Oko v oblacích

Přesně 102 minut patrně trvá průměrnému dronu, než pekelným ohněm deislamizuje výbušně odhodlanou partičku vymatlaných hadrových hlav. Sice se za tu dobu dá skoro vyhrát džihád, nicméně i tak se musí svolat minimálně čtyři komise přizdisráčských impotentů, je nutno sehnat oficiální orazítkované potvrzení matematika UNICEFU, že 1 je menší než 80, a psychoterapeuticky přesvědčit zjevně špatně vydrilovaného džoystikáře, aby zmáčknul PLAY. Helenka s Alanem to nakonec vcelku chladnokrevně dali, ale byla to, kurva, fuška! Každopádně je těch 102 minut skvěle napsaných, výborně zdramatizovaných, perfektně zahraných, nehtohryzně strhujících a překvapivě prostých sračkovitě patetického hevyendu. Lze jim vytknout snad jen příliš návodné dojení emocí kástingovým tlačení na pilu, kdy místo obvykle ohyzdného, otrhaného, pizizubého keňského spratka olezlého mouchami osadili do stěžejní role lozkokošňoučkou a dokonale vymydlenou Miss pedofil Nairobi 2015, nasoukanou do značkové burky Baby Fundamentalist od sdružených barev Benettonu minimálně za 200 mrtvých prezidentů. (18.12.2017)

Minimalistický, ale překvapivě poutavý a napínavý thriller z válečného prostředí, které se prakticky v reálném čase soustředí na zásadní vojenskou akci, která však může znamenat i ztrátu nevinných lidských životů. Moc nevěřím tomu, že by každá vojenská akce měla takový postup, ale při sledování jsem si to opravdu užíval. (29.04.2017)

Jedno z nejsympatičtějších vojenských dramat, které za poslední roky vzniklo, mezi jehož obrovské přednosti se řadí zobrazení reálných moderních technologií, nečernobílé vidění konfliktu, kdy žádné rozhodnutí není stoprocentně správné, a zaměření se na jediný, mnohdy opomíjený aspekt vedení války – takzvaný “chain of command”, kdy konečné rozhodnutí záleží na tom nejvýše postaveném navzdory tomu, že ti pod ním mají o dané situaci často větší přehled. A jako bonus tu máte krásnou poslední filmovou větu Alana Rickmana: "Never tell a soldier that he does not know the cost of war.” (04.01.2017)

Tzv. přesný film. Excelentně natočený, který nemůžu několik dnů dostat z hlavy. Gavin Hood mě dostal. Oko v oblacích jsem jakýmsi podivným nedopatřením přehlédla, o to větší překvapení mě čekalo. Absolutní paráda! Vytvoření takového napětí v kombinaci s "jednoduchým" (morálka, etika, svědomí) způsobem apelovaní na zamyšlení se nad celou problematikou- KLOBOUČEK. Více slov netřeba. P.S.: Aaron Paul - nejvíc! 🌟🌟🌟🌟🌟🌟 (23.09.2020)

Dramatické nahlédnutí do kuchyně boje proti terorismu, kde se přehazuje horký brambor rozhodnutí a řeší se, jestli udělat strouhanku, nebo ne.. Hood to na diváka upekl přes etické otázky, morální dilemata a suspension of disbelief (mj. bezpilotní MQ-9 Reaper se neumí vznášet nad cílem, při jeho snímání nad ním krouží). Doslovnost a někdy až směšně šponovanou vyhrocenost lze zařadit mezi „collateral damage“, na které svět za pár dnů zapomene stejně jako na malou prodavačku Aliu. Vždyť menší zlo je vlastně dobro.. (19.02.2019)