Komorná

S konceptem lesbického iniciačního softporna v režii stárnoucího chlapa se neodmyslitelně pojí očekávání jisté voyeuristické uslintanosti. Očekávání byla splněna víc než dostatečně, a pečlivě naaranžované polocelky s důrazem na čisťounkou estetičnost tak jakoukoli úvahu o rozdílu mezi fikčními prasečinkami určenými pro mužskou čumendu a lesbickou realitou zabíjejí hned v kolíbce. Rozmáchlou melodramatičností, které se kdovíjak daří být emocionálně děsně sterilní, mi to nejvíc připomnělo Troškovu blahé paměti Andělskou tvář, jen jak tu naštěstí nebyl za rozervaného milovníka Pomeje, tak se to dalo jakž takž ukoukat. (11.05.2020)

Tak mě ti Korejci zase dostali. Když už jsem si říkal, co na tomhle filmu mohli všichni vidět tak úžasnýho, když je to jen poněkud nudná, zdlouhavá a scénáristicky, herecky i eroticky nepřesvědčivá konverzačka, přijde překvapující zvrat. A v jeho průběhu pak další zvrat a vtom do sebe začne všechno pěkně zapadat a vám se uleví, že jste si nakonec přece jenom pustili nevšední a zajímavej a estetickej film a ne nějakou plytkou slátaninu. K tomu decentní Iesbohrátky v ložnici, nebo bizarní závěr ze strýčkova sklepení a jsou to čtyři hvězdy jak vyšitý. A závěrečná scéna, ve který spolu chichotající se holky hrajou kuličky na lodi do Šanghaje mě utvrdila v tom, v čem už mám dlouho naprosto jasno: Kdybych byl někdy v příštím životě ženská, chci bejt určitě lesba. Ale ne nějaká šeredná stokilová prasnice, ale hezká dlouhovlasá lesba ženskýho typu, jako byly ony dvě krasotinky ve filmu. (27.06.2018)

Pro požitek z tohoto filmu je důležité mít pochopení pro asijskou kulturu. Síla filmu je vystavěna na východním pojetí niternosti citů i nemilosrdnosti pomsty, na nepřekonatelných rozdílech mezi bohatými a služkami a na síle patriarchátu. Navíc dvě hodiny dvacet a takřka hodinový úvod, který jen připravuje půdu pro následující zvraty, toho diváku taky moc neusnadní. Ono nakonec všechno ve filmu do sebe pěkně zapadne a rozhodně to nenechá člověka chladným, ale přišlo mi, že pointy, nebo chcete-li hlavní body filmu, jsme u Chan-wook Parka už viděli... 6/10 (28.12.2016)

Taká vyčačkanejšia verzia Nolanovho Sledovania, aspoň v princípoch vzájomného odrbávania sa postáv a odrbávania diváka režisérom s troma hlavnými postavami. A nakoniec aj neoficiálna "štvrtá" časť Parkovej "trilógie" o pomste. Ten chlap sa chce zrejme v podvedomí niekomu veľmi pomstiť a paru vypúšťa cez filmy. Na naše šťastie. Spojenie vysokého umenia s nízkym a filozofie s pudmi. A na konci zistíte, že obe ženské postavy považujete za krásne ženy, aj keď sa vám na začiatku nemuseli fyzicky vôbec páčiť. (09.09.2017)

Místo rafinované erotické hry spíš mělká voyeurská hříčka, která není ani provokativní, ani příliš výstřední. Její excesivnost spočívá v nadužívání sentimentu, melodramatických klišé a naivního herectví. Potenciálně skvělý doubletwist naprosto prošumí ve vyprávění, kterému chybí úspornost a finesa. Subjektivně to trvalo 4 hodiny. Park natočil svůj Sucker Punch s cílem pojmenovat skryté komnaty touhy a chtíče i zničující manipulaci s nimi spojené. Jenže tohle mnohem víc než masochistické hody evokuje červenou knihovnu s pár over the top násilnými scénami. Zklamání... [Cannes 2016] (14.05.2016)