Labyrint: Zkoušky ohněm

Středa, první podzimní den. CineStar na Černém mostu, sál číslo osm. Dva fleky jako kráva na plátnu, dvě krávy za mnou. Zima jako dobytek, jeden dobytek i za mnou vedle těch krav. "Jsem v kině, mami, přijdu po desátý" říká dobytek do telefonu v půlce filmu, zatímco dvě krávy už tou dobou mají probrány novinky v péči o beďary, o kosmetice, účesech a už taky díky nim vím, že Michal je debil a Honza zase děsně smrdí. Nepomáhá prosba, nepomáhá výhružka, nepomohlo by ani kdyby do sálu vjel bagr a zasypal je. Aby toho na Pepince nebylo málo, film stojí za hovno. Tlupa nezajímavejch puberťáků běhá sem a tam a já do psí díry ani po druhým dílu ještě pořád nevím, proč a co se k sakru na tý naší kouli stalo?!? Narvat do filmu zombíky je pecka, naprosto vynikající, originální a šokující nápad. Proč to ještě nikdo neudělal? No a když skončil ten dvouhodinovej kolotoč lidský imbecility a filmovýho zmaru, rozsvítilo se v sále a já v záplavě smetí po zvířatech, co se do kina choděj akorát nažrat a vyzvracet, našel na zemi lístek, kde bylo napsáno 209 korun. No ty vole tak řekne mně už konečně někdo, na jaký planetě já to vlastně žiju? (24.09.2015)

Tak takhle to vážení u mě nepůjde. Druhý díl se zpočátku profiloval jako sympatický útěk z vězení, který u mě vždy zařučeně zabere, ovšem jakmile se děcka dostanou ven, čeká na nás svět, ve kterém máme odboj, věčnou poušť a hlavně už vlastně ani není moc kam utíkat. Závěrečná akce se dvěma vrtulníkama, které zatnou tipec i poměrně solidně vyzbrojeným rebelům mě dala poměrně jasnou odpověď, že na třetí díl kouknu už jen z povinnosti. 40% (30.11.2015)

„NEVĚŘÍM, ŽE VYBRANÉ DĚTI OPOUŠTĚJÍ TOTO MÍSTO...“ /// Místo jebání se v labyrintu, skupina děcek putuje apokalypsou zničenou zemí (Zemí?). Hodně CGI a akce (herci zase tolik nestáli…), furt se zdrhá a vo dramatický situace není nouze. Nejde vo žádnou levnou sračku! Navíc sem překvapenej, že je to hodně hororová (ne strašidelná) a dobrodružná (napínavá? Ale jo…) podívaná. A JAKÝ MÁŠ PLÁN, CHLAPČE? Aha, takže pokračujeme příště! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Spáleniště: Zkouška“, kterou v roce 2010 napsal James Dashner, číst nebudu. 2.) Prostě zdrhám. 3.) Thx za titule „Jitoz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (14.02.2016)

Ve své podstatě jeden velký propadák. Dívat se na to dá, ale místy neuvěřitelně nudí a rozměr Spáleniště a celkově post-apo světa hodně nevyužitý. Hlavním problémem však je, že si Ball tvoří vlastní příběh. Což o to - to by problém sám o sobě nebyl. Třeba takový Forrest Gump je toho důkazem. Ale tady to zoufale nefunguje. Příběh daný filmem stojí na neustále omílaných žánrových young adult kliše a kriticky nevyužívá potenciálu knižní předlohy (jak už smyslem labyrintu, který tady jaksi mizí, lékem a dalšími věcmi). Celé to nakonec směřuje k revoluci a zabití Paigové. Opravdu zbytečné. S raply se dalo taky pracovat lépe, a kdyby jim dal přidán základní instinkt, řeč a lidské chování, mělo by to úplně jiný rozměr. Akce byla navíc nepřehledná a jediná zajímavá honička v nakloněném domě ve výsledku strašně zmatená. Takže celkově nic moc, ale stále to bylo lepší než Sedmý syn, a tak se Spáleniště nakonec zmůže na 2 hvězdy. Ještě nikdy jsem snad nebyl tak zklamaný... - - - - - - Po posledním díle snižuji na jednu. (25.09.2015)

Pupíšci moji, celé se to má takhle. Pinďour Thomas s vizáží pouličního prostituta se i se svojí růžovou partou dostal z deště pod okap. Jejdanánky! Musí pro nebezpečnou organizaci C.H.A.O.S. ušít pestrobarevné ochranné oblečky (jsou trendy a in), aby se už nikdy nikdo nenakazil moc zlou nemocí zvanou Buzerantie, která po sobě nechává moc ošklivé lidičky, které mocinky křičí a dožadují se soulože ve fázi rozkladu. Všichni musí podniknout rychlý útěk do hor, kde je bezpečno, neboť zde sídlí početná armáda Pravá ruka, co tak úžasně umí pohonit pyje imunních růžových lidiček. A zásadně nehoní levou rukou. To máte smůlu, nebude to honění s pocitem jak od cizího. Wes Koule má koule a moc príma to zrežíroval. Ti, co mají rádi homixy, budou úplně vedle. Homix je speciální žánr, v němž počet chlapců převažuje nad děvčaty. A počet chlapeckých análů převažuje nad poševními vchody. Vše je, na rozdíl od předešlého dílu, invenčnější, barevnější, výpravnější, už nehrozí, že je děj svázán jednotvárností prostředí, dvě třetiny mají spád i dynamiku. Nebude se líbit závěrečná třetina, která přepne do laciného a silně seriálového módu, který naruší budovanou strukturu také tím, že celé to pořádně a růžově nevygraduje. Pupíšci, nevěšte hlavu, že závěrečná fáze připomíná prostředím skalisté exteriéry jugoslávských indiánek. Prostě asi tvůrcům došly penízky. Už se zde trochu víc tlachá, bombastické vyvrcholení není dopřáno, a tak ten tlumený výstřik do ruky ubral filmu bodíky. Ale jo, spokojenost by mohla být. Film trvá dvě hodiny, nešlo udržet vše na patřičné úrovni po celou dobu. Kdo nechce být homo, má zde Kayu Scodelario. Kdyby se trochu opláchla a přišmrncla, byla by sexy. A není tedy divu, že ve stavu, v jakém se nachází, se na ni žádný z chlapců nevrhne. Možná by z toho zápachu a celkové nedbalosti o zevní rodidla vrhl. Takže i po tomhle druhém dílu zůstanete s jistotou homo. A už si pozvolna připravujte pyje na další díl, který se rýsuje. U nás moc zástupců homixů nenajdete. Třeba "My z konce světa" nebo "Kamarádi". A vida, Pinďour Thomas připomíná Tondu Navrátila zamlada. Tak vidíte, jak je ten svět filmových homoboys malý. 60% (09.11.2015)