Podnikavá Joy

Russellovi už začíná s jeho osvědčeným týmem a stylem malinko docházet dech. První polovina Joy je totiž dosti velký režijní guláš, v němž jsou rádoby vtipné scénky dávkovány bez ladu a skladu, celé to působí chaoticky, postavy jsou nesympatické a celá ta stylizace alá televizní soap opera tom vůbec nesvědčí. Až se zjevením Bradley Coopera a náhlým vršením problémů začne film po režijní stránce opět připomínat toho starého dobrého Russella, jak ho máme rádi a celé to konečně začne šlapat, jak má. Bohužel už je na to malinko pozdě a svůj vlastní odfláknutý scénář, v němž režisér až překvapivě kašle na pořádné vykreslení vedlejších postav, zkrátka zakrýt nedokáže. Jennifer Lawrence je ovšem opět famózní a i zbytek obsazení drží toto rozpačité drama za všech okolností nad vodou. Od Russella jsem ale očekával mnohem více. (02.01.2016)

Jennifer spolu s Bradleym pod režií O. Russella již podruhé. Tentokrát ale nejde o komplikované rodinné drama, které vyústí v romantickou slaďárnu, ale o film, jehož obsahem je především cesta kreativní holky z vesnice, která chce jednou vést miliardový bussiness se svým mopem. Nevím jak u ostatních ale u mě to fungovalo. Potrpím si na zajimavé inspirující filmy, které dokumentují cestu "normálního" člověka za úspěšným profesním vrcholem. Tento film není o prožitku nebo o dokonalém zpracování a ukázky perfektní filmařiny, je o příběhu a o charakteru jedné nezastavitelné osoby. Ten pocit, když Joy nikdo z rodiny ani přátel nepodporoval a naopak ji od nápadu všemi možnými cestami odrazovali a ona se i přes to rozhodla do toho jít je pro mě krásnou ukázkou motivující odhodlanosti, která v dnešním světě chybí. (24.12.2015)

Možná to bylo tím, že jsem do toho šla s malým očekáváním, ale na Joy bylo něco co mě dostalo a nejen, že jsem byla příjemně překvapená, ještě se mi ten film dost líbil. Začátek byl takový dost podivný a praštěný, že jsem jen třeštila oči na obrazovku a nebyla jsem schopná pochopit o čem to vlastně má být, jakmile se ale přehoupla první půl hodinka a už se tam začal řešit ten vynález, film začal být o (něco) normálnější a dával víc smyslu. Ani na okamžik jsem se nenudila. 4* (14.02.2016)

David O. Russell si s Terapií láskou nastavil velmi vysokou laťku, kterou už asi nikdy nepřeskočí, i když kdo ví... Každopádně po American Hustle je pro mne Joy druhým zklamáním a nemluvím o odpadním Accidental Love, ale přestože jsem chtěl nejprve hodnotit průměrně, nakonec jsem hodnocení zvedl, protože posun k lepšímu tu od minule je a chtěl jsem, aby se to promítlo na hodnocení. Prakticky vše tu stojí na výkonu Jennifer, herecky tu Bradley a Robert nepředvedli skoro nic, ale hlavně z důvodu, že jim nebyl dán prostor. Scénář není špatný, ale příběh místy působí tak nějak nevzrušivě a nechává vás chladným. Myslím, že Russell by mohl zkusit i jiné herce a přestat se soustředit jen na nacpání hvězd do snímku, každopádně za to jak královsky mě Jennifer 2 hodiny bavila, jsem nakonec hodil 4 hvězdičky, přestože jsou hodně hodně slabé čtyři. (31.12.2015)

David O. Russell točí zvláštní a svérázné filmy a ve většině z nich hraje Jennifer Lawrence a Bradley Cooper. U mě vede jednoznačně American Hustle, Joy mě tolik nepřesvědčila. Snímek na mě působil až příliš americky, šlo to cítit téměř ze všeho. Jennifer je bezpochyby výborná herečka, o tom nemá smysl vést polemiky, nicméně si nemyslím, že by za každý výkon měla získávat nominace a dostávat ceny. Výkon v Joy je slušný, ale nijak omračující. Opět srovnání s American Hustle, tam zářila naprosto jednoznačně. Suma sumárum, Joy je průměrný film, na nějž si za týden ani nevzpomenu. (15.02.2017)