Domácí péče

Jemný a milý film o umírání je jako film o těch pár krásných minutách v čekárně u zubaře. Je to lež! Člověk který chce žít, bude kolem sebe kopat, bude kolem něj dramatično jak na Tureckých hranicích. Slévák nám tu naservíroval miloučký film jak z Gumídkova, kde není dramatičmno, kde není humor, kde nešel do hloubky, jen něco nakousnul a pak zase odskočil dál a takhle nám tu dohopsal až k prázdné dřevené židli. Film bez jasného stylu, jen sekvence obrázků s dialogy o poselství jak z tajenky křížovky časopisu Žena a život. Takhle nám komise pro Oskary usne už při úvodním dějství. (10.01.2016)

S Domácí péčí se to má jako se sinusoidou. Nic od ní nečekáte a ona nejprve nadchne zlatou šedesátkovu zemitou aurou nové vlny, aby následně uhnula zcela jiným směrem, utopila se v ambicích hraničících se směšnou sebeparodií a nakonec z toho přeci jen vybruslila se ctí vkusným závěrem. Horák působí, že má nesporně talent jak jako scenárista tak i režisér, ale potřeboval by nad sebou pořádný bič v podobě nesmlouvavého dramaturga. (29.11.2015)

Příběh, který je o velkém srdci jedné bytosti, která má v sobě tolik dobra a obětavosti pro druhé, až zapomíná na wellnes vlastní duše. Obsahové se film dotýká i tématu v oblasti léčitelství, ale nikoli s pozice, "já mám dobrý názor a opačný patří do toi toiky", ale jen to tak příjemně zašimrá v mozkovně ať si každý popřemýšlí jak uzná za vhodné. Lidsky odvyprávěný příběh má do sebe kvalitně zapadající zábavné i dramatické prvky, přesně tak, jak je mnohým z nás serviruje sám PAN Život. Civilním hereckým výkonům kraluje fantastická Alena Mihulová, tady bych se nebál ani myšlenky na Českýho lva, pokud se tedy bude dávat za herecké výkony a ne za barvu pleti jako loni. S citem otevřená filmová duše zaujme především sobě rovné z řad diváctva. (17.07.2015)

Výborně vybalancovaná lidská tragédie a štědrá porce humoru (nejlepší byly v tomto ohledu scény v hrobě a v podchodu pro žáby). Kromě suverénní Aleny Mihulové tu skvěle hrají i Bolek Polívka a Tatiana Vilhelmová. Slávek Horák se prokázal jako přesvědčivý scenárista a vynikající režisér. Snad jen jako herec hraje nižší třídu (ale asi si nechtěl nechat ujít sprchování ve vaně). (16.07.2015)

Tenhle film snad ani nemůže neoslovit, musím přiznat, že jsem prakticky nevěděl do čeho jdu a byl jsem zaskočen, protože jsem ani netušil, že je to komedie i drama. A sedělo mi to perfektně. V porovnání například s Pořád jsem to já nebo Jako nikdy se mi tady strašně líbí, jak dokázali udělat film o smrti a přitom ho odlehčit skvělým humorem. Třešničkou na dortu jsou perfektní výkony, kde opravdu všichni odvádějí tu nejsolidnější práci. Jenom si myslím, že ta role Vlasty je prostě tak skvěle napsaná, že aby z toho Mihulová něco nevytěžila, musela by být dost špatná herečka. Ať je zbytek filmů tohoto roku jakýkoliv, myslím že aspoň pár nominací na Lva a Ceny kritiků jsou jasné, jak pro ní tak pro film. (29.07.2015)