Snowden

Edward Snowden asi navždy ostane zapísaný vo svetovej histórii ako človek, ktorý chcel odhaliť ľuďom pravdu. A pre mnohých hrdina, pre mnohých terorista a hacker. A vidieť jeho myšlienky spracované v tomto filme od Olivera Twista skutočne pre mňa stálo za to. Miestami som mal síce pocit, že plynie veľmi pomaly, a trošku sa motáme v kruhoch. Napriek tomu ale súhlasím, že je dôležité poznať udalosti, ktoré stáli za Edwardovymi rozhodnutiami. A musím povedať, že Joseph Gordon-Levitt ho stvárňuje veľmi dobre. Chápeme nášho hrdinu, rozumieme jeho pohnútkam a aj dôvodom, pre ktoré odhalí svetu pravdu. Shailene Woodley je tiež veľmi dobrá a obaja herci majú medzi sebou uveriteľnú chémiu. Je zaujímave vidieť, kde Edward začína a kam sa nakoniec až reálne dostane. Som rovnako veľmi rád, že sa mu podarilo dostať preč z USA a bol mu ponúknutý azyl. Určite nie je vlastizradca Edward. Ale skôr ľudia, pre ktorých pracoval a vláda. Pretože sledovať celý svet a poznať každý náš jeden krok je nesprávne. Ako je rovnako nesprávne zneužívať právomoci len preto, aby sme dostali z niektorých ľudí peniaze. Je tu veľa momentov, ktoré budú dávať aj divákom otázky na ich vlastné názory. A keď prídu, tak sú dobre mienené. Ja by som asi nedokázal to čo urobil. A nie preto, že by som nechcel, ale pretože by som asi spanikáril a nezvládol ten tlak. Takže veľký obdiv. Ako film je to miestami trošku dlhé, ale dosť zaujímavé. Je treba tento príbeh poznať a urobiť si vlastný názor. A nielen veriť tomu, čo ľuďom tvrdí americká vláda. A je ironické, že toto sledovanie aj Obama dokonca hájil. Ale nakoniec boli nejaké reformy konečne zriadené a už sú dúfam na lepšej ceste. Hodnotenie: B+ (15.11.2016)

Snowden nebudí velkou kontroverzi, což je u Stonea možná překvapivé, ale filmu je to jen ku prospěchu. Žádná tvrdá kritika americké politiky, žádná honba za senzačními odhaleními (kde taky, když o Snowdenovi v digitální éře můžeme vědět první poslední?), jen deziluze a nevyhnutelnost volby, zda hrát za systém, který nás zklamal, nebo spálit mosty i se svou budoucností. Film se drží klasických životopisných schémat, která oživuje dynamickým vizuálním stylem a nechronologickým vyprávěním, zároveň překvapuje odvážnými příběhovými kroky, když vyprávění rámcuje natáčením nedávného oscarového dokumentu Citizenfour. Když Snowdena srovnám s WikiLeaks, kde se propíral Julian Assange, Stoneův uměřenější a moudře vystavěný portrét jasně vítězí. 85 % P.S.: Gordona-Levitta okradli o oscarovou nominaci. Beze srandy. (18.03.2017)

Ideolog a klasik, který vždycky rýpal, rýpe dál, jen už mu lehce dochází dech. V posledních letech nás mnohokrát nepotěšil, ale pořád to v něm je. Jeho novinka to jen potvrzuje. Díky několika svižným a napínavým scénám se nám snaží namluvit (docela úspěšně), že jde o solidní thriller. Sledujeme retrospektivu ukotvenou v roce 2014, kdy se v hongkongském hotelovém pokoji setkává hlavní aktér s investigativními novináři. Dostáváme se tak postupně na začátek, kdy měl své sny, drápal se nahoru, věřil milované vlasti, zamiloval se, připravoval se na následky. Pokud přijde další 11. září, bude to jejich chyba. Mezi hlavouny z NSA (Národní bezpečnostní agentura) nebo CIA je i jistý Edík, který, jak všichni dobře víme, po několika letech přihlížení a zhnusení vynesl citlivé dokumenty z amerických tajných služeb a upozornil na masivní sběr citlivých dat. Exemplární trest je dosud ve hvězdách, protože dodnes zůstává v dočasném ruském azylu. Zvraty z logiky věci chybí, s emocemi se mohlo pracovat lépe. Joseph Gordon-Levitt nicméně na výbornou zvládl další zajímavou postavu, moc se mi zamlouvala i Shailene Woodley a hlavně Rhys Ifans. Oliver Stone má jasno, zda je Snowden hrdina nebo nepřítel, vynechává ty svoje patriotické výkřiky, a když leccos vezmeme s nadhledem, ty dvě a čtvrt hodinky si docela užijeme. (25.11.2016)

