Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém "Stanfordském vězeňském experimentu", který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře - kompletně s celami, mřížemi a s neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za slib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. "Vězni" jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. "Dozorcům" je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbyde nároku na odměnu. Na začátku nálada mezi oběma skupinami je poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (310)

Tygrys 

všechny recenze uživatele

I když je to film celkem průměrný, tak můžu doporučit. Nejzajímavější je vývoj jednotlivých osobností v průběhu experimentu. Nemám příliš v lásce stísněné prostory a proto by pro mě pobyt v té černé skříni byl dost nepříjemný, ale nejdrsnější byla scéna kdy strážník Berus - ten největší psychopat (Justus von Dohnanyi) řízne do ruky Tareka Fahda (Moritz Bleibtrau). Musím přiznat, že i po shlédnutí tohoto filmu bych klidně do takového experimentu šel. ()

Ilicka 

všechny recenze uživatele

Film o experimentu, který se vědcům tak trochu vymknul z ruky. První hodinku a půl je to o psychologii a nátlakových situacích, jimž jsou účastníci vystaveni, poté se to přelomí do krvavého thrilleru. Klaustrofobická a vypjatá atmosféra potýrala mé nervy, vzorce chování v oněch nátlakovějších situacích mou duši. Ze zvrhlejšího pohledu to byla velmi zajímavá psychologická sonda, jinak pro mě zatím nejlepší německý film. Ona z toho filmu jde "německost" dost cítit, ale nijak zvlášťto nevadí. Závěr: Drsný film - kdož jsi útlocitnější povahy, rozhodně si ho nech ujít. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Poměrně slušně udělaný thriller o jednom experimentu, který se zvrhne. Po psychologické stránce je to slabší záležitost, po stránce průběhové je to mnohem kvalitnější a po stránce dějové je to děsivě strhující. Kam až se může dostat lidské chování lze pozorovat na nepovedeném experimentu, který simuluje vězeňské prostředí. Experiment se zvrhává celkem brzy. Představitelé dozorců se vžívají do svých rolí tak silně, že je jen otázkou času, kdy přijde otřesný skutek. Dozorci jsou provokováni nejagilnějším představitelem vězně číslo 77 Tarekem Fahdem (Moritz Bleibtreu), který chce podrobnosti experimentu prodat médiím. Ale do obranného mechanismu dozorců se promítají jejich přílišné vžití do rolí, jejich osobní životní frustrace a opojný pocit nadřazenosti moci. Ve svém zapojení do projektu promítají své jinak nenaplněné ambice a pro představitele vězňů nastává postupné omezování základních lidských práv a očistec nedůstojným ponižováním. Z vězňů: číslo 38 Steinhoff (Christian Berkel), profesionální voják rozhodných činů, číslo 82 Schütte (Oliver Stokowski), pomalu vykrvácí po připoutání k židli, číslo 69 Joe (Wotan Wilke Möhring), vzdávající experiment po psychickém zhroucení a dalších osm (Stephan Szasz, Polat Dal, Danny Richter, Ralf Müller, Markus Rudolf, Peter Fieseler, Thorsten Dersch a Sven Grefer). Z dozorců: agilní a ambiciózní Berus (Justus von Dohnányi), nejvíce se vyžívající v ponižování druhých, imitátor Elvise Eckert (Timo Dierkes), muž nízkých pudů, nešťastný Bosch (Antoine Monot Jr.), násilně přiřazený k vězňům pro jeho lidskost, a dalších pět (Nicki von Tempelhoff, Lars Gärtner, Jacek Klimontko, Markus Klauk a Ralph Püttmann). Z dalších rolí: profesor Klaus Thon (Edgar Selge), snažící se experiment vyhrotit, doktorka Jutta Grimm (Andrea Sawatzki), snažící se upozornit na vzrůstající nebezpečnost experimentu, a Dora (Maren Eggert), nová spřízněná duše Tareka. Kam až může dospět lidské chování? Navíc pokud je mu dána určitá úloha a možnosti a v jeho činech se promítají i jeho osobní frustrace? Až do velmi krutého zacházení a pošlapávání lidskosti. Bohužel je to obraz lidské společnosti a jejich činů. Lidé dokáží být velmi krutí k ostatním, často se nechávají strhnout hrubou silou a jako stádo ovcí se podílejí na zvěrstvech. A v tom je ta největší nebezpečnost lidstva, která se pak často mění ve válečnou rozepří. ()

Ištván87 

všechny recenze uživatele

Chápu že tento film není pro všechny, ale přesto mi hodnocení přijde poměrně nízké... Film na mě neuvěřitelným způsobem zapůsobil... Vím že se slavným Stanfordským experimentem pouze inspirovali a většina filmu je tedy uměleckou licencí, ovšem myslím, že podobná věc by se stát mohla... Velice silná výpověď o tom, že sociologové mají pravdu když říkají, že ať už je člověk jakkoliv slušný, za "správných" podmínek jsme schopni téměř všeho... P. S.: Moritz Bleibtreu je vynikající a stejně tak jeho filmový protipól, ztvárněný neskutečně slizkým a fašistickým Justusem von Dohnanyiem, kterého, jakmile se rozjede, musí každý divák z duše nenávidět... ()

choze 

všechny recenze uživatele

Ucházející thriller o mechanismech šikany. Svižně a stylově natočené, dobře typově obsazené a Moritz Bleibtreu válí. Je mi jasné, že bylo potřeba celý konflikt trochu zhustit, ale stejně na mě jeho vývoj působil mnohdy násilně a nepříliš věrohodně. Mimochodem skutečný vězeňský experiment se studenty ve Stanfordu také skončil už po několika dnech místo po plánovaných 2 týdnech, ale nikdo při něm nezemřel. Stejně jako později ve filmu při něm ale dozorci uklidňovali vězně minimaxy nebo je nutili pucovat záchody holýma rukama. Jinak film o filmu uvedený jako bonus na DVD je dost ubohý, doufal jsem, že se dozvím něco víc o Stanfordském experimentu, který filmaře inspiroval, ale čekal mě jen krátký, nezáživný záznam z natáčení. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (10)

  • Nátačení filmu probíhalo chronologicky podle scénáře za účelem větší realističnosti. (Morien)
  • V skutočnom Stanfordskom experimente z roku 2001 nepretiekla podľa Zimbarda, ktorý výskum realizoval, ani kvapka krvi a násilie bolo obmedzené na vyzlečenie zo šiat či postriekanie väzňa hasičským prístrojom. K bitkám, znásilneniu či dokonca smrti nikdy nedošlo. (Arsenal83)
  • P. Zimbardo sa vo svojej knihe „The Lucifer Effect“ (2007) vyslovil značne kriticky voči filmovému spracovaniu svojho Stanfordského experimentu. Tvrdí: „Film je inšpirovaný experimentom, čo podľa scenáristov dáva tejto "fantázii" punc legitimity a skutočnej udalosti. Zámerne však v záujme senzáciechtivosti namiesto skutočného priebehu nášho experimentu zobrazuje výmysly. Nakoniec ide o vulgárne zobrazenie sexizmu a bezdôvodnej sexuality, a násilia bez vyváženej hodnoty.“ (agency)

Reklama

Reklama