Steve Jobs

Sorkinův konverzační mashup o třech dějstvích:) Danny Boyle je zde v podstatě tak trochu na vedlejší koleji. Snímek se zaměřuje na tři určitá, důležitá období v Jobsově kariéře, v nichž světu vždy prezentoval nový produkt, který se zapsal do dějin počítačů. Mac, NeXT a iMac. Zajímavé je, že na samotnou prezentaci se vlastně vůbec nedostaneme. Ani na jednu. Veškerý prostor snímku je věnován tomu, co se děje před ní. Snad ani ten nejukecanější film Woodyho Allena neobsahuje tolik dialogů, jako tento Steve Jobs:) Co se týče podoby, z toho pro mě lépe vychází Ashton Kutcher. Michael Fassbender byl Jobsovi nejvíce podobný až v závěru filmu, kdy měl brýle a krátké vlasy. Jeho ztvárnění legendárního vizionáře je disciplinované, ukázněné. Možná mi v jeho projevu i trochu chyběl nějaký ten temperament, energie. I když byl rozčilený, arogantní, zapálený pro věc a pořád ve shonu, přišel mi zároveň stále vyrovnaný, klidný. "Fassy" mi přijde spíše jako minimalistický herec, bez velkých gest. Těžko se to vyjadřuje... Ale zrovna zde bych to i uvítala. Obsazení ostatních postav výborné. Já čekala, že by se ve filmu mohla odehrát i jedna z prezentací, na to však nedojde. I tak se jedná o scénáristický a herecký svost, kde to nakonec vypadá, že pan Boyle si hodil nohy na stůl, a pan Sorkin si hodil kurevsky dlouhou šichtu:) Jak vizionářsky působí úvod snímku, kde se hovoří o budoucnosti počítačových technologií a jejího dopadu na lidstvo. Již se tak stalo... Všichni ti IT géniové tehdy snad ani nemohli tušit, jak svými objevy změní svět a lidstvo. A že v nedaleké budoucnosti se začne odehrávat jakýsi "technologický brainwashing". Každému člověku, kdo nedrží v ruce telefon a vypatlaně do něho nečumí, nebo si "stylově" do něj neustále neťuká prstíky, mám chuť poděkovat. Ale stejně mi ve Stevu Jobsovi chyběla ta slavná věta: "Chci rozezvučet vesmír." (10.04.2016)

Nevěřil bych, že mě už po půlhodině přestane bavit a zajímat film od tolika skvělých tvůrců (na Sorkinovi sice na rozdíl od mnoha jiných moc neujíždím, ale na Boyleovi a Fassbenderovi rozhodně ano). Technické stránce a hercům se tady bude něco vytýkat jen těžko, ale hernajs - to neustálé ajťácko-obchodnické plkání, jakkoliv je inteligentně napsané a plné různých narážek a odkazů, začne být poměrně brzy dost ubíjející (a v mém případě i uspávající). Kýženou diváckou vstřícnost a "lidskost" bohužel nemá velkou šanci zajistit ani zápletka s Jobsovou dcerou. Opravdu si v tuto chvíli nevzpomínám, kdy naposled mě nějaký "objektivně kvalitní" snímek obsahově tak strašně moc minul (a nudil). Samozřejmě jsem smířen s tím, že se svým negativním postojem zde budu zřejmě silně osamocen. :) 40 % (28.12.2015)

Výborný Boyle, ještě lepší Fassbender, nejlepší Aaron Sorkin. Poutavá dialogová smršť ze života megaúspěšného bezpáteřního bastarda, která, přestože má dost násilně uzavřený myšlenkový rámec, stylově reprezentuje hollywoodskou schopnost vyprávět o velkých lidech a jejich osobním údělu. Děj je přehledný i pro naprosté laiky v daném oboru, kvalitně sestříhaný a s velkým přehledem pokrývající patnáct let Jobsova života a kariéry, ale jeho chladná akademická upovídanost mě přeci jenom chvílemi unavovala a nebýt všech výtečných herců, těžko bych mu žral ten jednostranně emocionální závěr. Každopádně pořád luxusní, inteligentní a uvěřitelná konverzačka, splňující současně funkci velkého výpravného diváckého filmu.. (30.01.2016)

Aaron Sorkin je bůh, to víme všichni, a tady z pozice scénáristy vládne tak mocně, že ani režisér Danny Boyle ho vůbec nestíhá... a to je trochu škoda, protože do geniální pecky jakou bylo The Social Netvork od Finchera tu chybí právě trochu pevnější režijní vedení - i když film má fantastické tempo (dvě hodiny prakticky čistých dialogů, a uteče to rychleji než kdejaká našlapaná akční řežba), a dostává se pod povrch tak fascinující a tragické osobnosti jako byl Steve Jobs dost hluboko, nedává k jeho pravdivému portrétu nic navíc, a ke konci mu i trochu dochází dech. 8/10 (15.01.2016)

1 Both Sides Now: clasicall and parametric. 1984. Stand and Deliver. 16mm. Flashback. 1988. Walk and talk. 35mm. Flashback within flashback. 1998. Stand and Deliver and Walk and Talk. 16mm, 35mm, Digital. Flashback recontextualization (unreliable perception) X 3 in 4 acts. Think different(ly). Change paradigm => Masterpiece. Movie of the year. 0 (13.11.2015)