Tematicky velmi zručně natočené svinstvo. Oliver Stone je velmi schopný režisér, který je ideologicky úplně blbej. Pokud někdo vytváří antiamerické propagandistické konspirace, kamarádí se s Vladimirem Putinem, obdivuje komunistické diktátory a jezdí po celém světě vykládat, jak moc se dnešní Amerika blíží Sovětskému svazu, je slovo blbej ještě slabý slovo. Docela bych mu pár let na naší, tedy té špatné straně železné opony přál. S takovými kecy by velmi rychle zahučel pod led jako Dean Reed. A to je případ i tohoto filmu: na rovinu, Edward Snowden není nic jinýho než nechutnej práskač a vlastizrádce. Stone Snowdena tlačí na piedestal jednoznačně kladného héroa, trochu nekňuby (kdo jiný by si při seskoku z postele dokázal zlámat obě nohy?), ale taky počítačového génia, jenž při práci pro NSA postupně prozře - tlačen svědomím i vlivem své přítelkyně, levičácké liberálky, která je proti válce v Iráku a neustále trousí hlášky, jak Amerika má na rukou krev. Režisér si tentokrát ale ani technicky nepočíná nijak zručně. Snowden je nudný a nezajímavý, stopáž je neskutečně přepálená, systém neustálých retrospektiv moc nefunguje... Takže když na závěr přišel ten nechutnej patetickej výstup samotného Edwarda Snowdena, který z moskevského exilu promlouvá proti "mocným tohoto světa" a vyjadřuje naději v lepší zítřky, aby se dočkal stand-up ovací, už jsem znechucením blil. Stone si splnil normu, naplival na USA, kde chudák tak úpí, a vydělal miliony. No, já mám pro něj i Snowdena jedinej vzkaz: Táhněte do hajzlu. (12.03.2018)

V pátek 25. 11. 2016 ve věku devadesáti let zemřel Fidel Castro, o kterém Putin řekl, že "ztělesňuje vysoké ideály politika, občana a patriota upřímně přesvědčeného o správnosti toho, čemu zasvětil život". Před třinácti lety o Commandantem natočil dokumentární portrét Oliver Stone, který to tehdy schytal zleva i zprava. Nyní je tvůrce, označovaný za černé svědomí Ameriky, kritizován za fikční biografii SNOWDEN o whistleblowerovi, o kterém Putin řekl, že je to "podivný, idealistický chlápek, který je v Rusku v bezpečí"._____ Časté výtky ohledně toho, že SNOWDEN na rozdíl od většiny Stoneových filmů není relevantním komentářem k dnešku, potažmo je překvapivě krotký, a že navzdory stylistické excesivnosti jde o nezvykle přehledné a umírněné vyprávění, jsou mimo. Stone vždy s postavami pracoval spíše jako s typy než s psychologicky definovanými jedinci, protože mu slouží k demonstrování určité teze o společnosti. SNOWDEN je o zklamání z víry v demokratický systém (představovaný jak bushovskou jestřábí politikou, tak obamovskou lživou nadějí v lepší zítřky), a tak ani nevypráví o přerodu patriotického republikána v liberálního "extremistu" díky aktivistické ženě, ale o muži mezi dvěma ideologiemi představovanými dvěma vedlejšími postavami (viz stejné schéma používající WALL STREET, WALL STREET: PENÍZE NIKDY NESPÍ, ČETA, DIVOŠI)._____ Jinak Stoneovi šlo vždy o jasnost, srozumitelnost a přehlednost vyprávění (snad až na U-TURN a do jisté míry DIVOCHY, kde ale v obou případech aktualizoval noirovou poetiku), zatímco blbnul se stylem. Převážně umělecky motivované stylistické postupy (různé typy kamer a filtrů, kombinace hraných a dokumentárních pasáží, střídání makrodetailů a větších celků, významotvorné montáže...) ozvláštňují stoneovsky typické nechronologické a místy nespolehlivé, zato dlouholeté hollywoodské tradice ctící vyprávění. Kdo od Stonea čekal něco jiného? A kdo vůbec věděl, že Castro byl včera ještě naživu? (27.11.2016)