Svět podle Lelanda

Já jsem prostě ty věčné žvásty o životních cestách, osudech, chybách, otázkách a dalších hovnech prostě nebaštil. Pokud by je film dávkoval v alespoň částečně stravitelné formě, mohla by být řeč o lepším hodnocení. Takhle nám rejža naservíroval jen do prdele volající NUDU, která totálně pohřbívá snahu získat si divákovu pozornost a pochopit motiv hlavní postavy. Poselství filmu jsem pochopil následovně. Školák, jenž bezostyšně několikrát zapíchne kudlu do hrudníku souseda/kamaráda, který je navíc postižený, je vlastně taky jen člověk ba vlastně skoro obětí svého vlastního trestného činu a tím pádem se zas tak nic hrozného nestalo, protože vězeňský učitel si v něm našel zalíbení a má nezlomnou touhu napsat o svém oblíbeném delikventovi knihu. Tím jsem shrnul dějství i myšlenku této ujeté zhovadilosti, která se snaží být ultra hlubokým dílem, čímž vskutku není. Ale kripl jsem já, neboť to vypadá, že tento "film" někomu změnil život... (13.09.2020)

Řekněme, že vidíme nějaké děti, jak hrají baseball. Všechno co vidím já, je to dítě, které nemůže hrát, protože říká uhozené vtipy a nikomu nepřipadají směšné. Nebo při pohledu na líbající se dívku a chlapce, vidím jen to, že jednoho dne z nich bude starý smutný pár, který se vzájemně podvádí a nemůžou se na sebe podívat. A já to cítím. Cítím všechen jejich smutek. Cítím to pravděpodobně hůř, než ten starý pár nebo divný kluk. Svět podle jednoho kluka, který všechno vidí až moc černě a depresivně a "naděje" mu nic neříká. To je vlastně odpověď na všechny otázky, kdo čekal údernější konec (jako já), nedočká se. Film si hraje na daleko víc, než čím ve skutečnosti je. Přes všechny filosofické otázky, hluboké dialogy a zajímavé myšlenky je to vlastně neskutečně jednoduché. Netřeba tedy v ději všem hledat složitosti. A přesto vám Leland se svým apatickým výrazem a deprimujícím pohledem na svět ten mozek zaměstná. Jedinečnou atmosférou mi to silně připomínalo třeba Americkou krásu, Virgin Suicides nebo K-Pax. Mám dojem, že v dnešní době už takové filmy nevznikají, což je strašná škoda. (04.03.2015)

Leland P. Fitzgerald brutálně zavraždí mentálně postiženého Ryana Pollarda. Startuje postupně rozhřešovaná mozaika o smutku, špatnosti, nezájmu a dopadu zmíněných elementů na dospívajícího kluka. Film neodhalí snad jedinou jasně pozitivní věc z Lelandova života a okolí, což je sice zbytečně alibistické, nicméně pro výsledný efekt celkem důležité. Ryan Gosling jako flegmouš a přesto vnímavý a citlivý Leland funguje skvěle, Don Cheadle v roli vězeňského učitele (a spisovatele) nezaostává, na Kevina Spaceyho jako Lelandova otce moc místa nezbylo. Pochválit zaslouží zejména Jena Malone, která je v roli sestry zabitého a zároveň přítelkyně vraha výtečná. Trochu mi vadila jen postava Allena Harrise, která je sice stěžejní, avšak dlouho zůstává nevýrazná a fádní. Výsledné dojmy mají několik podob. Viděl jsem skrývaný strach hlavní postavy z osamělosti a nezájmu, viděl jsem touhu konat přes všechna negativa dobro/zbavovat utrpení. Vražda se tak stala v momentě vykonání něčím osvícenějším, aniž by viník dokázal vidět zvrácenost, nevratnost a zbytečnost vlastního zkratovitého činu. A taky skutečný smutek. (03.02.2008)

+3* tohle americké psychodrama přináší spoustu otázek a díky nimž udržuje po celou dobu napjatou atmosféru. Příběh pomalu plyne a flashbackově nás seznamuje se všemi protagonisty a vztahy mezi nimi. Jestli se dostane i na odpověď proč Leland spáchal vraždu to neprozradím, ale film donutí k zamyšlení především o upřímnosti a otevřenosti mezi lidmi. Ke 4 hvězdičkám to u mě zatím nedosáhl, ale je zajímavý a třeba budu mít ještě někdy náladu na zopakování. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (05.01.2018)

BIELY OLEANDER+DONNIE DARKO Slabšie štyri hviezdy pre zaujímavý a skvelo obsadený film. Režisér s ľahkosťou odvádza pozornosť diváka od zápletky a ukazuje mu bežný Lelandov život. Film si kladie mnoho otázok, ale väčšinou ide o filozofické otázky, ktoré nevyrieši, lebo sa snáď ani vyriešiť nedajú... Prečo dobrí ľudia robia zlé veci? Pomôže ľútosť, keď ňou nič nezmeníme? Mne sa rozmýšľať chcelo aj viac ako ma priamo nútil film. Preto som si ho vychutnal... (02.05.2008)