. (01.12.2016)

„UDĚLALI TO NARYCHLO. ŽÁDNÝ ÚMRTNÍ LIST, ŽÁDNÝ DŮKAZ O VRAŽDĚ…“ /// Pokus o špionážní thriller, v československým podání, takže hlavní roli hrajou porevoluční STB(áci) a skandální odhalení mezi „černoprdelníky“. Půl hodiny se neděje nic (kromě Genzerova camea (ve spojení se Suchošem prdel, ale v dramatický scéně?...). Naštěstí pak se objeví famózní úkaz (míněno vážně) v podobě Kaisera (ten by se kurevsky hodil k majorovi Zemanovi!) a příběh jakž-takž celkem funguje. Ovšem v podstatě je to taková historka, která místy potěší filmařinou, ale výpovědní hodnota je mizerná. Tohle jste měli natočit v roce 1995 a ne 30 let po revoluci! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Červený kapitán“, kterou v roce 2007 napsal Dominik Dán, neznám. 2.) Pohřbíval jsem „narychlo“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne (14.11.2016)