Dcera čarodějky

Fantasy, které má blíže k pohádce, se odehrává v neurčité krajině, která je mixem severských exteriérů a nádherné české krajiny, toho nejlepšího, co film nabízí. Zpracováním se film potácí mezi rodinným a dospělým. Pro malé děti je dost temný a místy syrový, krev odkapávající z draků, lidí i mečů radosti nepřidá. Na druhou stranu jsou hlavními aktéry především děti, což je vhodné spíše pro celou rodinu. Dina i její matka sice jsou čarodějky, ale více než vidět do duše druhých toho nedokážou (jistě, pomocí studu a strachu je mohou ovládat, jenže na nestydaté si nepřijdou). Osobně jsem čekal, že pohledem alespoň zkrotí draka, i když to byly jen větší ještěrky. Napětí místy nechybí, ovšem ten konec? Že dobro nezvítězí, jsem fakt nečekal. Ovšem tohle není Andersen že....tudíž zklamání. Ti draci byli fakt otřesní! (21.03.2019)

Možná poněkud přísné hodnocení, protože produkčně je to ošetřené pěkně, ale ta zkratkovitost scén (takže si ty lokace a dekorace ani pořádně neprohlédnete) a klišé v dialozích i charakterech to shazuje. Formát televizní minisérie by tomu slušel víc. Film se prodal do mnoha zemí, takže možná dojde i na adaptaci knižních pokračování. 50%. (07.11.2015)

Zaujímavá koprodukčná hraná rozprávka z temného a špinavého, zlovestného STREDOVEKU o zlých drakoch, falošnom kráľovi Drakanovi z Dunkarku, ktorý pije dračiu krv, aby mal väčšie GULE, ďalej s nádejnými veštkyňami, matkou a dcérou, ktoré sa ocitajú na okraji priepasti, aj keď sa dokážu obe pozrieť človeku do očí, a mať ho dokonale prečítaného, občas to nestačí. Tento film mi pripadal strašne jednotvárny a jednoduchý, až amatérsky, ktorý by som skôr poslal do televízie a na nosiče DVD, ako do kín, kde sa nehodí... ? Je to snímok, pri ktorom si poviem : „OK, je to v podstate neškodná sprostosť so sympatickými hercami a nesympatickým hlavným predstaviteľom, s dobrým flashbackovým strihom, obstojnou výpravou a kamerou, že sa nič zlého nestane, keď venujem pozornosť aj vskutku obyčajnému filmu, po ktorom sa o pár minút na to, zľahne úplne zem, že si asi naň už nikdy nespomeniem... ? ” (18.09.2016)

Trochu temnejšia rozprávka s peknou severskou atmosférou, ktorá sa vám bude páčiť najviac vo vianočnom období. Nejde o žiadne premyslené fantasy, príbeh je jednoduchý ako len byť môže, i keď sme svedkami aj krutého vraždenia, tak vytvárať deťom nočné mory nikto nemal v úmysle. Dievčatá mi trochu splývali a asi na to prišli aj tvorcovia počas nakrúcania a rozhodli sa využiť služby kaderníčky. Záver je problematický, jedna z dôležitých postáv prejavila súcit a tým pádom nevieme, akú má kráľovstvo budúcnosť. Možno išlo o snahu vytvoriť živnú pôdu pre druhú časť. (22.12.2023)

S ohledem na schopnosti hlavní hrdinky by se to klidně mohlo jmenovat Malá čarodějnice. První, co jsem ke svému potěšení zaevidovala byl výběr představitelky matky a dcery čarodějek, které vypadaly jako rodina. Nemusím jít daleko, abych viděla, že matka a dcera si nemusí být podobné, ale nějak ve filmu, kde nejbližší příbuzní vypadají jako zástupci jiného živočišného druhu mě to popuzuje. Děti a dospělí též jsou krutí a ostrakizují toho, kvůli němuž si jsou nucení uvědomit vlastní nedostatky. Ten, kdo nějak vybočuje bývá na okraji společnosti, sám a bez přátel. Nabízí se výstižný text z jednoho muzikálu - vím, co cítíš, hrůzu vyvolených - a přesně to prožívá malá Dina. Bez přátel, s darem, který ji vylučuje z lidské společnosti. Její protihráč je bastard s nezměrnými ambicemi, bez srdce a bez skrupulí. Dál tu je dominantním otcem deptaný syn, psychologie davu, špatné, jako že strašně ušlechtilé, rozhodnutí, to všechno život přináší. Až na ty draky (hnusné, ale hodně hnusné, kde je elegance mnohých pohádkových a fantasy draků?) je to vlastně velmi realistický příběh. Draky by tady bez újmy na napínavosti mohli nahradit třeba medvědi či tygři. Spoiler - závěr je těžká rána logice nejen proto, že se hlavní hrdina zachová jako naprostý kretén, ale i proto, že z dalšího je zřejmé, že to všelidové povstání nebylo proto, aby se na trůn dostal oprávněný dědic, ale aby tak nějak pospolu Dina, Nicodermus a spol mohli prchnout kamsi do pryč a tam žít v horách jako hříbky v mechu. (30.01.2017)