Reklama

Reklama

Matthew Broderick a Ally Sheedyová excelují v tomto podmanivém dramatu plném akce, napětí a dobrodružství! Režisér John Badham v něm nechá diváka nahlédnout do míst, kde se osud země odehrává na obřích obrazovkách. Stačí velmi málo, aby nastal její tragický konec. David Lightman (Broderick) chce, stejně jako každý kluk, hrát nové válečné hry. Díky náhodě se mu podaří navázat spojení s počítačem, který mu nabídne možnost, aby řídil termonukleární válku. David zvolí místa na zemi, kam dopadnou jaderné zbraně, aniž by tušil, že dává pokyn kontrolnímu systému obrany Spojených států. Pouští se do hry, která může skončit jedině 3. světovou válkou. Společně se svou dívkou (Sheedyová) a počítačovým géniem (John Wood) musí závodit s časem, aby přelstil svého protivníka… a zabránil tak jadernému Armagedonu. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (156)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Ten nápad mi přijde dost zajímavý a stěžejní myšlenku ten film má taky dobrou a naprosto dostačující, jenže horší je to se zpracováním. To je totiž ne zrovna záživné, průměrné a má příliš mnoho naivních zvratů. Navíc i ta přehnaná délka tomu značně škodí. I tak se mi na to ale nedívalo špatně, jen úplně nemám důvod si to někdy zopakovat a až na pár scén si z toho víc časem asi ani nevybavím... No prostě taková ta průměrná sci-fi, která neurazí, ale ani nenadchne. 3* ()

Garson 

všechny recenze uživatele

Jak řekl Albert Einstein:,,NEVÍM ČÍM SE BUDE BOJOVAT VE TŘETÍ SVĚTOVÉ VÁLCE,ALE VE ČTVRTÉ TO BUDOU KLACKY A KAMENY"...Nadčasový výrok a také věřím tomu,že kdyby došlo v nejbližších letech ke světovému válečnému konfliktu a k následné mobilizaci tak pro nás co vlastníme vojenskou knížku by to znamenalo že ani nestačíme doběhnout k shromažďovacímu místu jak by vše probíhalo doslova raketovou rychlostí.O čem je vlastně tento film?Naivní student Matthew Broderick(David) má velkou zálibu v počítačích,nejdříve se z počítače ve svém pokojíku napojí na školní počítač a následně se nabourá do armádního systému navádění raketových střel.S počítačovou umělou inteligencí začne hrát hru,kterou ale vysocí armádní důstojníci vidí na svých monitorech jako skutečnost a omylem se domnívají že se Sovětský svaz chystá zaútočit.David si uvědomí co způsobil svou zdánlivě nevinnou hrou a nakonec se mu podaří dostat do střežené budovy ze které se řídí vojenské operace,systém přechytračí,způsobí jeho destrukci a zabrání tak termonukleární válce ke které skoro došlo.Také si myslím že Třetí světovou válku nespustí útok mimozemšťanů,ale pouze nějaký obyčejný studentík který si sedne do křesla a přes klávesnici si začne hrát na Boha. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Vztyčený ukazovák Válečných Her byl ve své době asi mnohem působivější než dnes, ale jak můžete vidět kolem sebe, spoléhání se na počítačové technologie začíná přinášet své negativní plody i v dnešním každodenním životě (a nemluvím jen o "chudých duchem", co podle navigace sjedou do jezera, ale hlavně o těch, co si bez IDOSu nenajdou odjezd vlaku, a kdyby jim kasa neukázala kolik mají vrátit peněz, museli by sáhnout pro kalkulačku). Jistě, strategické obranné systémy může dnes řídit nějaká šílená umělá inteligence, ale děj filmu se točí jen a pouze kolem toho, že se v globálním měřítku musíte spolehnout na strojové pozorování namísto "vlastních očí", a že výstupy z tohoto pozorování mohou být naprosto falešné (a je jedno, jestli kvůli WOPRu nebo třeba severokorejským hackerům, kteří cíleně mají ty falešné vstupy vygenerovat). Nečekejte žádnou strhující akci, ale pokud se dokážete jako harcovníci HD grafických rozhraní nesmát tomu, co na poli techniky uvidíte v tomhle přes třicet let starém snímku (já se nesměju), můžete si užít takovou ne velkou, ne malou, laicky přístupnou porcičku filozofování o osudu lidstva, realistické nakládání s mladíkem, který se "jen tak pro zábavu" dostal do ARPANETu (nebo kdo ví co to bylo), samozřejmě taky o pár let mladší slečinku z Číslo 5 Žije, vyloženého cucáka Matthew Brodericka, a hlavně vynikajícího a pro nějaké to "fuck" daleko nechodícího generála Barryho Corbina. Tenhle člověk je velitel, jaký se na plátně dokonale vyjímá, a zastiňuje všechny ostatní. Docela mě zaujala i hudba, která velmi dobře dokreslovala atmosféru filmu a k mému překvapení to nebylo dílo žádného z velkých jmen filmové hudby (podezříval jsem chvílemi Jerryho Goldsmithe). Takže, i po těch letech jsem pro červenou zónu, a jsem ochotný se podívat ještě někdy znovu. 70% ()

