50 odstínů vášně

Z času na čas sa vyhodia peniaze do studne. Zaplatíte hercom, ktorí nevedia hrať a kúpite scenár od niekoho, kto by nenapísal ani leporelo. Pardon, tu nikomu nebolo zaplatené, ten debil si to natočil sám. Ale neviem pre koho a predpokladám, že teraz sa mu sakra zle spláca ten úver, čo bral na nakrútenie tohto skvostu. (05.04.2016)

Věřím tomu, že mezi mocnými manažery musí být SM celkem v oblibě, ale divák by si chtěl taky trochu užít. Mne tedy nějaké to "Yes, sir" moc nebralo a občasné plácnutí přes sedinku mi taky moc vzrušení nenabídlo. Alespoň po obrácení rolí to vypadalo trochu slušněji, ale pro mne není příliš velkou zábavou sledovat tahání za cizího pinďoura. Přesto jsem se nijak zvlášť nenudil, koukat bylo na co, uběhlo to v solidním čase a tak nezbývá než to ohodnotit, okomentovat a zapomenout. (10.09.2015)

The Asylum a erotický film? Kuriozita. Předem upozorňuju, že film Padesát odstínů šedi, na kterém je tento mockbuster založen, jsem dosud neviděl, takže ani nemohu říct, jak moc a v čem si jsou oba filmy podobné. Vezmu to tedy čistě z pohledu dalšího zhlédnutého filmu od neslavného studia. Nepříliš prosperující a stejně ani tak šťastná MILFka, která se nechá svést sic pohledným, ale už od pohledu odporným chlápkem, který je naprosto zvrhlý a jde mu jen o to jedno. Asi o tom je první polovina filmu, kdy ta druhá se náhle raketově mění v drama a dostává se i nějaké té uspokojivé spravedlnosti, když sebou tedy do té doby hrdinka nechává pouze manipulovat a opravdu musí dojít na lámání chleba, aby se jí rozsvítilo. Scénky odehrávající se na poli realitní firmy byly těžce nezáživné, protahované. Erotické scénky vypadaly naprosto hloupě, spojené situace místy až příliš zvrhle. Ne, ne. Dát tomuto studiu do ruky jakékoliv téma znamená katastrofu, při nejlepším marnou snahu. Zde uděluji hvězdu za to, že alespoň hrdinka dobře vypadala. 15% (26.01.2017)

V podstatě 50 odstínů z Wishe. Vzhledem k tomu, že Padesát odstínů šedi považuji za dost otřesný film, který drží pohromadě pomocí kvalitní a dobře uchopené kamery, hudbě a odpovídajícímu rozpočtu, měl jsem tu malinkou naději, že tento mockbuster by třeba mohl původní film i trumfnout. Stačil by přeci nějaký průměrný scénář, to není tak těžké, ne? Ale ne, je to zkrátka klasická "asylovina". Základní kostra příběhu sice může působit uchopitelně, provedení a jednotlivé detaily se ale skupinově všechny dohromady hroutí. Pravděpodobně si domyslíte, že vám tvůrci chtěli naservírovat příběh realitní makléřky, která před stresem a extrémním pracovním vytížením utíká ke svému druhému já, které chce prozkoumávat nové a neotřelé sexuální zážitky. Kéž by to jen bylo natočeno tak, aby divák nemusel hledat tu myšlenku, jež měl asi scénárista v hlavě. Nic z toho, co jsem výše popsal, v tom filmu prostě není vidět. Občas je tedy něco naznačeno alespoň jinak prázdným dialogem, což vám dá alespoň nějakou indicii k hlavnímu tématu. Hlavní hrdinka Michelle se chová většinou naprosto iracionálně a Ryan je prostě hajzl, protože je to hajzl. Na konci je nám zběžně (asi) naznačeno jakési jeho backstory, to je ale stejně rychle zašlapáno do země a není v něm nijak pokračováno. A ani samotná byznys linka tu nefunguje. Nemusíte být ta nejostřejší tužka v penále, aby vám i bez základních znalostí došlo, že scénárista v tomto odvětví tápe mnohonásobně více než vy. Michelle se tak drží několika slov a základních frází, které uslyšíte na každé schůzi a nikdy to není schopna rozvést. Když jsme se přenesli přes scénář, můžeme pokračovat, jak špatné je vizuální zpracování. Musím uznat, že tu asi byl jakýsi pokus o kreativitu, pokud se to tak dá nazvat. Avšak z pohledu diváka to vypadá, jako by měla kamera mořskou nemoc, protože jinak si nedokážu vysvětlit, proč se v tolika scénách naklání zleva doprava. Přechody během erotických scén jsou také poklad. Barevně mi dosti připomínají intro z Kobry 11, což vlastně dává smysl. Kvalita filmu je vražedná stejně jako tempo Semira Gerkhana. Ještě bych vypíchnul hudbu, která vám už od začátku chce naznačit, že tenhle film bude opravdu vážný. Ať se stane cokoliv, hudba prostě musí být dramatická. Třeba když začíná schůze. Nebo když do místnosti vejde dcera Michelle. Nebo když jdou postavy do restaurace. Nebudu to asi víc protahovat. 50 odstínů vášně je prostě masterpiece of shit. Je to zkrátka (jako je u studia The Asylum zvykem) tak špatné, že se u toho člověk neskutečně dobře pobaví. (13.07.2022)

Asylumovské fantasy, které je trošku přetažené, ale Charisma Carpenter ve svých 45 vypadá přímo bombasticky a taky tomu kocourkovi, který aspiruje na hada pěkně zlomí kotník a namasíruje bičíkem tělo, ale šlo by to udělat tisíckrát lépe..divím se že jsem se na to vydržel dívat od začátku až do konce. (30.12.2015)