Vzkaz v láhvi

Skvěle budovaná atmosféra. I když divák zná vraha, nenudí se - sleduje jednání jednotlivých postav. Koho okouzlil dánský venkov, užije si záběry na hospodářskou krajinu, na přímořské oblasti. Tým vyšetřovatelů je zvláštní - podobně jako třeba u autorů seriálu Most. Film beru jako inspiraci přečísít aspoň nějaký knižní příběh Jussi Adler-Olsena. A doufám, že v něm bude míň nelogičností než ve filmovém zpracování. 1) Co dělal pachatel v dospívání - v období od své první vraždy? 2) Proč pachatele sledují desítky policistů a při střetu zůstává policista osamocený? 3) Bílý plášť skrývající pachatele v nemocnici - to už zavání frází. (25.02.2018)

Jestli se o nějakých filmech dá říct, že jsou asi tak milionkrát slabší než jejich knižní předlohy, tak rozhodně o sérii podle Olsenových výtečných detektivek. Vzkaz v láhvi-film je tak neskutečně osekaný (a to i o důležité dějové linky), že si nejednou prostě řeknete- "zbytečnost". Navíc se kamsi vytratil typický Olsenův suchý a sarkastický humor, o plochých charakterech, co se svým knižním předlohám vůbec ale vůbec nepodobají, ani nemluvím. Škoda přeškoda, že tuhle látku nedostal do spár někdo talentovanější, protože příběhy oddělení Q jsou neskutečně čtivé, dost možná nejlepší současné detektivní romány ze Skandinávie (ano, včetně Nesboho nebo Larssona). Netřeba se více rozepisovat, tentokrát to nechám bez hodnocení (protože Carl Morck a Assad si to podprůměrné až odpadovité hodnocení zkrátka nezaslouží), příští film (Složka 64) už nechám bez povšimnutí a... a asi takhle. (23.02.2017)

Úvodem si neodpustím jednu poznámku, kterou ať laskavě přeskočí všichni přitroublí sluníčkáři a pravdoláskaři, kteří mi nedopatřením vlezli na stránku - točit filmy o podivných a zpátečnických křesťanských fanaticích, jimž vraždí děti fanatik satanistický, zatímco role správňáckého policajta se ujímá osvícený vousatý mohamedán, považuju v době, ve které Evropu jako švábi zaplavují hordy nevypočitatelných a primitivních muslimů, za nezdravé, nebezpečné a... ovšemže hodně pitomé. No a k filmu: Atmoška (neboli nálada) seversky strohá a introvertní, místy příjemně hustá, příběh i děj místy příjemně temný. Můj oblíbený sociopatický policista Carl Mørck od minule ještě víc sešel, jeho psýcha je ještě víc zdevastovaná, jeho výraz je ještě víc šílený a celkově vypadá na brzké nervové zhroucení a totální rozpad osobnosti, což se mi mocinky líbilo. Goslingův norský dvojník v roli záporáka je taky velký sympaťák, ale neodpustím mu, že na konci neodkrágloval Assada. Můj nejoblíbenější moment - nešťastný pohled policejního mládence se stříkající krční tepnou skrz okénko jedoucího automobilu; za tenhle fajnový okamžik bych dal nejradši čtvrtou, ale to z ideových důvodů, o kterých jsem už psal, prostě nelze. (29.08.2016)

Určitě nejlepší díl trilogie. Není to tak přímočaré jako první díl, ani zbytečně překombinované, jako díl druhý. Je to napínavé, vizuálně bohatší a postavy jsou tu rozebrány více do hloubky a tak celkově je z filmu cítit jistější režie. Změna režiséra tedy této sérii rozhodně prospívá. Do toho asi nejzajímavější zápletka z celé trilogie, která se možná pomaleji rozjíždí, ale v druhé polovině diváka rozhodně odmění. (31.08.2017)

Bylo nebylo, měli až nezdravě rádi kříž a vzešlo z toho neskutečné kvantum obludných hrůzností. A hrozně dobře se na to kouká, chvíli se řeší náboženství, chvíli se zjišťuje pachatel a pak přichází na řadu neskutečně se stupňující napětí, přichází temnota a na pár místech i ztráta schopnosti nadechnout se. A přestože tam nejsou chapadla, je tam alespoň nádherně odporně slizkoidní padouch. (02.01.2019)