Boj za svobodu

V podstatě takové volné pokračování 12 let v řetězech...Gary Ross sice není tak skvělý režisér jako Steve McQueen, ale i tak je jeho snímek působivý a řemeslně povedený, snad jen ten ,,televizní" look mu lze vyčíst... Co se obsahu a hodnot ve filmu obsažených týče, Free State of Jones nám tu prezentuje ony základní principy, z nichž vyrůstá celá západní (tedy naše) civilizace...o to smutnější je číst si tu některé zdejší komentáře... (06.10.2016)

Film je až príliš ambiciózny na to, aby sa ponoril do štúdie postáv, ale aj príliš finančne obmedzený na to, aby mohol rozprávať príbeh, ktorý zodpovedá predstave režiséra. ,,Boj za slobodu" je filmom rozdeleným sám proti sebe. Není to katastrofa, len priemerný vojnový film o boji za bavlnu, česť a zrode národa. 6/10 (30.06.2022)

Snímka je ďalšou z radu podobných, pripomínajúcu temnú dobu Ameriky, kedy slovo 'ľudskosť' bolo sprosté slovo. Hrozná stránka doby americkej občianskej vojny nazvaná ako vojna Severu proti Juhu, kedy sa predovšetkým rasová neznášanlivosť tiahla ešte veľa rokov po tej. A v takejto dobe žil človek výnimočný a nestranný. Príbeh južanského farmára, ktorého stvárnil Matthew McConaughey, poukazuje na hrdinu, ktorý sa v takej dobe v rámci spravodlivosti zastal všetkého a všetkých. Dej sleduje jeho počínanie, ale stvárnené je to nejako podivne. Aj napriek dlhej stopáži snímky sú mnohé udalosti akoby nedorozprávané. Hrozné obdobie otrokárstva a neľudského zaobchádzania s negrami, ktorý je len trochu odlišný síce je dejovo zvýraznený, ale po citovej stránke ako by to divákovi bolo jedno. Celkovo to skrátka vyzerá len ako ďalší obyčajný ničím sa neodlišujúci príbeh akých sú už hŕby. Z takéhoto námetu mala vzniknú skôr televízna miniséria, kde by boli isté udalosti ďaleko viac spracované. (08.09.2019)

Pro některé (a rozhodně to není menšina) kontroverzní dezertér, zrádce, příležitostný vrah, bigamista, prospěchář a negrošuk, vykreslený jednoznačně jako hrdinný charismatický partyzán, bojovník proti bezpráví, empatik, filantrop a Jenda Hnědý ryloudyt, to je skutečně velmi nestranný pohled, který dozajista přinutí nejednoho zatím nerozhodného konfederáta vystřihovat díry do povlečení na polštář. Na tomto místě bych rád podotknul, než mě zase nějaký dutohlavý, avšak zapáleně angažovaný pičus obviní z pohrdání čokoládou, že dokud mě banda ubohých eritrejských uprchlíků nebude mačetama vyhánět z bytečku a znásilňovat mé oblíbené bělošky, na jakýkoliv rasový podtext naprosto mrdám. Tedy pardon, zase jsem se roztomile přeřekl a ve skutečnosti jsem chtěl říct, že jsem nad něj povznesen a mám za to, že každá kultivovaná opička si určitě banán zaslouží. Jen mi docela vadí účelově telenovelizované zkreslování ne až tak jednoznačné historie podle toho, jaký negr zrovna sedí v Bílém domě a co je momentálně kůl. Ale poté, co jsem se z nestranných a naprosto přesných historických filmů kupříkladu dozvěděl, že vychcaný a hrabivý továrník Šindler byl v podstatě skoro žid, co vlastníma rukama málem osvobodil Osvětim, nebo že mám být jako Čech děsně pyšný na bezuzdné loupení a vraždění vypatlané sockovské spodiny pod vedením národního hrdiny Jana Žižky, už vím, že film je prostě mnohdy něco jako Mafra pro „médii tolik zatracovaného“ miláčka národa, altruistu a novodobého Robina Úda - Endyho Babitche. Tudíž je takto podaný, jednoznačně „skutečný“ příběh o bezprecedentním správňákovi, co si po válce Severu proti Jihu otevřel v dodnes vroucím Mississippi továrnu na mulaty a Klan na něj úplně jebal, sice hezky a výpravně natočenou, ale do očí bijící zkurvenou prounionistickou demagogií, nad kterou by se poblila snad i Skárlet OuHarová. No, příběh je možná trošku nadnesený termit. Tři čtvrtiny zabijácké stopáže se tu v bažině s negry a bílou lůzou filosofuje a pateticky sociálně lká nad třídními rozdíly, a pak už asi nezbyl čas na jakoukoliv pointu, pokud to vůbec kromě „Černý muž pod bitchem otrokáře žil …“ nějakou mělo mít. Tak to prostě po 140 minutách střihli a ojebali dvěma rychlotitulky. A něco takového holt nevytrhne ani pár opravdu dynamických a naturalistických přestřelek, ani jako vždy famózně hrající Matouš Mekkvír. (11.09.2016)

Když máme velmi dobré herce (strhaný a starostlivý McConaughey znovu táhne), úchvatné exteriéry (jižanské bažiny) a docela slušně natočenou akci, potřebujeme i pořádný příběh. Ten sice nabídne pár záblesků, ale vesměs jde o předlouhou story, která chce obsáhnout leccos z americké občanské války, která se mezi státy Unie a státy Konfederace táhla mezi lety 1861–1865. Navíc s tím, že se ve velkém otíráme i o téma otroctví, takže tady máme etnicky zabarvený příběh, jenže našlapujeme okolo něj opatrně a toho skutečně kontroverzního se dotkneme jen sporadicky. Všechno už jsme jednoduše viděli mnohokrát – hodní černoši, ještě hodnější se zlatým srdcem, nad nimi nejsprávnější dezertér – navíc se tvůrci rozhodli pro opravdu zdlouhavé vyprávění. Herci skutečně fajn, Matthew McConaughey znovu jasně dokazuje, že cukrkandlování s Penélope Cruz nebo Kate Hudson už měl na plátně tak akorát dost, a cestu (charakterního herectví), kterou se před pár lety vydal, rozhodně nehodlá opustit. Což je super zpráva. (01.12.2017)