Manželé a manželky

Vše, co jste (ne)chtěli vědět o manželství a báli jste se zeptat. Woody opět zkoumá téma nefunkčních manželství a opět mu to jde. Sice nějaké výtky by se našly, ale předpokládám, že je to mým věkem a faktem, že nemám zdaleka tolik zkušeností s manželstvím, jako hrdinové tohoto příběhu. Rozhodně jeden z těch lepších filmů od Woodyho. 80 %. (29.11.2012)

„Některé věci prostě vyřešit nemůžete a musíte se s nimi naučit žít. Vytvoříte si pokličku a tou je přikryjete.“ Místy úsměvná, ale jinak dosti realistická, hořká a mírně depresivní sonda do fungování vztahů mezi mužem a ženou, která zároveň sype z rukávu jedno životní moudro za druhým, ale dělá to docela zábavným, nikoli otravným způsobem. Je vám u ní trapně za postavy v rozpačitých situacích, cítíte se jako byste tam byli s nimi, na čemž má lví podíl kamera napomáhající k autenticitě. A není vůbec těžké najít ve filmu sami sebe nebo něco, co jste osobně prožili/zažíváte. Promluvy dalších zainteresovaných postav, které popisují ty hlavní (jakoby psychoanalytikovi), pomáhají divákovi utvořit si o nich lepší obrázek, teorie o ježcích a liškách je zase vtipná stejně jako k zamyšlení. Akorát jsem nechápal, proč byli všichni tolik odvázaní z postavy Sally, která mi byla krajně nesympatická. Když si nicméně přičtu trefný závěr, hodnotím silnými 4* a rád bych si film pustil zase za několik let, věřím, že se mi dostane pod kůži ještě víc. „Moje manželství bylo mrtvé. Už léta. Nevím proč…ano, vím. Druhý zákon termodynamiky. Dřív nebo později se všechno podělá. Moje parafráze.“ (01.09.2014)

Všichni moc dobře víme o události, která pověst vytříbeného pisatele dialogů na čas poskvrnila. V roce 1992 herečka Mia Farrow objevila kompromitující fotky, které usvědčovaly Woodyho z poměru s její adoptivní dcerou Soon-Yi. Soudní a mediální teror, který Mia rozpoutala, značně zkreslil fakta a mnozí dodnes netuší, jak to celé vlastně bylo. My víme, že to bylo paradoxně v období, kdy Allen vyrukoval s moralistickou komedií Manželé a manželky. I v ní se naneštěstí objevil jistý hořký stereotyp, vyplývající právě z potřeby obsazovat svou milou Miu do téměř každé role. Přesto je tenhle Allen znovu velmi silný v základech, ač v mnoha momentech i přes tu silnou hořkost spíš vlažný. Ale na čtyři hvězdy se vydrápal. (09.03.2016)

Tak tohle me od Allena docela prekvapilo. Ne, ze by to byla zas takova pecka, ale jsem u nej zvyklej na komedie a tohle bylo regulerni drama bez jedinyho vtipku. Chvily mi trvalo, nez jsem si zvyk na styl natoceni, cely to pusobi trosku dokumentarnim dojmem a je to udelany stylem, ze nekdo vypravi neco patrne u psychiatra a pak se ta scena odehraje. Nicmene po case zacal bejt film lehce predvidatelnej, i kdyz na konci se tomu Woody nastesti vyhnul a konec je hodne povedenej. Jinak celej film je v podstate studie vztahu dvou manzelstvi a to hodne realisticka a bez nejakyho prikraslovani. Co se tyce hercu, Woody se sice uplne nezbavil koktani a obcas nejakejch zmatenejch pohybu, ale zvladnul vaznou roli opravdu dobre, ale tentokrat neni pozornost soustredena na nej, ale je rovnomerne rozlozena mezi hlavnich 6 hrdinu. A vsichni hrajou dobre, akorat Judy Davis byla na me misty az moc protivna, ale to nebylo ji, ale jeji roli. Celkove se jedna o perfektni drama, ale od Woodyho mam precejen radsi komedie a uplne bez chyb to taky neni, takze jen 4*. (29.07.2008)

A: Musíme vám něco říct B: (Woody Allen): Co? Co? tak už povídejte A:Jack a já se rozcházíme B: Aha, Chápu. Ale nic vážného, ne? ----- Standardní komentář si odpustím, omílal bych již řečené a místo toho nahodím ještě jeden bonmot: "Nebo byla teorie permanentní partnerské touhy mýtus, jako třeba společný orgasmus? Rifkin a jeho žena ho zažili jen jednou, v okamžiku, kdy je soudce rozvedl." (08.08.2007)