Žlutí ptáci

K filmu jsem se dostal díky Jenn, která na svým kontě nemá zase tolik damatických rolí a tak jsem byl zvědav. Ona tam ve finále nemá zase tolik prostoru, cca 3 scény, ale patří mezi ty nejsilnější na celým filmu. Z počátku jsem to příliš nepobíral a říkal si, že teda nic moc, ale poslední třetina, která je až meditativně mysteriozní film vystřelila hodně vysoko. A právě v poslední třetině oceňuji i Jenn že s ohledem na okolnosti nepřehrávala ani nezahrála žádnou afektovanou scénu a podržela civilní rovinu snímku. Závěrečná skladba skvělá, vlastně vůbec tady hudební složka dost určuje nálady celýho filmu. (24.06.2018)

Už po tisíci krát sa musíme pozerať, ako sú tí chudáčkovia Američania ťažko skúšaní vojnou v Iraku, Afganistane, prakticky všade vo svete. Mierotvorcovia, ktorých máme falošne ľutovať, pritom sami sa nechajú naverbovať a dostávajú za to nemalé peniaze. Úloha Aniston v úlohe vojačky je tu smiešna a jediné, čo si zaslúži pozornosť je utrpenie matiek, ktoré prídu o synov. Tie fakt niekedy za to nemôžu že splodili idiotov. (30.06.2018)

Ponajprv poznámka na politickú tému. Keď je niekde vo svete nepokoj, ohrozujúci mierové, svetové (a samozrejme aj americké) záujmy, jednoducho Američania tam vyšlú vojsko. Tak to bolo aj s Husajnovým Irakom. No a tam kde sa takto "rúbe les lietajú aj triesky". Takouto "trieskou" bol aj mladý Murphy či Bartle. Smutný film. Bože, kiež by bolo takýchto príbehov a filmov čím menej. (29.10.2018)

Dramat, s tématikou navrátivších se vojáků z války domů a zabývajících se jejich následnými posttraumatickými syndromy, je více než dost, ovšem Žlutý ptáky lze v této kategorii označit po delší době za poměrně netuctovou podívanou, která je v rámci daného tématu zpracována v komornějším duchu a spíš než na válku samotnou je zde kladen daleko větší důraz na vztahy jak mezi vojáky, tak poté mezi nimi a jejich blízkými, a ani tentokrát to není zrovna dvakrát veselá podívaná, i když kdy vlastně byla, že? Každopádně, onen netuctový příběh je ale bohužel jediné pozitivum tohoto dramatického snímku, neboť zbytek mě už jednoduše ničím neoslovil, a hlavním důvodem tohoto mého dojmu je slabé zpracování, kde se tvůrcům nepodařilo navodit ani působivou atmosféru, ani napětí a především ani emoce, přestože právě ty tu měli hrát tu nejvýraznější a nejzásadnější roli, ale jsou zkrátka zcela nefunkční a především právě díky tomu působí Žlutí ptáci opravdu prázdně. Poměrně negativně na mě zapůsobil ovšem i casting, kde tolik nesympatických ksichtů pohromadě jsem v jednom filmu už dlouho neviděl a chybělo mi tu i nějaké krapet hlubší se ponoření do celé té události, takto mi to přišlo celé až moc povrchní a tím pádem dost nepřesvědčivý. Takže já zkrátka nevím. Nemohu tvrdit, že jsem se u toho tedy nudil, že by se mi to nelíbilo, nebo že je to špatný film, ale v podstatě zároveň nenacházím ani jediný důvod, proč ho někomu vůbec doporučit, takže prostě průměrný film, hotovo. (08.10.2018)

Vôbec nechápem, ako niekto môže dobrovoľne narukovať do armády niekoľko tisíc kilometrov od domova a myslieť si, že bráni svoju vlasť. To nepochopím. A ešte sa tým aj chváliť a byť na to hrdý - tomu poviem vypatlanosť. Niekto predsa nemusí stáť o hodnoty, ktoré ponúkam a môže mať iné... A potom sa taký chudák čuduje, ak náhodou dostane na prdel a že to jeho psychika nezvládne a on zmagorí. Odhliadnuc už od aj tak pre mňa nesympatického námetu, svoje kvality ale tento snímok má. Minimálne je v mnohých smeroch poučný a dramatické scény sú pekne nasnímané. Slabší priemer. 55/100 (04.07.2018)