9. duben

Musím říci, žetohle byl můj první čistokrevný dánský válečňák a ani jsem netušil, že Dánové na tom byli s armádou tak špatně, mnohem hůř než my. Bylo to flustrující vidět drtící vítězství Němců. Ve filmu se moc nebojuje, spíše krátká přestřelka a ústup, ovšem i díky velmi zdrařílému soundtracku vše působí hodně tísnivě a věrohodně. (13.03.2021)

Jsem rád za takový evropský válečný film prostý velkohubých řečí o obraně svobody a hrdinství. Krátký boj dánské armády je zobrazený jako akt zoufalství ve chvíli, kdy Dánové mají kola, pušky a sem tam nějaký kulomet proti odhodlanému německému parnímu válci s tanky, obrněnými vozy a letectvem. Přesto bojují někteří s minimem prostředků déle než jejich vláda, protože jim nikdo neřekl, že už byla vyhlášena kapitulace. Zajímavá je situace, kdy nakonec jednotka končí s odporem, ta chvíle, kdy si poručík uvědomí, že už prostě nemá další boj smysl a vzdává se. Hodně dobře je ta scéna zahraná a psychologicky zvládnutá. To je ve filmech zachycené velmi vzácně, přednost dostávají vítězství. Bojových scén je málo, ale právě pro svojí neokázalost a komornost působí mnohem přesvědčivěji a realističtěji než v mnohých drahých filmech. Mimochodem něco podobného se stalo u nás u Czajankových kasáren ve Frýdku-Místku, o tom by se dal natočit zhruba podobný film. (10.11.2015)

9.duben by měl být pro Dány podobně traumatizující, jako pro nás Mnichov či pro Poláky 1.září 1939, ale i z filmu je jasné, že tomu tak nejspíš není. Vlastně sledujeme jen jednu četu naprosto nepřipravené dánské armády, která se zapojila do hraničního pošťuchování s wehrmachtem. Celkové ztráty Dánů činily 16 padlých a Němci přišli o jediného vojáka. Je tudíž jasné, že se jedná vyloženě o komorní válečný film s několika malými přestřelkami, který sází spíš na postavy, což se mu daří jen se střídavými úspěchy, protože za Pilou Asbaekem zeje docela velká díra, kterou se moc nedařilo vyplnit. Za jedno vidění film stojí, ale nic víc. 50% (02.09.2015)

Docela jsem se pobavil nad některými komentáři (kola proti tankům a podobně), když cyklistickými rotami či prapory disponovala téměř každá evropská armáda (německou nevyjímaje). Pěší divize byly na počátku války opravdu pěší, takže kola představovala při rychlých přesunech obrovskou výhodu. Ale k filmu. Užil jsem si ho. Potěšilo mě, že dánští tvůrci ze svých vojáků nedělali něco víc, Američané i Rusové by si z nich měli vzít příklad, celý snímek na mě proto působil krajně autenticky. Potěšily mě i velmi pěkné záběry na Pzkfw II i SdKfz 222/ 223, nadchla mě tísnivá atmosféra prostoupená bezmocí a myslím si, že se tento film, na rozdíl od mnohých válečných velkofilmů, opravdu povedl. (23.10.2019)

Jeden z nejrealističtějších válečných filmů, co jsem viděl. Tento příběh z pohledu malého národa, který je uvržen do beznadějného boje, nám může být blízký. Škoda, že po Tmavomodrém světě náš historický film stále spí. 9. duben je svým podáním skvělé osvěžení po rusko-americké sebechvalné pompě a francouzském šaškování. (19.07.2020)