Manželé a manželky

Drsně působící film, kde už se neobjeví smířlivý happyend jako v Haně nebo katarze jako ve Zločinech a poklescích... zde zůstává konec neuzavřený, nevyřešený... postavy jsou všechny neurotické, bilance jejich vztahů vyznívá jako katastrofa, herecký výkony jsou skvělé, cinema verite style sedí. Je to jeden z Woodyho nej filmů...opět nelze souhlasit s názorem uživatele GodComplex, který je completely mistaken v názoru na Allenovy filmy, přesto je zajímavý si je přečíst.... že Allen točí filmy přes kopírák? že umělci stačí natočit jeden film na jedno téma a pohne se dál? a neni to právě tak, že real artist dělá celej život jeden film, jen pokaždý trochu jinak? vedle Woodyho lze vyjmenovat každého významnějšího autora a uvědomit si, že každý z nich se celý život zabývá jednim tématem v mnoha variacích. Allenovým životním tématem jsou vztahy. Když si ale člověk přečtě komentáře zmíněného člověka, zjistí, že tento člověk nemá rád vztahy ve filmech, tudíž nemůže ani mít rád valnou většinu Allenových filmů, neboť ty jsou především o vztazích a speciálně nemůže mít rád tento, kde nic jiného nenajde. Znamená to ale, že je to špatný film jen proto, že řeší vztahy? Už otázka je absurdní, natož na ní odpovídat... (01.12.2006)

Všichni moc dobře víme o události, která pověst vytříbeného pisatele dialogů na čas poskvrnila. V roce 1992 herečka Mia Farrow objevila kompromitující fotky, které usvědčovaly Woodyho z poměru s její adoptivní dcerou Soon-Yi. Soudní a mediální teror, který Mia rozpoutala, značně zkreslil fakta a mnozí dodnes netuší, jak to celé vlastně bylo. My víme, že to bylo paradoxně v období, kdy Allen vyrukoval s moralistickou komedií Manželé a manželky. I v ní se naneštěstí objevil jistý hořký stereotyp, vyplývající právě z potřeby obsazovat svou milou Miu do téměř každé role. Přesto je tenhle Allen znovu velmi silný v základech, ač v mnoha momentech i přes tu silnou hořkost spíš vlažný. Ale na čtyři hvězdy se vydrápal. (09.03.2016)

Můj v pořadí patnáctý film, který jsem od Allena viděl, z toho desátý s nejvyšším hodnocením. A stejně mě Mistr dokáže znovu překvapit, až z toho neumím přestat žasnout. Vždyť s tolika zkušenostmi s jeho nešikovným nimralstvím ve vztazích bych ho měl mít přečteného se vším všudy, ale přesto nedokážu odolat. I přes správně navádějící název filmu jsem nečekal, že na mě vybalí studii manželských vztahů v pravém slova smyslu, silně kousavou, s dostatkem objektivity, ale zase bez přehnaně chladného nadhledu - a že v ní vyjádří myšlenky, na které se snadněji dívá než o nich po závěrečných titulcích mluví. Občas navíc přihodí trochu nepostradatelného humoru, tentokrát se silně hořkou příchutí (nejvíc ho ve svých horoskopických hláškách pobrala jednodušší Sam). A jako kdyby to nestačilo, dokáže divákovi připravit i hřejivou atmosféru, to při srdečných promluvách s nadanou studentkou (civilním způsobem krásná Juliette Lewis). Už x-tý film, u kterého říkám, že patří k režisérově úplné špičce. A zdaleka ne poslední. Silvestrovská projekce 2006 (31.12.2006)

I kdyby Woody natočil film, kde celou dobu jen stojí, nic nedělá a kouká do kamery, myslím že bych nedokázal dát mu odpad a určitě bych si na tom našel něco, co se mi vlastně docela líbilo... Jsem k němu velmi nekritický, jeho filmy můžu vidět kdykoli, kdekoli... Přesto nemohu dát Manželům a manželkám vyšší hodnocení, protože jsem byl docela zklamán. V hlavě mi nezůstala jediná scéna, film je sice přesný v tom, co se snaží ukázat, ale to je tak všechno. Iritovala mě kamera, divné střihy a Judy Davisová, která byla nesnesitelná. Záběry na citově deprivované lidi, potácející se nočním Manhattanem, jsou sice super, ale už jsem je viděl mnohokrát. Ne, k tomuhle dílu si cestu teprve musím najít. (Možná po x letech manželství?) (30.06.2012)

Časem se chci podívat na všechny Woodyho snímky. Už jsem jich sice viděla hodně, ale on chrlí jeden film za druhým a já mám ještě nějaké mezery. Dneska jsem jednu zalepila Manžely a manželkami. Jeho vztahová dramata mám ráda, protože on fakt umí! Dialogy jsou naprosto skvělé. Tady se mi navíc líbilo, že to opravdu působí, jako by film byl podle režisérova života (společné rysy apod.). A já věřím, že z části i je, je to taková jeho osobní zpověď. Na Miu Farrow si pořád nějak zvykám, jeho předchozí famme fatale - Diane Keaton - je totiž moje oblíbená herečka a ve Woddyho filmech ji vidím radši než Miu. Zato herečka, která hrála postavu Sally, byla naprosto skvělá. Woody opět dokázal, že má nesmírný talent, tohle bych řadila rozhodně k tomu lepšímu, co vyprodukoval. (17.06.2013)