Do posledního dechu

Od tohoto filmu jsem toho moc nečekal, ale musím přiznat, že mě mile překvapil. Především mě zaujaly dramatické scény, které titulovaly brzy po klidném úvodu. Závěr už byl zase mírnější a přišel mi maličko nedodělaný. 3D se tu sice může zdát zbytečné, ale některé scény to skvěle oživilo, takže já jsem s tím byl spokojen. (31.01.2016)

,,BUĎ JE VŠECHNY ZACHRÁNÍME, NEBO VŠICHNI UMŘEME... /// Nač si příběhy, v nichž běsnící živel vrhá lidi vstříc jejich osudu vymejšlet, když v dějinách máme zásobu hrdinů, jejichž činy stojej za připomenutí. Těžko vodhadnout, jakej zájem vzbudí Chris Pine se svým člunem mezi platícím obecenstvem. Není totiž žádnej Mitch Buchannon. Že by snad Casey Affleck? Možná… (ale rozhodně to nebude štěk Erica Bany). Já bych vsadil na skutečný (pravdivý) dobrodružství a přehršle digitálních vln. Filmově tady totiž nejde vo lidi. Bavit bude bouře. A to dobrodružství do ní celkem bez problémů zapadá a dělá ji zajímavou. A vona jeho. Když dojde na lámání chleba a digitální živel si se všema pohrává, tak kino nedutá. Stačí to rejžovi, stačí to Disnymu, v podstatě to stačí i mně. Nenápadně vytahuju smrkáč (protože tenhle příběh k zamáčknutí kroupy přímo vybízí) a čistím víka sobě (i všem kolem). Záchrana drsnejch chlapů, nedrsným záchranářem… no viděli jste to už někdy? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román „The Finest Hours: The True Story Behind the US Coast Guard's Most Daring Rescue“, kterej v roce 2009 napsali Casey Sherman a Michael J. Tougias jsem nečetl. 2.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 3.) Thx ČSFD za libereckou projekci. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (29.01.2016)

Film absolutně bez dechu, který se lopotí jako pramice na rozbouřeném moři. Technicky obstojí tlumená a zručná kamera, ale co je to platné, když herci hrají na pomezí naivismu 50. let a špatné interpretace Shakespeara (hlavně Hamleta ze strojovny Caseyho Afflecka rovnou nominovat na Zlatou malinu). Prkenné dialogy, velmi vágní stavba a de facto jediná napínavější scéna (překonávání příboje cestou z přístavu) ústí ve zřejmě nejnudnější katastrofický snímek, v němž je největší katastrofou film sám. Jisté uznání si snad zaslouží jen to, že Gillespie se pokouší o civilnější přístup než třeba Wolfgang Petersen v Dokonalé bouři... ale k čemu to je, když z filmu nevychází vůbec nic krom otupělosti? (28.01.2016)

Semiautistický Kryštof Borovice má tak hnusnou starou, že se raději vrhá na riskantní mise do rozbouřeného moře, než aby na ni musel doma čumět. U rektorvoucí seznamovací scény, kdy se ta obluda za zvuků holyúdských famfár poprvé okázale otočí xichtem do kamery a Kryštof, místo aby okamžitě hodil kosu, na ní udělá zamilované kudrnaté oči, mi nejdříve úlekem zaskočil máršmelous, načež jsem si smíchy poprskal televizi rozžvýkaným popkornem. Ale když jste otrlý, zádumčivý nantuketský rybář, asi je to měkčí a méně chlupaté než Novofundlanďan a tolik toho nesežere. Jinak typický patos a kýč Mikyho klubíku. Počasí na piču, hrdinný pobřežní strážce, láska, hrdinný strojník, zase láska, drsní, ale spravedliví správní chlapi, pořád láska, polepšený ustrašený tankerový přizdisráč, kterému drsní, ale spravedliví správní chlapi drsně, ale spravedlivě ukázali správný chlapský směr, tklivý molový orchestr, ještě trocha lásky, vlny jako kráva, klemra jako prase, nepodchladitelný hrdinný pobřežní strážce a nezlomný hrdinný strojník se po mnohých útrapách konečně setkávají, vrhajíce na sebe drsné, ale spravedlivé pohledy plné tichého chlapského respektu, tklivý molový orchestr dvě a láska vrcholí v mohutném kresčendu zubokazného hepyendu. Nejedna rozteklá osamělá padesátka u toho bude v bizarně oplzlém, o číslo menším růžovém županu samým napětím mačkat kočku a marně snít o tom, jak se jí ten štramácký oficír Erich Báňa snaží prokopat tvarohovými záhyby krabatých stehen k mrtvé rybě. Na druhé straně je to však hezky udělané, dramaticky dobře zvládnuté, a když vypnete indikátor nevkusu, vcelku svižně to odsejpá. Prostě takový Bílý tanker aneb V srdci moře bez nasraného kytovce. (11.04.2016)

Pokud se děj odehrával na rozlomené lodi, tak se bylo na co dívat. Sice loďařině vůbec nerozumím, takže absolutně netuším, jestli mělo konání všech zúčastněných odraz v realitě, ale mě to dávalo smysl a to stačilo. Nehledě na to, že se pořád něco dělo a i posádka byla castingově vydařená. Něco do sebe měla i záchranná akce a líbily se mi splašené vlnky. To co se dělo na pevnině byl kýč jako prase, který by snad byl koukatelný, pokud by vše nebylo postaveno na úděsně necharismatickém Pineovi, který se rozhodl neužívat mimiku. Zdatně mu sekundovala Holliday Granger, která ztratila Lukréciinu roztomilost a zmohla se tu jen na pár usoužených pohledů. Lehký nadprůměr a potlesk všem těm frajerům., kteří se tenkrát na celé téhle eskapádě podíleli. 60% (25.04.2016)