Zkáza krásou

Dokument není nijak extra objevný, většina věcí z něho je poměrně známá. Ale stále více na mě doléhala tíha trestu pro L. B. za mladickou nerozvážnost a zamilovanost. Přestože se zamilovala do špatného muže, bylo jí tehdy nějakých 22-23 let, co mohla vědět a co ovlivnit. Byla více méně bezmocná, jen zmítaná emocemi a city. Za to byla po válce uvězněna, hrozil jí lynč a smrt a nakonec musela prchat z vlasti a dožít v cizině. Jsou lidé s mnohem horšími zločiny a žijí si v klidu dál, nikdo je nevyhání, ba ani netrestá. Lída Baarová byla potrestána příliš tvrdě a všichni, co jí to kdy přáli, by měli zpytovat svědomí. (22.03.2018)

Rok 2016 je na české filmové scéně bezesporu ve znamení Lídy Baarové, prvorepublikové herečky, jejíž kontroverzní život si přímo říká o to, aby byl převyprávěn na velkém plátně. Zatímco Renčův opulentní snímek se snaží světovým způsobem a s velkým rozpočtem podat lesk a bídu života této divy, tak Třeštíková se zaměřuje intimním pohledem na Baarovou jako na osobu, která si zažila své dobré i zlé časy a zobrazuje vlastní verzi pohledu na život překrásné herečky, které kdysi ležel u nohou ledasjaký muž. Diváci mají možnost vidět téměř vše od úplných počátků, přes hvězdný vzestup a strmý pád, až ke staré Baarové, která s cigaretou a vínem v ruce vzpomíná na Hitlera, Goebbelse, svojí rodinu, kolegy z práce atd. Zkrátka kvalitně natočený dokument o osudu ženy, která byla jak milována tak nenáviděna aneb Milujeme to, co ztrácíme. (08.02.2016)

O Baarové se v tomhle dokumentu člověk dozví maximálně to, přes jak tlusté a neprůhledné sklo svůj život (zřejmě nejen ve stáří, ale snad především v oněch "nešťastných letech") vnímala. Přesto jako celek, jako vyprávění o pohnutých dobách nahlížených skrze pohnutý život jedné ženy, funguje film výborně a má nepopiratelnou sílu. (18.01.2016)

Lída Baarová. Filmová hvězda. Obdivovaná. Zatracovaná. Milovaná. Nenáviděná. Jméno, které dodnes vzbuzuje silné emoce a ještě silnější kontroverze. Pokus Heleny Třeštíkové, výrazné představitelky současného českého dokumentárního filmu, o nonkonformní pohled na tuto tragickou osobnost našich dějin se ovšem ve svém ztvárnění míjí účinkem. Mozaika soukromého i profesního života Baarové je inscenována podle obvyklých kategorií, kterých film v několika okamžicích zneužívá proti herečce samotné, zřejmě na základě subjektivní interpretace Škvoreckého autobiografie anebo v rámci autentického rozhovoru režisérky s Baarovou v devadesátých letech. Účel a smysl některých záznamů lidského neštěstí, jemuž Baarová v posledních letech svého života podléhala, vytváří spíše chatrný rámec pro veškeré vedlejší výjevy; úryvky ze známých i méně známých filmových rolí, fotografie, reprodukce i historické dobové záběry nacistického Německa v čele s Hitlerem a Goebbelsem jen stěží zaznamenají to, co je klíčové pro celkové resumé. Pohled Heleny Třeštíkové na Lídu Baarovou měl být především ryze osobní záležitostí, intimní zpovědí mezi dvěma ženami, obyčejným filmem o jednom neobyčejném osudu. Celkovému vyznění ale nejvíc schází právě ta lidská, obyčejná rovina. Zkáza krásou není bohužel příběhem života Lídy Baarové, ale veskrze průměrným dějepisným souhrnem, vypravujícím o pošramocené pověsti filmové superstar. A to je zoufale málo. (07.01.2016)

Lída Baarová má možná jeden z nejzajímavějších slepenců životních osudů, slávy, úpadku, ale dokument Heleny Třeštíkové vaří z vody. Filmaři nemají dostatek materiálu, aby film povýšila nad rámec televizní rychlo vizitky či obohatila ho nějakým zajímavým dokumentárním twistem (rámec, žánr, konfrontace...). Takhle zůstává půlhodinové okouzlení faktem, že tato stařena úplně zamotala hlavu nejvyšším pohlavárům Třetí říše, ale pak už jenom divákova fascinace kolik cigaret dokázala během rozhovorů vykouřit. 50 % (19.02.2016)