xavierr13 

všechny recenze uživatele

Pokial Vás zaujímaju počítače v ích základnej forme a nie v dnešnom uponáhľanom štýle, tak tu si to užijete. Je to súboj chlapca s počítačom a ako je ľahké pre nás uznať remízu tak počítač nebol naprogramovaní to znamená že nevie... a hraje aby vyhrál. No a ked hraje počítač naozaj tak aj naozaj odistiľ zbrane a snaží sa ich na koniec hry odpáliť... nie je ľahké ho zastavit, ale je tu možnost... ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

"Ale na velitelství věří, že nukleární válku lze vyhrát. Že mohou být přijatelné ztráty." Uplynulo čtyřicet let. Myslím že během pár měsíců uvidíme, jestli se v NORADu poučili. Ač to ze zpětného pohledu nevypadá, tak to byl tehdy v osmdesátém třetí přelomový film - a to hned ve dvou ohledech. Za prvé zatraktivnil sílící subkulturu počítačových nadšenců. Už to nemuseli být jen divní cvoci s aspergerem, ale mohli mít i čistou pleť, šarm a hezkou holku. No a za druhé se v něm mluvilo o možnosti, že by se oba bloky mohly domluvit na mírovém soužití. Tohle není originální myšlenka, ale vzhledem k tomu že úřadující prezident Ronald Reagan chtěl od Hollywoodu úplně jiné poselství, tak to trochu odvážné přece jen bylo. Navzdory tomu že jde o komedii, a tak trochu napůl dětský film, nemusí se WarGames vedle Dr. Strangelove a Fail-Safe vůbec stydět. Mrazivé umí být taky, i když tak trochu mimochodem. ()

Galerie (99)

Zajímavosti (25)

  • Podle Johna Badhama byla scéna, ve které se džíp neúspěšně pokusí prorazit bránu centrály Severoamerického velitelství protivzdušné obrany a vybourá se, skutečnou nehodou. Následně se jí ale tvůrci rozhodli využít a přidali scény, ve které hrdinové prchají od havarovaného džípu. (sigf07)
  • Filmom WarGames (1983) sa inšpirovala vývojárska firma Introversion Software a na základe snímky vytvorila 29. septembra 2006 videohru DEFCON. (samoch)
  • Scenáristé Lawrence Lasker a Walter F. Parkes se při shánění informací a podkladů pro film setkali s řadou hackerů i bezpečnostních expertů a získané znalosti využili i při psaní scénáře svého dalšího filmu Slídilové (1992), který se zabývá podobnou tématikou. (sigf07)

Související novinky

Cruise nepovede nových Sedm statečných

Cruise nepovede nových Sedm statečných

05.01.2014

Nejspíš dobře víte, že je současný Hollywood semeništěm nepřeberného množství remakeů a rebootů. Zvláštní zálibu v nich má studio MGM, které spoluprodukuje Hobity nebo Bondovky a i jinde se snaží… (více)

Reklama

Reklama