Svět podle Lelanda

Proč, proč, proč, prooóóooč? Tož řekne mi někdo proč mám ráno hlad, či na oběd, svačinku bych si taky dal... poví mi to Leland? hovno, ten nic neřekne, zarytí partyzán. Čebrená Goslingovi přistane jen co je pravda, no ten zamyšlený, vyhulený ksicht mně vzal o něco méně. Opět sem si nechal čas, ať nad snímkem dostatečně přemýšlím a rozímam své či, noóo opět se jednou nepovedlo. 3/10 (21.01.2012)

Film, který je postaven především na spoustě filosofických úvah a dialozích a důležitou roli hraje otázka proč. Je skutečně věta: "Není to ničí vina" jedna z velkých lží lidstva? Skutečně má všechno nějaký důvod a každý čin, každé rozhodnutí jediného člověka musí mít svůj důsledek a ovlivnit tak všechno ostatní? Z každého dialogu, nebo monologu se film snaží vytáhnout velkou životní pravdu, on film vlastně nezobrazuje něco převratného a zásadního, všechno, co je zde řečeno, svým způsobem všichni někde uvnitř víme, ale nepřipouštíme si to, protože zároveň doufáme, že to tak není a podle toho si snažíme utvářet naši budoucnost. Kdyby každý nahlížel na svět jako právě Leland, tak by se rovnou mohly konat hromadné sebevraždy. Film je hodně depresivní, ale zároveň mu nechybí kapka naděje, protože život je krásný a je to dar a všechny ty životní pády za ten život stojí. Film mě hodně dostal, závěr mě dokázal emočně rozsekat. Celé je to podtržené skvělými hereckými výkony, Ryan Gosling zahrál svou postavu skvěle a velmi přesvědčivě, jemu ale já skočím na všechno, Kevin Spacey sice dostal málo prostoru, ale mu vlastně stačí jeho obrovské charisma, při každém filmu s ním jen žasnu. Skvělý filmový zážitek. (29.10.2012)

Namiesto toho, aby som bol zasiahnutý po emocionálnej stránke, rozbolela ma z tých hlbokých, ťažkých myšlienok, ktoré hrajú v tomto snímku prvé "husle" - hlava. "Neuveriteľný" záver ma zaskočil, alebo dokonca možno aj trošku sklamal, než príjemne šokoval. Lelandov svet som si nijak mimoriadne neužil, no je možné, že je to najmä moja chyba. (14.03.2015)

Do filmu jsem se dlouhou dobu nemohla vůbec „zažrat“ a věčně zamyšlený a zamračený Ryan Gosling se mě taky moc nedotkl. Děj na mě působil hrozně nedotaženě, ale pár světlých myšlenek by se tu pro mě našlo. Celý film jsem si říkala kdy už přijde nějaká bomba, protože ten námět k tomu směřoval, ale ani konec mě nijak neohromil. (01.02.2011)

Leland P. Fitzgerald brutálně zavraždí mentálně postiženého Ryana Pollarda. Startuje postupně rozhřešovaná mozaika o smutku, špatnosti, nezájmu a dopadu zmíněných elementů na dospívajícího kluka. Film neodhalí snad jedinou jasně pozitivní věc z Lelandova života a okolí, což je sice zbytečně alibistické, nicméně pro výsledný efekt celkem důležité. Ryan Gosling jako flegmouš a přesto vnímavý a citlivý Leland funguje skvěle, Don Cheadle v roli vězeňského učitele (a spisovatele) nezaostává, na Kevina Spaceyho jako Lelandova otce moc místa nezbylo. Pochválit zaslouží zejména Jena Malone, která je v roli sestry zabitého a zároveň přítelkyně vraha výtečná. Trochu mi vadila jen postava Allena Harrise, která je sice stěžejní, avšak dlouho zůstává nevýrazná a fádní. Výsledné dojmy mají několik podob. Viděl jsem skrývaný strach hlavní postavy z osamělosti a nezájmu, viděl jsem touhu konat přes všechna negativa dobro/zbavovat utrpení. Vražda se tak stala v momentě vykonání něčím osvícenějším, aniž by viník dokázal vidět zvrácenost, nevratnost a zbytečnost vlastního zkratovitého činu. A taky skutečný smutek. (03.02.2008)