I jako Ikaros

Spousty filmových fanoušků má vašeň i v četbě a určitě bychom se všichni shodli v odpovědi na otázku: "Které knihy jsou podle vás dobré/vás baví? " Přece ty, které čteme jedním dechem. A jednu takovou knihu převedl Verneuil na plátno. S tak maximálně úderným, inteligentním a psychologicky útočným filmem jsem se velmi dlouho nesetkal. Je to ten vzácný případ, kdy je vše vyladěno do dokonalého detailu a kde má divák u každé scény dojem, že si tvůrci dali sakra záležet, aby přispěli do sbírky něčím, co má velkou váhu i po desítkách let od svého vzniku. Brilantní dialogy, tuhá spiklenecká atmosféra, protřelé vyšetřování, silně předsvědčivý Yves Montand a jedna z nejsilnějších scén filmu, tj. psychologický experiment, který pochybujícího diváka přesvědčí, že toto není jen rutinní krimi. Lze vytknout mírné předvídatelné finále, které má ovšem min. z mého pohledu výhodu v tom, že nikterak nesráží celkový dojem, aneb nelítej nízko, ani příliš vysoko... (04.02.2023)

Nie zlý politický triler, aj keď od reality je vzdialený a málo vierohodný. Menej ma bavilo kriminálne vyšetrovanie, ktoré dostalo až príliš veľa priestoru, a viac bavili napojenia na pozadí, ktoré mohli i nemuseli určovať následné posuny v príbehu. Chýbalo mi aj viac napätia, naopak, predvídateľný záver nevadil. Yvesa Montanda som v podobných francúzskych snímkoch videl niekoľkokrát, asi mu typizovaná rola prischla. (17.04.2022)

Úsměvný politický thriller. 29letý Didier Sauvegrain (střelec Daslow) potěšil mé oko a celý snímek potěšil můj smysl pro absurdní naivitu. .                                       .                       .                                                                                                                                                                 . (21.01.2023)

Kolega CarloRizzi mě ve zdejší diskuzi evropská kinematografie upozornil na tento kousek, který má ČT ve svým programu, po přečtení jména režiséra, herců, ale i hudebního skladatele jsem nevahál ani chvilku a opravdu, přesně podle očekávání jsem dostal temný, realisticky vyprávěný politický thriller s dokonale sednoucí hudbou mistra EM, no a jak už to tak bývá u Francie dávných let, opět je to konec, který vše ještě zvýrazní a zesílí, opravdu komu čest, tomu čest, mistři filmařského umění dávných let. (29.11.2021)

Nelze se ubránit srovnání s o pár let staršími Ctihodnými mrtvolami. Ikaros je o chloupek méně propracovaný, především mě zaráží, že Volneymu vše vychází, svědci mu jdou na ruku, důkazy se sypou shůry, každý s radostí spolupracuje a média obětují čas vyměřený reklamám, aby mohla pomoci prokuratuře. A to se ani nezmiňuji o scenáristickém lapsu s vyhledáním svědka pomocí zaměření telefonu. Pokud byl Volney přesvědčen, že má prokuratura napíchnutý telefon, mohli zloduši svědka také snadno najít. No nic, takhle to asi mělo být napínavější. I když Verneuil má na svém kontě mnohem lepší kousky a Montand mnohem zajímavější herecké výkony v politických dramatech, přesto tenhle film zůstává jedním z mála konspiračních snímků, který není směšný a neknokautuje logiku na každém kroku. (19.12.2021)