Obr Dobr

Představitelka holčičky unesené do říše obrů je fajn vybraná – nepůsobí příliš sladce, přesto je milá a vzbuzuje dojem rozumného dítěte, které je opuštěné. Dobře hraje. Ale příběh není moc nosný a až příliš se utápí v CGI animaci. Závěr filmu mi navíc připadá morálně sporný, protože obři byli potrestáni více méně jen na základě snu mocného člověka – v tomhle případě královny. To je nebezpečná myšlenková zkratka. (15.02.2018)

Tak první z restů, které tradičně doháním o Vánocích. Tato Spielbergova novinka jednoznačně cílí na dětské publikum, a tak je k tomu třeba přistupovat. V principu se jedná o prostý příběh s předem rozdanými kartami, jasným poselstvím a velmi dobrou animací. Většina vtipných nápadů plyne z pohledu velikosti obra v reálném světě, s tím si autoři opravdu vyhráli. John Williams v hudbě dle prvotního poslechu trochu mixuje Sám Doma s Potterem, minimálně co se orchestrace týče. Pohodička na dlouhé zimní večery :D (24.01.2017)

Přiznám se, velká očekávání jsem od tohoto filmu Stevena Spielberga neměl, ale jednoduše se ukázalo, že točit umí a že Roald Dahl prostě napsal zajímavou předlohu. Příběh je hezký, nápaditý, ale provedení prostě hraje hlavně na skvělý vizuál, což se podařilo. Tomu jde vytknout málo. Postavy jsou mnohdy skoro až zbytečné, nejlepší je BFG a Sophie, což se asi čekalo. (09.01.2017)

Je to laskavé i dojemné, ale vyjma technické jistoty jsem čekal ještě něco navíc. A to bohužel nepřišlo. Velký příběh Spielbergovi neklapl už v rozmělněném Válečném koni, který představoval sic přiznaně zkreslenou, až pohádkovou verzi války, nicméně mu trestuhodně chyběly emoce. Vztah odvážné dívky z londýnského sirotčince a dobráckého obra, který lidem v noci vdechuje sny, je dalším výletem do světa rodinné podívané. Ti dva se samozřejmě spřátelí, zažijí mnohá dobrodružství (hlavně proto, že na dívku mají v jeho světě spadeno zlý sousedé) a divák mezitím bude pokukovat po hodinkách. Spiebergovi bude na konci roku sedmdesát, dál však předkládá rozmanité látky, které prostě musí zajímat. Je obklopený svou starou dobrou partou (John Williams, Janusz Kaminski, Michael Kahn, Joanna Johnston), díky které leccos funguje. Nicméně (nevím, jak moc za to může předloha britského spisovatele Roalda Dahla) dialogy jsou rozvláčné, mnohé scény zbytečně zdlouhavé, humor občasný a po vyběhnutí závěrečných titulků toho nezbývá úplně moc. Je to na Spielberga takové vnitřně prázdné. Za Marka Rylance nicméně palec nahoru. A příště se samozřejmě budu těšit znovu. Na tom se nic nemění. (27.09.2016)

Líbezný oldschoolový filmeček, kterej jde proti proudu dnešním rychlým a zběsilým snímkům, film, kterej díky tomu spoustě lidem nesedne (což je krásně vidět jak na místním hodnocení, tak na počtu lidí, co jej hodnotili- na to, že je to Spielberg, tak ani tisícovka diváků? Hmm...), právě díky tomu, že se v něm hlavně mluví a celý si plyne svým vlastním, pomalým tempem. Což je v dnešní době balzám na nervy, Štefan zase potvrdil, že na poli dětských velkofilmů nemá konkurenci. Mark Rylance aspiruje zas a znova na sympaťáka roku (přestože tu byl jen CGI), Ruby Barnhill, na níž film stojí a padá, výborná, tak jako pěkné efekty a vkusný humor. O hudbě Johna Williamse ani nemluvě. Jen houšť, fajn pocit, dívat se na rodinný film, který z diváka nedělá nemyslícího retarda, naopak si ho nepodbízivě váží- už jen tím, že Steven Spielberg JE člověk, co prostě miluje film. (06.11.2016)