Dobrou, mámo

Zvláštní a znepokojivý film. Krásný dům uprostřed malebné přírody, dva kluci, kteří si užívají letní prázdniny, podmanivá hudba a úchvatná kamera. Maminčin příjezd a dětský šok z jejího vzhledu dávají na srozuměnou, že od této chvíle začne přituhovat. Rostoucí nedůvěra, postupné odcizování, přibývající vzájemné týrání mi nahánělo husí kůži a moje úzkost plynule narůstala až k hrozivému finále, ze kterého mě bude mrazit v zádech ještě pěknou chvíli. Challenge Tour Horror, 2016. (08.02.2016)

Dvaja bratia žijúci na samote s ich matkou začnú mať pocit, že sa po jej operácii do domu vrátil niekto úplne iný. Rozhodnú sa zistiť, čo sa s ich matkou stalo a prečo je jej správanie odrazu omnoho horšie. - Musím tento komentár prepísať, pretože keď som písal v roku 2015 ten pôvodný, tak som nemal tušenie, že moje výplody bude niekto niekedy čítať, a keďže bol plný spoilerov, radšej si ho uložím pre seba. Keď som Ich seh, Ich seh videl prvý raz, dal som si ho po dopozeraní ihneď medzi top 10 hororov, ale po druhom zhliadnutí musím o dosť znížiť hodnotenie, pretože mi pointa bola známa a kvôli tomu film už nemá svoje čaro. Naviac som od tej doby videl mnoho ďalších hororov s podobným námetom, takže sa ten záver dá ovela lahšie predvídať, stačí si len všímať detaily. Taktiež sa film pri druhom zhliadnutí nehorázne vliekol a to finále, aj keď bezpochyby stále riadne intenzívne, už skrátka potom nemalo takú silu. Práve preto nechápem rozhodnutie natočiť remake, ktorý vychádza zajtra a nemám potuchy, čo nové mieni priniesť. (20.07.2015)

Velmi znepokojivý atmosférický psycho-thriller z řad rakouské kinematografie. Přesto, že je od začátku demaskovaná pointa, tak to nemělo téměř žádný vliv na emoce, které ve mně tento film vzbuzoval a zanechal. Opravdu vynalézavá „dvojčátka“, divím se mamince, že jí „nehráblo“. A nebo „hráblo“? Každopádně to důmyslnější z dvojčat si ode mě těch 81% určitě zaslouží. (08.08.2015)

Zvláštne, ale pritom zaujímavé spojenie filmového umenia s prvkami klasického hororu, prípadne thrilleru. Snímok predstavuje niečo úplne iné ako som u bežného hororového thrilleru zvyknutý. Predovšetkým je to náročná hra tieňov so svetlom, pričom nemôžem zabudnúť ani na perfektnú kameru, ktorá mi v niektorých momentoch doslova vyrážala dych. Niektoré klasické hororové prvky sú tu okýptené, ako keby sa im autori vysmievali, niečo síce naznačili ale už nedotiahli, hm... zvláštne, ale väčšinou to fungovalo. Tu máme krásnu ukážku toho, že aj s pomerne jednoduchým a k záveru i predvídateľným dejom, ale po technickej stránke so sofistikovaným prístupom, je možné film dotiahnuť až na úroveň nadpriemernosti. Hnacím motorom nepríjemnej, kvázi hororovej atmosféry, je až pod kožu lezúca neistota ohľadom identity matky oboch chlapcov (pravda, alebo iba detská fantázia a predstavivosť?) a všadeprítomná ponurá opustenosť, skrátka atmosféru tu vidím na jedničku s hviezdičkou. Na hlavnú otázku síce film neodpovie, ale myslím, že to ani nie je podstatné, výsledný dojem je veľmi pozitívny, príjemné prekvapenie. 80/100 (19.08.2015)

Dvě třetiny filmu jsem se víceméně nudil a nezachránila to ani tolik opěvovaná kamera a neméně vyzdvihovaná hudba. Naopak mi nevadila ona průhlednost, protože dávala tušit zajímavé finále a nutila mě vydržet až do konce. A to se vyplatilo, protože v poslední třetině se to opravdu rozjelo a vyklubala se z toho víc než výživná psycho půlhodinka, která předchozí dlouhé chvíle částečně vynahradila. Ale ani z toho jsem si na zadek nesedl a Mámu považuji za nesmyslně přeceňovanou. 40% (21.07.2015)