Cena strachu
Le Salaire de la peur
Vite vendute
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
The Wages of Fear
Režie:
Henri-Georges ClouzotKamera:
Armand ThirardHudba:
Georges AuricHrají:
Yves Montand, Charles Vanel, Antonio Centa, Peter van Eyck, Véra Clouzot, Folco Lulli, Darío Moreno, Grégoire Gromoff, Darling Légitimus, François Valorbe (více)Obsahy(1)
Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)
(více)Videa (1)
Recenze (253)
Vlastně bezchybný film. Nevadil mi pomalý rozjezd, ve kterém sledujeme "uprchlíky" z Evropy "uvíznuté" v zapadnutém jihoamerickém městečku (bez peněz a bez možnosti si je vydělat), protože jinak bychom postavy nemohli poznat a ony by se později nemohly vyvíjet. Právě vývoj postav je to, co je na filmu (včetně všudypřítomného nebezpečí exploze), nejpodstatnější. Plné hodnocení nedávám, protože mi nesedl konec (přestože má smysl). Ale to může být jen můj osobní názor :). ■ P.S. Oceňuji realističnost filmu, ve kterém místní obyvatelé mluví španělsky, Američané anglicky, Francouzi francouzsky a do toho občas zazní němčina nebo italština. U starých filmů ne vždy vídané. ()
Remake od Friedkina jsem zatím neviděl, čili srovnání si nechám až na potom. Viděl jsem ale naprosto perfektní a až téměř do konce skvěle vybalancovaný akční dobrodružný napínák. První představovací hodinka zajímavá a z mého pohledu i naprosto nezbytná. Každý člověk má totiž několikero různých masek, ale jen jednu tvář. A bez znalosti masky nemá odhalená tvář ten správný účinek. Coby psychologická studie tedy rovněž skvělé. A pak přijde to nejlepší, cesta s nitroglycerinem. Dvě různorodé osádky a postupné strhávání masek a nervy drásající napětí. Fandil jsem oběma vozům, ale paradoxně víc Luigimu se Skopčákem. Povahový veletoč Joa byl očekávaný, ale i Mario mi byl v závěru svým přístupem téměř odporný, nicméně pořád jsem byl ochoten všemu věřit. Závěr mi ale přišel dost na sílu. Chápu, co tím zřejmě chtěli páni tvůrci říct, ale ten způsob provedení zdál se mi poněkud podivným. A jen díky tomu si nechám otevřená vrátka do zhlédnutí remaku, jdeme do čtyř. ()
Ja som taktiež váhal, v čom je tento film taký úžasný, keďže všetci vieme, že hlavný hrdina musí prežiť minimálne do poslednej päťminútovky a z čoho má potom prameniť ono napätie. Začalo naplno fungovať tak v tretej scéne, čiže asi neskôr, ako Clouzot zamýšlal, ale tento film je hlavne o sile priateľstva, o neľudskosti pracovných podmienok, čiže o tom, že mašinéria obrovského priemyslu musí ísť aj cez "priateľove nohy", nielen cez mŕtvoly. Úžasná atmosféra strednej Ameriky vyžaduje veľké plátno, alebo aspoň blue ray disk, ja som sa bohužial uskromnil s menej kvalitným formátom a urobil som veľkú chybu. Pokiaľ si dobre pamätám Friedkinov remake, ten bol akýsi subtilnejší a uzavretejší, možno aj lepší, ale to by som ho musel vidieť znova a mám na to po tomto filme veľkú chuť. Takýto poriadny chlapský film padne v dnešnej hipster dobe, keď nedokážete odhadnúť sexuálnu orientáciu mužov, neuveriteľne vhod. Preto dávam plný počet, inak asi za štyri. ()
Občas sa stane, že REMAKE - predčí originál, t.j je rovnako kvalitný, ak nie lepší, napríklad SCARFACE - originál z roku 1932. , remake po viac ako 50. rokov neskôr - 1983. , ktorý je dynamickejší, lebo Al Pacino, je oveľa nebezpečnejší a šialenejší ako Paul Muni, či réžia má také a onaké - nespochybniteľné momenty, ktoré sa vryjú do pamäti a pod, takto by som mohol pokračovať donekonečna a ešte ďalej. Snímok, o ktorom akurát píšem, t.j Mzda strachu, má taktiež americký remake, pričom toto - mimoriadne umelecké dielo, je pôvodom z Francúzska, tam sa i nakrúcalo - oblasť okolo Nimes, ale dej, je situovaný do Južnej Ameriky, do Venezuely v dedinke Las Piedras, a to krátko po skončení 2. svetovej vojny. Tam to celé začína, tam to celé vypukne. Vrátim sa k tomu remaku - tohoto filmu. Videl som ho, má ho na starosti - režisér - Vyháňača