American Crime Story - Versace

Zprvu zklamání z nenaplněných přehnaných očekávání po po všech stránkách brilantní první sezóně, následně seriálová euforie po odhalení tvůrčího záměru. Na rozdíl od People v O.J. Simpson není druhá sezóna American Crime Story komplexním procedurálním rozborem s výrazným společenským komentářem, nýbrž mnohem žánrovější podívanou z ranku psychothrillerů o vyšinutých jedincích, s přesahem do tématu identity homosexuálů v devadesátých letech v USA. Ryan Murphy se zde výstavbou spíše přibližuje epizodám svého druhého hlavního projektu American Horror Story a představuje nepříjemnou vizi amerického snu a zvrácený obraz jedince, jenž touží po slávě a uznání, které nikdy nedostane. Působivé stand-alone epizody, vyprávění pozpátku jako v Mementu a strhující herecký výkon Darrena Crisse dělají z tohoto seriálu i po rozpačitém úvodu must-see záležitost. Nejlepší epizoda: Creator/Destroyer (8) (05.10.2023)

Příběh o odmítnutí, marnivosti a hlavně homofobii, z které Ryan Murphy místy dělá mnohem větší zločin, než ze samotné vraždy Gianniho Versace. Darren Criss je Andrew Cunanan se vším všudy, sadista, patologický lhář a člověk, na kterém se zřejmě podepsali rodiče. Některé výjevy z jeho vraždícího řádění pak občas připomenou scény z Fincherova Se7en nebo Zodiaca. Ale čím víc se příběh blíží ke svému konci, tím víc je to postava, která vzbuzuje hlavně lítost. Nicméně nejvíc si pro sebe krade každou chvilku Penélope Cruz, s kterou se tedy neskutečně šetřilo. Asi proto, aby si Ryan proti sobě nepoštval skutečnou Donatellu. (24.03.2018)

The Secret Life of the American Teenager. V každé krvavé scéně tíha na hrudi, s postupujícím časem stále více zneklidňující pocit při sledování Andrewa Cunanana a jeho cesty, které nechci (a přesto musím) porozumět a spousta přemítání nad tím, zda je převrácený postup vyprávění ku prospěchu nebo na škodu. Objevování drobných point při zrodu hlavního antagonisty funguje na jedničku, ale vidět dopodrobna rozebírané osudy vedlejších charakterů, které o epizodu dříve/později zemřely, občas smolně zdržuje. V porovnání s OJem je zážitek o poznání osobnější, ať už kvůli pocitu "může se to stát i vám", tak (a to hlavně) díky životnímu výkonu Darrena Crisse. Rest in peace, Teenage Dream. (26.03.2018)

Úchylné a brutální takovým tím nejdivnějším způsobem. Hlavní „hrdina“ Cunanan působí extrémně odpudivě, že je utrpením sledovat ho každou další minutu. Škoda, že o Versacem je tam toho minimum. Nejvíc ze všeho je to ale strašná nuda k uzoufání. Tohle může bavit jenom lidi, kteří rádi onanují nad úchylnými vrahy. Cunanan žil prázdný a zvrácený život, nic zajímavého na něm nebylo. (18.05.2018)

Ani mě tolik nemrzelo, že seriál nevypráví tolik o životě slavného návrháře, jako spíš příběh jeho vraha. Spíš mi občas přišlo, že spíš než tuhle slavnou story se většinu času snaží upozorňovat na to, jak to měla gay komunita koncem devadesátek složité. Některé díly byly tak až moc roztahané a utíkaly až moc daleko mimo hlavní dějovou linku. Možná bych i ocenil lineárnější styl vyprávění. (17.05.2020)