Rodinný film

Naposledy jsem se v kině takto bavil u filmu Laputa (který však profrčel českými kinosály v podstatě bez jakéhokoli zájmu - na film loni přišlo jen 1 759 diváků; osobně doufám, že Rodinný film si povede lépe, ale na nějaký kasovní trhák to stejně nevidím - ostatně Omerzův předchozí film Příliš mladá noc je zde naprosto nedoceněný, 52% absolutně neodpovídá jeho kvalitám). Strašně jsem si užíval kameru, soundtrack, lokace, dialogy a herecké obsazení - všichni herci jsou naprosto výborní (u ostřílených bardů Rodena & Pechláta to je samozřejmost, ovšem pro mě byla hlavní hvězdou tohoto filmu Eliška Křenková, která se ve filmu mimochodem ukáže, jak ji pánbůh stvořil - její úchvatný zjev mě přikoval k sedačce, zbavil dechu a naprosto okouzlil - už bych asi nespočítal, kolikrát jsem se v kině v minulosti zamiloval, naposledy k tomu ovšem došlo právě včera v kině Atlas na novinářské projekci Rodinného filmu; já už sice Elišku znal i z jejích předchozích rolí, ale teprve zde si mě zcela podmanila - láska na první pohled). Hodně se mi líbilo, jak na tiskovce k filmu mluvil producent Jří Konečný o tom, že by chtěl, aby Rodinný film představoval zlatý střed mezi dvěma extrémy, v něž se současné filmy štěpí - buď to jsou nestravitelné festivalové filmy z "arthousového ghetta", nebo jednoduché filmy pro nenáročné diváky. Podle mě se tyto ambice naplnily a věřím, že by si k tomuto filmu mohli najít cestu i lidi, které artové filmy jinak nudí. Až bude zase někdo vykládat, jak je český film v hajzlu a kdesi cosi, nebude mít pravdu - Olmo Omerzu to Rodinným filmem spolehlivě vyvrací. ZAJÍMAVOSTI: 1) Ke vzniku filmu režiséra inspiroval článek v novinách o psovi, který za bouře vypadl z člunu a několik týdnů strávil sám na opuštěném ostrově bez svého pána. 2) V roli psa Otty se ve filmu vystřídaly 3 různé border kolie. 3) Scény se psem na ostrově se co do počtu hodin materiálu vyrovnaly těm pořízeným v Praze. 4) V titulní písni s názvem "I was right", která zazní v traileru, zpívá Monika Midriaková, členka kapely Monikino Kino. Na soundtracku se objevují skupiny jako Micachu & The Shapes, Man Man, Let's Wrestle, dvě písničky od MGDLN (Magdalena Vytlačilová) atd. 5) Rozpočet filmu byl 40 milionů Kč. (16.02.2016)

Na to, že to má na svědomí nečeský režisér, film působil hodně česky. Nebo alespoň Evropsky, budu-li korektnější. Spousta dlouhých, mnohdy až nicneříkajících záběrů. Do toho nějaké to drama s nepřekvapivě překvapivým vyvrbením. Já ovšem víc tento komentář natahovat nebudu. Film na české poměry dost slušný, zejména v dnešní době, protože jinak se točí samé hovadiny. Nicméně žádná pecka a musím svést své hodnocení jen na ujetý prst, protože mám sto chutí dát o deset procent méně. Jenže dobrý pocit z dokoukání (tedy, skoro až bohužel) udělal své. 60% (16.04.2017)

Omerzu jde správnou cestou a dokazuje, že když se chce, tak jde za minimum prostředků natočit film, který je na opravdu evropské úrovni. Nedivím se jeho festivalovým úspěchům, protože Rodinný film představuje současnou podobu evropského artfilmu. Příběh zaujme svou košatostí i tím, že konečně nabídne několik nečekaných a nenásilných zvratů, které ho posunou na jinou úroveň, přitom nepůsobí vykalkulovaně, ale naprosto přirozeně. Herecké výkony všech zúčastněných jsou výborné a příjemně civilní a především jejich mluva je realistická a ne vytržená z reality. Oceňuji i záměrně ironický a triviální název a plakát filmu, které v běžných divácích evokují úplně něco jiného, než s čím se ve výsledku setkají. Navíc tu je roztomilý pes působící jako metafora celé rodiny a v závěru vlastně probleskne jakýsi záblesk naděje. Film samozřejmě není bez chyb a zejména tempo je opravdu extrémně pomalé, což je smrtící, protože délka se pak zdá být dvojnásobná a někdy by bylo vskutku potřeba trochu zrychlit, na druhou stranu to tak ale tvůrce určitě chtěl a určitě by si to obhájil, ačkoli některé dlouhé záběry, které neměly žádný vliv na děj, mohly jít pryč. Možná mohl Omerzu jít trochu víc na dřeň a posmutnělou atmosféru ještě prohloubit, to už by asi bylo na průměrného diváka moc. Přes veškeré nedostatky zajímavý a velmi dobrý film, který představuje širšímu publiku jméno tvůrce, jenž dává naší kinematografii naději v lepší zítřky. 70% (21.02.2016)

A taký dobrý úvod to malo, tak ma to dokázalo chytiť! Ale potom, potom to prišlo. Slovinec síce chcel natočiť niečo surové a fakt zo života, ale skĺzol do toho, v čom sú naši filmári doma a síce neudržal dobré tempo, emočne na to išiel cez psa ( čo bol veľmi dobrý ťah, slza mi vybehla ) ale hlavne od nejakej polovice to bolo rozťahané, nezáživné a podstatné drámy boli vyriešené úplne nepodstatne. Potenciál sa ale uprieť nedá. 3 z 5 (13.07.2016)

Skica se jistě může stát vystavovaným předmětem. Naopak, malířova skica nás upozorňuje na to, co obraz (ještě) není, resp. na to, jak problematické je téma hotového, dokončeného obrazu, nechává nás nahlédnout pod povrch. Skica je doznáním, stopou procesu, takhle jsem hledal tvar - tudy vedla moje cesta, jako by nám říkal výtvarník; takhle nějak jsem se postupně dostal tam, kde jsem. Skica je nehotový obraz, který to neskrývá. Skicy mají vedle velkých olejů své místo, a já u nich často na výstavě zkysnu. ___ Blbý je, když skica, nehotový film, plný záznamů snažení, byť formální náznaky toho snažení mohou být slibné, jako třeba vzývaná nedoslovnost, tváří jako něco, co není. Omerzu nemá ponětí, co by „nedoslovně" vyjádřil, zatím ještě s cudně sklopenýma očima tápe, což je v naprostém pořádku. Není jeho chybou, že tohle jeho hledání, křehkou nejasnou představu, někoho napadlo předčasně utopit, přidusit a ustrojit do nepadnoucího kabátu (patos, luxus, exotika) a vyexpedovat na velká plátna kin. Co v pořádku není: někdo na FAMU měl včas dostat rozum, a nedostal. (19.06.2019)