diabla alebo Francúzskej spojky, Bill Friedkin, ktorý to nakrútil v roku 1977, po 24. rokoch - od originálu, ktorému sa, bohužiaľ, nevyrovná, i keď tam hrá - Roy Scheider, no podotýkam, že ani remake - nesmrdí nejakou dutosťou, dá sa to v pohode prežiť, ale po videní - francúzskeho originálu, ostávam ako nemý, lebo tomu sa už nič nepriblíži... K deju a filmu: Vskutku, tu to vyzerá ako 100 rokov za opicami, akoby sa zastavil ľudský vývoj, doprava funguje tak, že sa jazdí na osloch, ľudia sú bez práce, nudia sa, DIERA - by bolo to správne slovo, kde sa nachádzajú, a kde momentálne žijú, či skôr prežívajú... Po nejakom čase, prilieta do tejto diery - chlap menom Jo, Francúz, alias gangster, ktorý zdrhol, a chce začať odznova, len to asi netušil, kam ho nohy zavedú, bude trieť biedu... Mário sa s ním spozná, Mário je miestny frajer, pred ktorým majú rešpekt, ale je nezamestnaný, atraktívnu frajerku - ignoruje, skrátka - žije zo dňa na deň... Správa roka - rokov - Vybuchol ropný vrt... Hľadáme spoľahlivých šoférov, ktorí budú schopní previesť extrémne nebezpečný náklad - nitroglycerin, a to na miesto výbuchu v dvoch nákladiakoch, kde v každom z nich, budú dvaja, prvá posádka tvorí Mário a Jo, tí pôjdu v časovom predstihu, za nimi potom Luigi a Bimba. Predtým sa ale vytvorí - KONKURZ, kde sa hľadajú tí najlepší, pričom Jo, tam pôvodne nebol, ale zaobstaral si voľné miesto, zariadil to tak, aby tam bol On. Všetci sú radi, že majú JOB - ROBOTU, dostanú fixný plat - 2000. dolárov, trasa je extrémne nebezpečná, každý menší otras, by znamenal - výbuch a koniec - smrť !!!! Samozrejme - prachy budú až po splnení požiadaviek, že prídu k tomu výbuchu, len či to zvládnu, nechám na divákov, ktorí budú pri 150. minútach - totálne vo vytŕžení z majstrovskej réžie - H.G. Clouzota, od ktorého som videl už ten povestný bravúrny snímok - Diabolské ženy. Výborný režisér, pred ktorým mám veľký rešpekt, kamera je geniálna, strih ešte geniálnejší, herecké výkony sú monumentálne : všetci štyria hrajú ako o duši, sú v extrémnej situácii, kde nevedia, kedy môže nastať - okamih smrti, a tak sú v stálom ohrození života, majú vidinu - zbohatnutia, len háčik je v tom, že sa nechať najať na takto riskantný job, je čisté šialenstvo, berú to, i keď vedia, že sa nemusia dožiť - cieľa. Dokonalý - Yves Montand ako Mário, perfektný výkon, ktorý sa rútil do smrteľnej priepasti, excelentné ! Charles Vanel, Folco Lulli, Peter van Eyck - výnimočnosť. Atmosféra - unikát ! Obával som sa, že sa budem nudiť. Taký som rád, že som sa mýlil ! Dlho som nevidel film, ktorý by ma takto ohromil !!! Majstrovský - takmer dokonalý, geniálny film, ktorý si rátam, ako jeden z najpôsobivejších, aký som kedy videl... () (méně) (více)
Párkrát tu zaznělo, že první půlka je moc rozvleklá. Mně se právě první polovina líbí snad ještě více než druhá. Pomalé představení jednotlivých charakterů funguje nezávisle na druhé polovině - vytváříme si vztah k jednotlivým postavám, a představu o tom, jaké ty postavy vlastně jsou. Druhá půle pak nenápadně nabourává chápání jednotlivých charakterů a na nebezpečných zkouškách teprve rozkrývá skutečnou podstatu věci. Právě hra mezi očekáváním, zda se naše představy o vlastnostech postav naplní či ne, je pak zdrojem silného emočního náboje, který funguje v druhé polovině. Je na tom fascinující, že to, co se dá na povrchu vnímat jako jednoduché dobrodružné vyprávění, je vlastně dost rafinovaná hra na kočku a na myš mezi scénáristou a divákem. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (18)
- Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
- Ve Spojených státech amerických se filmu dostalo nařčení z antiamerikanismu. To mělo za následek, že američtí cenzoři poupravili či rovnou vystříhali mnoho klíčových scén snímku. (DaViD´82)
- Produkce kvůli pohromám při natáčení překročila rozpočet o více jak 50 milionů francouzských franků. (DaViD´82)
Reklama