Podnikavá Joy

Nechápem, ako mi tento film sľubujúci príjemnú konzumnú zábavu mohol tak dlho unikať. Tiež nerozumiem, prečo je tak slabo hodnotený. Čo sa týka mňa, užil som si zaujímavý príbeh ženy, ktorá aj napriek nepriazni osudu, sa so svojim životom popasovala a niekam to dotiahla, stačil jeden nápad, za ktorým potom bolo treba zubami-nechtami ísť... Navyše celá životná story tejto ženy je podaná divákovi zaujímavým a neštandardným spôsobom, ktorý do tohto žánru priniesol konečne nejaký nový vietor. Dejovú linku spestrili aj výborné herecké výkony. Ja som spokojný, nadpriemer. 75/100 (19.07.2017)

Nikdy by ma nebolo napadlo, že za jedným dnes už bežným mopom sa môže skrývať taký zaujímavý príbeh. A ten skutočný príbeh zaujímavý určite aj bol. Prvú hodinku filmu to vyzeralo, že aj film bude skvelý. Výborne vykreslené charaktery aj zaujímavá mopová story, lenže potom to v druhej polovici stratilo dych, ľahkosť a hlavne švih. Jednoducho povedané, prestalo ma to baviť. Jennifer bola fajn a to ja ju fakt veľmi nemusím a zbytok obsadenia tiež nezaostával. Takže suma sumárum veľmi slušný priemer. (22.01.2016)

Štastný konec, dvě hypotéky na dům zachráněny, 200 000 dolarů zaplaceno... závěr s neskonalou štedrosti (lepší hotel pro no name vynálezce žádající o masovější výrobu), ale rafinovanou odměřeností, Joy neměl chybu. Kapitalistický sen o prodávání mopů a jejich tvoření v malé továrničce s imigranty pracujícími pod minimální plat v režijně zdařilé formě. Poměrně zábavné. Otázkou je, jak do studia zavolala její kamarádka, když byla odpojena telefonní linka pro neplacení? (08.01.2016)

Výborná Jennifer Lawrence v nevýraznej trpkej komédii o malomeštiačke, ktorá sa s patentom na vlastnovymyslený mop o úspech pokúša. Dopredu to poháňa predovšetkým vedomie diváka, že je ten mop dnes už súčasťou skoro každej domácnosti. Bláznivé rodinné vzťahy, popové šlágre, príjemná poetická zimná atmosféra a málo (a zvláštne) využitý Bradley Cooper. Na Davida O. Russella scenáristicky prekvapivo nevybrúsené. (24.12.2015)

Vytře s ním hravě celou kuchyň, při ždímání na něj nemusí sahat, bavlněnou hlavici pak jednoduše šoupne do pračky, která se postará o zbytek. Proč o tom točit celovečerní film? Každý rok se musí v oscarovém (Zlaté glóby, ceny BAFTA) osudí objevit alespoň jeden film, jehož zařazení je přinejmenším nepochopitelné. I v nejrůznějších filmových databázích se pak po prvotním nadšení nejvěrnějších stáhne do průměrných čísel (viz. Špinavý trik). Joy dopadne stejně. Nechtěla strávit svůj život sledováním televize a skrýváním se před světem jako její matka. Její příběh určitě zajímavé úlomky má, ale filmové zpracování není ani pohodové, ani suverénní, nestrhne ani herecky (třeba jako v případě Terapie láskou). Emočně je to (u Davida O. Russella znovu) velmi nestálé, dramaticky povrchní, komediálně nijaké. Vedlejší postavy jsou až nemístně přestřelené, vztahy mezi nimi nejsou komplexní, jak by si možná tvůrci přáli. Pro Jennifer Lawrence měl být tenhle životopis v Russellově podání další slibnou šancí. Sic sází na lehkou vyprávěcí notu, ke mně se té lehkosti ale moc nedostalo. Vesměs zklamání. Ač jsem to čekal. Lawrence tradičně fajn. (30.12.2015)