Četníci z Luhačovic

Achjo...toto dopadlo. Těch negativ je tolik, že je asi všechny nevyjmenuju. Aspoň ty největší - Zedníčka mám rád, ale ten jeho ušišlanej germán byl opravdu jen blbý vtip. Kdyby mluvil normálně s jemným německým přízvukem, neřeknu ani popel, ale ta hodně nepodařená šaškaráda, aby i pastevec z Ulanbátaru pochopil, že to není Moravák, je prostě pitomá. K tomu mimořádně, ale skutečně mimořádně NEZAJÍMAVÍ herci v rolích četníků (až na Mirka Hanuše!), co vlastně možná vůbec neví, co mají hrát, kdy mluvit, kam jít...samotné případy jsou opravdu vhodné jen pro večerní pohodový TV večer s rodinou, pokud k příjemnému večeru s rodinou už potřebujete televizi. Asi by se našly i klady - Ondřej Malý s Pájou Tomicovou jsou dvojka, která vám zaručeně vyrobí vtip a odlehčení. Nechci dštít oheň a síru, ale jsem hrozně zklamanej... na Humoresky se Luhačovičtí dívají zadupáni do prachu... (24.01.2022)

Zatím dobré. Asi vznikla trochu mýlka v očekávání dalších Četnických humoresek. Osobně jsem velmi ráda, že to žádné takové „pokračování“ není. Tento seriál je zcela jiná kategorie, je to klasický kus, spíše bližší Příběhům kriminalistiky, pověstná „humoresková“ lidovost, přes nesporné celkové kvality seriálu v podání Töpfera často velmi těžko vstřebatelná a protivná, by tu byla nefunkčním problémem. Seriál jistě získá i trochu jiné diváky, než jaké měly právě Humoresky. Zedníček je ve své roli přesvědčivý, snadná role to opravdu není, ani jsem od něj takovou kvalitu nečekala. Dva mladí herci jsou ke svým rolím čerstvých policistů sympaticky a zdařile poctiví, jen Vika Kerekes až tragikomicky přehrává, ale její role není naštěstí pro celkovou performanci nikterak podstatná. Prostředí, do kterého je seriál zasažen, je více než lákavé, produkční práce je výborná. Uvidíme, co seriál přinese v dalších dílech. (07.01.2017)

Dva mladí četníci v roce 1919. Nevím, komu a do jaké situace tenhle seriál doporučit. Není to ani pro vychutnání drsných, až hororových vražd, ani pro chvíle, kdy si člověk chce oddychnout u lehké, vtipné detektivky. Totiž.... Je. Je to obojí. Třeba v dílu Staré dluhy se tyto atmosféry střídají až k infarktu. A střídají se také v jednotlivých dílech - podle toho, kdo je zrovna velitelem stanice. To mě trochu mate. A nelíbí se mně, že tvůrci jakoby schválně tlačili na pilu a pokoušeli se oba druhy atmosféry stůj co stůj vytvořit. Pro mě to ale atmosféru nemá - to by to chtělo zajímavější hudbu a jazyk. V prvních dílech se mluví hezky prvorepublikově s různými německými výpůjčkami, ale v pozdějších dílech - kromě starého rakouského četníka - se všichni vyjadřují strašně jednoduše a provozně. Nikdo nehláškuje, nikdo nemá zvláštní způsob vyjadřování, nikdo nemluví nářečím. Páni scénáristi, přečtěte si třeba něco od Karla Poláčka... Kromě toho mně vadí, že za scénářem je poměrně negativní a depresivní přístup ke všemu - vždycky si zvyknete na nějakou sympatickou figurku z města, načež po několika dílech zjistíte, že je to podvodník nebo vrah nebo jánevímkdo. A scénáristé neumí psát ženské role - ty tu jsou dost mělké a většinou negativní. To byly jediné momenty, kdy jsem Četníky z Luhačovic srovnávala s Četnickými humoreskami a s nostalgií vzpomínala na Andělku a Karličku. - Tak to bychom měli negativa. Pozitiv má seriál také hodně - třeba historicky přesné kostýmy, včetně luhačovického kroje! To opravdu není samozřejmost. Secesní klobouk dolů před kostýmní výtvarnicí Sylvou Hanákovou! Kromě toho také nádherné exteriéry, reálie z poválečné doby, které pomáhají ji pochopit, místy velice napínavý či svérázný děj, opravdové Maďary a Židy mluvící maďarsky a jidiš (ne Čechy snažící se tyto jazyky napodobit), neokoukané moravské herce. Třeba Zdeněk Černín v roli lékárníka je přesný. - Celkově je to seriál, který zároveň připomíná spoustu jiných seriálů a zároveň je dost specifický. Nemůžu říct "podívejte se na první dva díly a uvidíte, jestli je to seriál pro vás", protože se pořádně rozjede teprve v díle čtvrtém a tak jako hezky srovná v díle desátém. Takže - podívejte se na prvních dvanáct dílů a uvidíte, jestli je to seriál pro vás :-) (24.04.2019)

Víte, proč je hovno hnědé? Je to kvůli žluči. Ta je sice tmavě žlutá až žlutozelená, ale obsahuje bilirubin, což je takový ‚odpad', který vzniká ze starých, pro tělo jich nepoužitelných červených krvinek. Ve střevě ho rozkládají bakterie na dvě části – jedna bezbarvá se vstřebá do krve a vyloučí se močí, druhá se oxiduje na různě barevné sloučeniny, nejčastěji právě v odstínu hnědé, a odchází ven z těla s výkaly. A pointa? Žádná, snad jen, že mi povídání o hovně přijde zábavnější, než Četníci z Luhačovic, ve kterých se Donutil s Jaškówem tváří tak, jako že je hraní hodně bolí a není se co divit, když jsou tak blbí, že je musí na banální stopu přivézt matka jednoho z nich. A komentovat Zedníčkův pseudo-akcent nebudu, to by bylo jako babrání se v hovnech. (28.01.2017)

12/12 Na první pohled vysloveně poklidný seriál, taková jemnější První republika. Ačkoli koncept je nezvyklý. Kvalita se mění přímou úměrou podle toho, kdo je zrovna velitel. Například díly s Karlem Dobrým jsou vysloveně dobré. Naopak díly s Jiřím Langmajerem slabší. Nicméně jako celek je seriál o Četnícich z Luhačovic nadmíru potřebným neb zkoumat počátky Československa v rovině tradiční lázeňské krimi a poukazovat na odlišnosti doby na přelomu 10. a 20. let, toho není v našem kraji nikdy dost. Takto divák získá přesně tu potravu, kterou mu nedali Četnické humoresky, seriál bohužel až příliš tradičně sledující zánik první republiky. Vzácně je tu celá přehlídka žánrů, zajímavá práce s vývojem postav. A několik velmi krutých vyvrcholení. Nač lamentovat na homosexualitou v řadách četnictva? Člověk je vždy stejný, jen zákony a společnost se vyvíjejí. (20.01.2017)