Pirko

Naturalistická, drsná a špinavá dráma, situovaná do bezútešného prostredia na okraji spoločnosti, ktoré pohltí jedno bezbranné, v skreslenej realite detského domova vychované dievča. Veľký podiel na tom, že sa mi Pirko páčilo má aj predstaviteľka hlavnej postavy, pre mňa doteraz úplne neznáma, no možno práve o to zaujímavejšia Dominika Zeleníková. (14.11.2017)

Nechcem sa púšťať do vyjadrenia pochybností ohľadom zberu materiálu, nepochybne sa podobné príbehy odohrávajú. Len Pirko pôsobí dojmom, že sa snaží osloviť v celosvetovom meradle filmové festivaly a to prostredníctvom pohľadu na naše dva štáty ako na tretí svet, ktorému niet pomoci a kde mladý človek na prahu dospelosti nemá žiadne príležitosti. Ide o našu béčkovejšiu verziu Lilja forever, kde som mal podobné problémy, ale film vyzeral naopak skutočne filmovo a nie podfinancovane, za čo zase tvorcovia až tak určite nemôžu. No hlavná hrdinka nemá kde spať a namiesto toho, aby sa opýtala nejakého policajta, kde sa môže človek bez domova na noc uchýliť, nechá sa naivne oblbnúť. Takže napríklad aj z takýchto logických nedostatkov scenára Pirko neberiem ako oprávnenú kritiku sociálneho systému. (11.11.2017)

Škoda toho rádoby happy endu. Věděl jsem, že nějakou jiskřičku naděje v tom smutku a depresi musí tvůrci zažehnout, ale takhle jsem si to nepředstavoval. Jinak ovšem velká síla! Syrová výpověď, jak by to mohlo dopadnout s člověkem (lidmi), který je vychován v dětském domově a o skutečném životě nic neví. Stačí se zaplést s nesprávnými lidmi a radost z nabyté svobody se může změnit v noční můru! Jestliže jsem chválil Špinu a litoval představitelku hlavní role, pak musím pochválit (až na ten konec) i Pirko a ještě více litovat stejnou herečku v hlavní roli! Děsivě dobré! (19.01.2018)

Snaha o silný zásah po emočnej stránke sa vydarila tak na polovicu. Pomerne vierohodný dej osudu osoby, ktorá je od mala predurčená na život na ulici, v obkolesení absolútnej spodiny, skutočne vyšiel nad pomery. Preto je obrovská škoda, že sa to v závere po značnom pritvrdení, ubralo akýmsi podivným smerom, ktorý nemá žiadne reálne opodstatnenie. (18.12.2017)

Děj se dá shrnout naivka prodaná pasákům. Sociálně kritická obžaloba s urputným naturalismem ji shazuje. Nejen diváky „do patnácti let“ totiž dokáže znechutit takřka čtvrthodinovou pasáží názorného brutálního. Hrdinka za sebou v dětském domově nechává typické holčičí důvěrnosti jako z internátních Housat, před sebou má vidinu sladkého života se svým milým ve stylu Lásek jedné plavovlásky. Ovšem svého vyvoleného najde ve špinavém pražském pelechu mezi bandou feťáků. Což dohromady s epizodním výletem za ztrhanou matkou vytvoří takřka hodinový prolog oddalující okamžik, kdy dvojici dojdou princ svou lásku prodá k prostituci. Ne že by Pírko bylo natočeno špatně, ostatně kameraman Asen Šopov dovede z mála udělat podívanou, ale obrazy všeobecného zmaru, zaplivaných hospod, mrazivých brlohů a odpudivých zoufalců bez perspektivy neobsahují nic nového, objevného ani provokativního. Vyskytují se napříč nezávislou scénou ve stereotypní podobě, která už přestává účinkovat, včetně žoviálních gangsterských týpků s cizím přízvukem, kteří do svých záludných sítí stahují ubohé nevědomé bludičky velkoměsta. Tak si tvůrci sdělení Pírka zřejmě představovali. Ovšem navzdory hereččině přirozenému projevu a pochopitelné zaslepenosti její zamilované hrdinky nelze uvěřit zrovna chovance ústavu naivitu školačky, s níž se vydává do velkého světa. Jestliže dívka veškeré varovné znaky kolem sebe přehlíží, ba dokonce se mezi vyděděnci docela baví, zbavuje se dávky divácké příchylnosti, jejíž zbytek pak spláchne mohutná vlna nejhrubšího sexu, znásilňování, bití, trýznění. V doslovné bezúčelné surovosti si Pírko vyloženě libuje, nadto se ještě pokouší ji prokládat blouznivými přeludy a výtvarnými symboly, jako by „umělecké“ ornamenty měly nekonečnou přehlídku bezvýchodného hnusu ospravedlnit. Epizodní postava Bolka Polívky tu působí dost nahodile, a třebaže v nahých výjevech ze sprchy spotřebovala produkce hektolitry očistné vody, skutečná katarze se nedostavuje. Závěr je ale skutečně nevšední až bizarní. (10.04.2020)