Spotlight

…a odpusť nám naše viny, jakož i my neodpouštíme našim viníkům… Klidná koncentrovaná síla, jenž je nesmírně působivá v obou svých rovinách. V té, co odkrývá šestiprocentní systémové selhání zametané léta pod chór i v té, co oslavuje poctivou nezávislou novinařinu. Mark Ruffalo budiž pojítkem k podobně nastavenému Zodiacovi od Finchera, ovšem tam se nejednalo o amorální spiknutí. Selhal snad Bůh, že uvedl je v pokušení..? (20.01.2016)

Výjimečné. Herci, scénářem, námětem i precizností s jakou je zde pojata moje tajná láska, investigativní žurnalistika. OT: Vážně doufám, že se podaří najít cestu, jak do novin znovu nalít peníze mimo inzerci. Že někdo vymyslí způsob, jak novinářům zaplatit víc času na investigativu a odpoutat zdroje od zájmů. (07.06.2016)

Oscarový film 2016...Asi by som mal žasnúť a vykrikovať: "Wau, to bola bomba!" , ale bohužiaľ nie. 100% súhlas s Malarkeym. Vyrozoprávať film z pohľadu novinára, horlivého žurnalistu, ktorý chce za každú cenu urobiť humbuk, alebo jednoducho správnu vec, to je ok. Ale keď je celý film založený iba na tom a protistrana, v tomto prípade obvinení kňazi, nedostane takmer žiadny priestor, je to na hovno. Doslova som dychtil, kedy konečne odchytia aspoň jedného z tých 87! prípadov a to len v meste Boston! Ale nič...Téma rozhodne zaujímavá, provokatívna a kontroverzná, ale tu to aj končí. Akademikom to asi stačilo, no mne ani zďaleka. Celkovo je to pre mňa oscarové sklamanie, aj keď nie až také veľké ako minuloročný Birdman. Spotlight ledva získal dve sošky, čo je na oscarový film sakra málo. +++++ Pri najbližšej návšteve kostola sa treba zamyslieť, pretože sa zdá , že kňazi prekefovali celú Ameriku od Severnej Dakoty až po Texas... Film fajn, pozerateľný, ale bez emócií a hlavne nevyužitý. 60%. (06.03.2016)

Kněžské svatouškovství, podané na příkladu převážně evangelické země historických evropských disidentů USA, se zdaleka nevztahuje jen na tuto zemi. Úsporný střih, důkladný ponor do námětu, kvalitní herecké obsazení, snaha o věcnost a konkrétnost, brilantní dialogy, to všechno vytváří obraz dynamické struktury té lepší - bohužel současně i té méně vábivé - stránky americké demokracie. Nevýznamná není ani problematizace (více na místě by byl ostřejší výraz zpochybňování seriozního novinářství) bulvárního novinářství a hold seriozní žurnalistice, kterou ve filmu dělají chybující - a chyby přiznávající - lidé z masa a kostí. Nepřímo dotčen tu je i Vatikán a svatý papež Jan Pavel I. Kardinál, který se na kněžské pedofílii přímo spolupodílel, byl vykopnut svou církví nahoru do Říma (Vatikánu). Úděsná jsou i dostupná, v závěrečných titulcích uváděná čísla: na pedofílii se podílelo zhruba 16% kněží v obvodu působnosti bostonské církevní provincie (skutečné číslo mohlo být ještě větší). K tomu všemu není co dodat. Svatouškovství není doplňkem, ale protikladem svatosti. Nevoní po myrze, ale po fekáliích a síře. Není boží, ale ďábelské. Hlavním ďáblovým nástrojem je - a není to náhoda - rovněž svatouškovský, nelidský celibát. (06.04.2016)

Jakožto někdo, jenž do novinařiny tak trochu nahlédl, samozřejmě můžu pochybovat nad produktivitou investigativního týmu (respektive kdo v tuzemsku by mohl platit několikaměsíční hon za, sic vydatným a nesmírně atraktivním, materiálem?). Ušlechtilé drama se silným základem, kterak na nemocnou církev už nemůžeme brát pražádné ohledy. A dupnout na ně pěkně od základu. Žádná jedna senzace, ale kompletní seznam hříšníků, kteří neudrželi v kalhotách to, co měli. Tým žurnalistů z Boston Globe přinesl sérii článků o zneužívání dětí katolickými kněžími, vysloužil si za to prestižní Pulitzerovu cenu a dodal odvahu dalším, kteří se podělili o své nepříjemné zážitky. Tvůrci na to jdou s rozumem, neženou se za senzacemi, neexhibují, nutí novináře do mravenčí práce, do nekončící dřiny (a ukazuje prostředník všem těm rozumbradům, kteří mají novináře za hyeny, přičemž jsou těmi prvními, kteří hltají všechny ty tragické události, kterým bleskově roste čtenost), čímž se oddělují od povrchních webových pisálků. Nenabízí žádné atraktivní linie (výhružky ze strany mocné církevní instituce). Možná je to pro někoho nevstřícný přístup, mě osobně bavil. Překvapí třeba to, že církev nic moc nezametá pod koberec, ale místy to našemu týmu až nelogicky usnadňuje (jeden z kněží se mezi dveřmi bez potíží rozvykládá o svých choutkách). Šikovně se pracuje i s katolickými kořeny čtyřčlenného týmu, který se s důvěrou k církvi vyrovnává po svém. Abychom si rýpli i do samotného systému tištěných médií, připomene se i fakt, že redakce o případu věděla už dřív, než do něj začal bušit nový editor. Mark Ruffalo, Michael Keaton, Rachel McAdams, Stanley Tucci, Liev Schreiber. Ti všichni jsou přesní, oscarové nominace (ač zůstane jen u nich) mým oblíbencům (McAdams a Ruffalo) moc přeju. Jen Thomas McCarthy si mohl/měl víc pohrát s emocemi. (29.01.2016)