Tohle je náš svět

Americká nezávislá road movie, která jde proti světovému systému, ve kterém každý z nás žije a jakž takž funguje. Vypráví totiž příběh o rodince, která si říká trockiáni, a která si koupila kus pozemku v nějakém kanadském pralese. Tam si postavili dvě dřevostavby a spokojeně si tam žijí, vzdělávají se a celkově jsou hodně proaktivní. No a jak na mě film nastoupil dost brutální scénou (lovem), tak následně poměrně příjemně zmírnil. Celou dobu ale film konfrontuje svět rodinky (táta a šest dětí) uprostřed hor, lesů a řek s tím naším a vysvětluje, jak moc se od přírody vzdalujeme. Přitom z ní jsme právě vzešli. Takže úplně přesně jsem chápal záměr režiséra, který například na dvou konzumních dětech ukázal, jak se dneska ostatní děti baví a vzdělávají. Počítačové hry, násilí a telefony. Přitom o světě neví ani po půl palec. Čímž nedávám za pravdu Viggovi, který sice předvedl nadpozemský výkon, ale také si vyzkoušel jiný, naprosto opačný extrém. Ve filmu je tak úplně všechno. Výborná kamera, prostředí, hudba, herecké výkony všech…vlastně ani nevím, proč jsem nedal plný počet. Možná proto, že v té přírodě to jejich obydlí a způsob života bylo až moc zidealizované. Vypadalo to tam totiž líp jak v kdejaké české chatě. Na závěr děkuji tvůrcům Scope100 a Aerofilms za to, že jsem film mohl v Biu Oko vidět. Díky. (07.06.2016)

Velmi podivná agitka naprosto pohřbená posledním aktem, kterým se pro mě tenhle film svou filosofií postavil někam na úroveň scientologie. Ani ne tak samotným smyslem, ok, ať si to klidně tvůrcí myslí, ale spíš zahozením dosavadní snahy argumentovat ve jménu hopsání na louce. Oslava magorství. Nebrat! (19.06.2016)

Tématika je mi úzce blízká, ale ruku na srdce - kdo občas nezvažuje opuštění systému a jeho hodnot a návratu do náruče matky přírody. Zde se konfrontují dvě strany mince, do extrému vyhnaný životní styl uprostřed lesa s konzumní klasikou emerické společnosti. K tomu se zamíchá i práva na výchovu dětí "panny" i "orla" těch pomyslných stran mincí. Je na divákovi, aby vynesl ortel (a nebo nesoudil vůbec). (22.10.2016)

Typický „Sundance movie“. Feel-good tragikomedie s pohodovým soundtrackem, výstředními, ale sympatickými postavami a předvídatelným vyústěním. Syrový úvod, zachycující první ze série rituálů podmiňujících Bodevanův vstup do dospělosti, přitom dává naději, že půjde o film více pravdivý než podbízivý a nenabízející na komplexní problémy pohádkově snadná řešení. Jenomže z oslavy života mimo systém, který člověka zbavuje jeho individuality, se film záhy láme v obehraný příběh o nezbytnosti socializace a respektování společenských pravidel. Postavy sice nejsou ochotny přijmout normy světa, kterým tak dlouho opovrhovaly, bezezbytku, ale jejich proměna je stejně vázána na podřízení se dominantní ideologii. Byť režisér citlivě rozložil pozornost mezi všechny členy rodiny, jímž vévodí Mortensenův prakticky dokonalý hrdina (jehož mytologizaci, patrnou již z originálního názvu filmu, Ross nijak neproblematizuje), nedokáže zamaskovat, že mu postavy slouží hlavně jako chodící argumenty na podporu konzervativní myšlenky o významu šťastné rodiny. Film díky líbivým záběrovým kompozicím, mírně cynickému humoru, přiměřené dávce patosu a dobře načasovanému užití povzbudivé hudby vyvolává zamýšlené emoce, ale ty rychle odeznívají, protože nestojí na přesvědčivém základu. Věřit nelze ani postavám, které se příliš snadno vzdávají všeho, zač tak dlouho a usilovně bojovaly, a v důsledku ani rádoby nonkonformnímu proti-konzumnímu poselství. 70% (03.08.2016)

Originální počin, který dokáže již po chvilce vtáhnout do svého děje. Diváka způsob života hlavních postav zaujme, avšak jistě v něm vyvolá i celou řadu otázek, zejména ohledně budoucnosti dětí a jejich pozdější potřeby založit vlastní rodiny. Po celou dobu je film udržován v dobrém tempu, nenudí ani na okamžik a přináší celou řadu zajímavých střetů odchovanců divočiny s moderním světem. Herecké výkony jsou přesvědčivé, celkové zpracování napomáhá k výslednému dojmu a já tak nemám problém hodnotit nejvyšším počtem hvězdiček. (25.09.2018)