Bitva o Sevastopol

Hned na první pohled se nabízí srovnání s Nepřítelem před branami. Opět geroj snajper, opět jakože souboj s německým protějškem, opět tu střílíme do německého spojaře :). Je toho samozřejmě víc, ale jeden musí chtít vidět. Jsou to navíc (IMHO) jen berličky. Podstatné je, že film jako celek nepůsobí úplně zle. Př. v případě Stalingradu jsem ml už pocit přeplácanosti (prostě "ruské až moc"). Tady se snaží držet zpátky (asi za to můžou ti Ukrajinci :)) a to filmu jen prospívá. Na druhou stranu musím také říct, že závěr mě nenadchnul. Přišel mi odfláknutý a "o ničem". Já sice chápu, že jde o film podle skutečné osoby (Ljudmila Pavličenková opravdu existovala), ale také to šlo se s tím malinko víc pomazlit. Co mi také z počátku vadilo bylo to přeskakování mezi třemi časovými rovinami během vyprávění. Baba vzpomíná na setkání ve kterém se vzpomíná (?). Celkově beru jako nadstandard. (02.06.2015)

Film byl natočený v době, kdy spolu Rusko a Ukrajina ještě normálně mluvily a vzpomínaly na společnou minulost. Ljudmila se postupně stane chladnokrevným zabijákem, který i lásku řeší poněkud chladnokrevně, milý zemřel, najdeme si rychle náhradu. Bojové scény jsou zobrazeny přesně dle současných moderních trendů, žádné uvěřitelné a finančně nákladné masové aktivity komparsu před kamerou, ale počítačem vyrobené postavičky bojují po boku simulované vojenské techniky. (04.06.2022)

Výborný ruský životopisný snímek o Ljudmile Pavličenkové, dívce, která zabila 309 fašistů. Název je trochu zavádějící, i já jsem čekal válečný film, ale jde hlavně o příběh Pavličenkové. Ale akce je tam dostatek. Musím říci, že Julija Peresild podala excelentní výkon. Jen jsem žasl, kolik toho Ljudmila stačila zažít a to jí nebylo ani 25 let. Jo hold při válce jde všechno rychle. (05.02.2018)

Bitva o Sevastopol, rusko - ukrajinská koprodukce, rok 2015. To jsou mi věci. Ruská kinematografie jde po letech útlumu konečně znovu nahoru. Po velice slušné Bretské pevnosti z roku 2010 jde o další precizně zahraný a poctivě odžitý válečný film. Občas je na něm znát nižší rozpočet, jak v podobě neumělého CGI, tak v horší kameře. Bohužel mi alespoň zpočátku přišlo, že hlavní hrdinka je vykreslená až příliš jako živoucí legenda a ne jako osoba hozená do noční můry. Možná to byl záměr, protože když v závěrečné třetině filmu konečně projeví emoce, dojem je o to drtivější. Kupodivu mi do děje pasovala i moderní hudba a jí podbarvené, lehce patetické scény. A ano, výcvik ve sniperské škole mi taky připomněl úžasný montypythonovský skeč How Not To Be Seen. (04.11.2016)

Řeknu to rovnou. Válečné filmy nejsou moje vášeň, no a když zuří válka na východě měl jsem asi trochu blbý nápad přidat olej do ohně. Člověk může jen vzpomínat na časy, kdy Američani, Ukrajinci a Rusové táhli za jeden provaz. Doufám, že se ještě dožiji toho, že vztahy těchto zemí se spraví. Rusko čeká dost možná několika desítek dlouhá očista, stejně jako to měl Wermacht. Představoval jsem si v Ludmile Waliho, který střílí Rusy, ale řeknu vám to přímo - je mě líto i Rusů. (12.03.2022)