Kocour v botách: Poslední přání

Jako az takovouhle jizdu jsem necekal, fakt nevim, co bych filmu vytknul. Od zacatku do konce neskutecna jizda se skvelou a napaditou animaci, na animak super pribehem, skvelejma pisnickama a hlavne do posledniho perfektnima, hlaskujicima postavama. Proste zabavna, napinava, vtipna a dojemna jizda od zacatku do konce a nejspis animak roku. (06.11.2023)

„Jeden život možno stačí.“ Jasné, dojmom, že šli cez kopirák, pôsobí trúfnem si povedať väčšina filmov, ktoré behom roka vzniknú a je jedno, či tú to grécke melodrámy, nemecké akčné filmy alebo hollywoodske rodinné animáky. Ale tu už ma fakt nebavilo únavne sledovať, ako je hrdina traumatizovaný a kvôli tomu robí samé chyby a správa sa ako debil (sorry, kocúr) a len som útrpne čakal, prostredníctvom akého klišé sa dostane späť na vrchol svojich síl. Podobných dejových „periel“ je dvojka Kocúra v čižmách plná. A je to fakt nuda. V akčných scénach film vyzerá dostatočne „inak“ (nebudem spoilerovať) na to, aby polomŕtveho diváka trochu nakopol. Ani to však nie je žiadny zázrak. Super sú našťastie aspoň postavy, síce tiež plné klišé, ale proste kocúr, Číča a ten strašný pes s hrozne dobrým srdcom je tiež báječný. Potešili ma viaceré nádherné WTF vtipy. Záporáci sú neskutočne absurdní, menej známe sú i ďalšie postavy, ktoré zrejme pochádzajú z amerického rozprávkového zlatého fondu, ale pre našinca sú prakticky neznáme. Paradoxne to nie že nevadí, ale je to dokonca vítaná zmena a niektoré sú natoľko za vlasy pritiahnuté, až som fakt dostal chuť prečítať si knižné predlohy. Každopádne je načase, aby Kocúr v čižmách predal štafetu mačke s labkou pred ústami. (14.09.2023)

Po mnoha a mnoha doporučeních jsem si po zopakování celé série nakonec pustil i druhý díl Kocoura v botách... a v prvních minutách jsem si říkal, jak to sakra může být tak populární. Úvodní sekvence je totiž celkem stupidní a kvalitativně přibližně na úrovni prvního Kocoura, ale pak prolog skončí, na scéně se objeví Smrťák a už to začíná šlapat. Animace si vzala jak jinak inspiraci u Spider-Mana od Sony, ale jde na tom po svém a příběh v sobě nese spoustu chytrých myšlenek a dobrých nápadů. Místy to sice pořád drhne, ale ve srovnání s jinými animáky z posledních let je to rozhodně špica. Smrťák a jeho hvízdání jsou naprosto perfektní a škoda, že postava nemá více prostoru. Film je za mě možná příliš overhyped, ale je rozhodně lepší než poslední tři filmy ze Shrekversa. Hodnocení: 80 % (31.12.2023)

NEJLEPŠÍ ANIMÁK ZA POSLEDNÍCH NĚKOLIK LET! Povedlo se zde opravdu všechno - dokonalý příběh se povedlo skvěle navázat na dřívější filmy a "nacpat" do filmu pár postaviček známých jak ze Shreka, tak z prvního kocoura. Barvy úžasné, animace dechberoucí a přál jsem si, aby film ještě neskončil. Musím zde vyzdvihnout i český dabing, který se mimořádně povedl a minimálně hlas Martina Stránského zde působí neuvěřitelně dobře a působivě. No a scéna na lodi, kde se hlavní hrdinové plaví na nám velice známé místo za sedmero horami, byla jen třešničkou na dortu. ÚŽASNÁ PRÁCE! (28.04.2023)

V roce 2001 studio DreamWorks uvedlo do kin "Shreka", jehož kasovní úspěch měl pro mainstreamovou animaci fatální důsledky. Zatímco Pixar sliboval každým svým novým projektem posouvat technologické i výrazové prostředky počítačové animace a přicházet s novými světy a příběhy, "Shrek" ukázal, že stačí mít lidově vtipný a popkulturně přechytračelý scénář, přičemž pak budou divákům kvality animace u zadku. V roce 2018 vytřelo Sony Pictures Animation všem zrak svým animovaným Spider-Manem a dokonce i zpohodlnělí hlavouni u DreamWorks pochopili, že po tomhle už divákům nebudou stačit jen žvýkačkoví pajduláci ilustrující namluvené fóry. Vedle novinky "Zlouni" se vizuálním refreshem může chlubit nový "Kocour v botách", kterému stylizační facelift nehorázně prospěl. Jeho scénář sice vykazuje spíše znaky direct-to-video sequelů (málo postav a prostředí, přímočaré vyprávění těžící vágně z dříve představeného světa, opáčko struktury i konceptu předchozího dílu), ale právě animační pojetí vše povyšuje na velkolepou podívanou. Jednak celkové vizuální pojetí namísto dlouhé roky prosazovaného pseudo-realismu, kde prim hrál každý jeden chlup na srsti či fotorealistické odlesky a stínování, přejímá stylizaci temperových maleb, nicméně nikoli ve velkém měřítku, ale naopak v mikro rozměrech. Díky tomu mohou pořád vyvstávat drobné detaily i textury povrchů, ale celkový dojem je na hony vzdálený igráčkovské umělosti klasické počítačové animace. Akční scény pak formálně přejímají výrazový slovník anime se spektakulárními pózami, rychlým střihem i kontrastem zpomaleného trvání a naopak zrychleného pohybu sugerovaného rychlými skoky mezi klíčovými snímky, respektive jednotlivými pózami. Ačkoli animace tu odedře nejvíce práce v poutání divácké pozornosti, není z celku vykloubená, ale zůstává v pevné symbióze se scénářem, ruchy i dabingem. Nejmarkantněji se tato souhra projevuje na impozantní postavě vlčího záporáka, který sám o sobě je skvostným audiovizuálním počinem. (08.07.2023)