Dům tisíce mrtvol

R. Zombiemu nejspíše nestačí hudební dráha a snaží se prorazit i na poli filmovém. Výsledek je ale natolik zmatený, že se jen divím, proč má někdo potřebu vůbec podobné patituly točit. Parta mladých lidí se shodou okolností dostane do domu, kde žije zmagořelá rodinka, samozřejmě "působivě" přehnaná. Dostává se k nám opět směs bizardních figurek zcela odloučených od reálného světa, jejichž chování, stejně jako sadisticko-kreténské orgie, působí neskutečně strojeně, všichni zúčastnění až s nevkusem přehrávají. Tento jednoduchý děj je ještě doprovázen zcela zbytečnými doplňujícími záběry, v nichž dostává prostor režisérova hudba. Výsledek tudíž působí jako jeden velký nepovedený videoklip. Nudný, ubíjející, naprosto zbytečný. (03.04.2004)

Těla přicházejí a zase odcházejí, ale krev zůstává. Dům tisíce mrtvol je jeden z nejzábavnějších filmů, který jsem kdy viděl. Splatter komedií není nikdy dost (zařazení mezi horory jsem opravdu nepochopil). Podle reakcí jsem čekal, že to bude mnohem drsnější jízda, ale bohužel jsem se místy nudil a mučeníčko nebylo ani zdaleka tak drsný a nechutný jak jsem čekal, takže plný počet nebude. Každopádně děj nemá chybu, atmosféra úžasná, '70 like feeling, masky, barevný filtry, hudba… Rob se musel pěkně vyřádit :-) Oproti některým lidem mi rozhodně nebyl lhostejný osud obětí a bylo mi strašně líto králíčka, kterej skapal strašně normální a rychlou smrtí. Co k tomu ještě dodat? Od doby, co jsem začal poslouchat Insane Clown Posse, chci být klaun a Rob mě v tom jen utvrdil. Běž králíčku, běž! (22.12.2008)

Snímek, který bez nadsázky působí jako kdyby se během jeho natáčení sjížděl komplet celý štáb. Režijní i scénáristický debut heavymetalového zpěváka a hlavně totálního provokatéra Roba Zombieho je krvavou masturbací nejhrubšího zrna. Tentokrát není scénář ani tak hloupý jako v případě pokračování (jiní a dle mého soudu lepší Vyvrženci pekla začínají úprkem povedené rodinky před bandou po zuby ozbrojených policajtů – jeden z nic je bratr jedné z obětí právě prvního dílu), opět jsou tu výborné rodinné hádky, velmi odlehčený humor a hlavně bezuzdná jízda, ve které je pro Zombieho lidské tělo jen kusem masa. Film i přes diskutabilní obsah (co se asi režisérovi musí honit v hlavě) má šmrnc i vytříbený vizuál. Dům tisíce mrtvol začíná jako typický slasher, kdy se čtveřice teenagerů setká s rodinkou pošahaných masových vrahů. Nejprve je to jen takové oťukávání, vzápětí ale Zombie rozpoutá karnevalovou projížďku bez hranic. A zřejmě na drogách.. Horor, který lze těžko objektivně hodnotit, se zapsal do podvědomí diváků ještě před svým uvedením – tři roky totiž horko těžko hledal úchyla, který by měl odvahu jej pustit do filmového světa. Podařilo se a tahle osekaná verze je stylovou poctou exploatačním filmům sedmdesátých let. S chutí do ní.. (02.06.2010)

Technicky amatérská vykrádačka prvního Texaského masakru (1974), ale zábavná a dělaná s láskou (k hnusu, násilí, krvi a sadismu). Humorným tónem dostatečně odlehčená na to, aby ji nešlo označit za zvrhle úchylnou, anebo jí brát jakkoliv vážně a být z ní “hororově vyděšen”. Nihilistický redneck rampage. (16.10.2020)

Dej vystavaný na pôdoryse príbehov o dome, v ktorom sa sústreďuje zlo. To tentoraz nie je sofistikované, ani záhadné - predstavuje ho rodina dementne pôsobiacich úchylov, milujúcich zohavovanie. Zvolená forma sa míňala s mojimi požiadavkami na horor plný temného napätia a vzrušujúcej fantázie (alebo aspoň výdatnej porcie humorného odľahčenia). Narýchlo splácaná bábovka zložená zo scén, ktoré nedesili, z úvodnej odľahčujúcej polhodinky s primitívne "tvrďáckymi" hláškami (nebolo ale veľmi od čoho odľahčovať : očakávané hrôzy sa nedostavili), z prestrihov na TV obrazovku, ukazujúcich zábery z hororov či správ o násilí a to všetko korunované prehrávaním slabučkých hercov. Vidiecke hororové B - disko. Usledovateľný bol ako-tak jedine záver začínajúci pohrebom zaživa. 10% (22.10.2006)