Room

Těžko spekulovat, nakolik jsou vyobrazené zážitky, emoce a situace skutečně autentické a relevantní, jelikož zážitek je to naprosto specifický, ojedinělý a nepředstavitelně trýznivý, tzn. můžeme to nazývat z pohledu filmařů spíš jako "režijní/scénaristické nápady" a jakýsi výtah střípků a zážitků - či snad jeden ze zlomových úseků 7 let dlouhého příběhu - a těch nápadů a střípků tam nebylo dostatečně mnoho na emocionální nálož. Film je to syrový, řežisérsky úsporný a přímočarý, jen jeho nastavení je příliš málo hutné/košaté a některé naprosto zásadní otazníky směrem k hlavním hrdinům v průbehu příběhu vyvstávají, nicméně odpovědi se divákovi nedostává a tak nejucelenější a emocionálně nejvíce rezonující scény jsou mnohdy ty úplně nejjednodušší (Jack se psem apod.). Uznání ale na místě jak režii, tak fantastické Brie Larson, která si tady zařídila na pár let kariéru dramaticky talentovaných a vybavených hereček ala Nicol Kidman, či Julianne Moore. Na minimu prostoru hodně muziky, ale orchestr se nekonal. (28.04.2016)

Na Room jsem se moc těšil a měl tak i vysoká očekávání. Ne že bych si liboval ve věznění lidí, ostatně ani knihu jsem (nepřekvapivě) nečetl, ale to téma mi přišlo maximálně zajímavé. A zpracování se velmi podařilo! To, na čem staví (zřejmě) i předloha, je Jackův pohled na svět. Může za to i skvělé herectví jeho protagonisty, kdy jsem si pořád musel říkat, že ano, takhle nějak by (asi) mohl malý kluk vnímat okolní prostředí. A samozřejmě je na místě pochválit i představitelku jeho mámy, která vyniká hlavně v druhé části filmu (zvlášť při drsném uvědomění si „selhání“ při natáčení). Tím se dostávám k tomu, že obě půlky filmu fungují nečekaně velmi dobře. Dále mě trochu překvapilo, že nebylo ukázáno „to“, co Jack neviděl ze skříně (ač to kamera mohla nabídnout), ovšem tvůrci zůstali věrní jeho pohledu a vyhnuli se tak rádoby šokujícím emočním záběrům. A nutno dodat, že jsem snad ani na chvíli neměl pocit citového vydírání, což mě moc potěšilo. Stejně jako ta mnou výše naznačená uvěřitelnost postav. Obrovská spokojenost, dávám 5*. (13.07.2016)

Nejspíš byla chyba jít na film až po Fukově recenzi, na druhou stranu, nebýt jí, o filmu bych nejspíš nevěděl a nešel na něj. Nicméně jsem věděl, co se zhruba bude dít a co na filmu je dle Fuky špatně. A zatímco v některých ohledech se mýlil, protože film nejspíš nesledoval pozorně (kluk nemohl spadnout z balkonu, protože byl za oknem, a chodit po schodech se učil), v celkovém pohledu s ním souhlasím, že druhá část je horší, z hlediska uvěřitelnosti a neschopnosti jít víc do hloubky. Nicméně z pohledu uvěřitelnosti by mě spíš zajímal začátek příběhu, jak to holka zvládla, že se nepokoušela utéct co chvíli a jak vůbec přežila porod. Herecké výkony všech skvělé. (27.12.2015)

Jeden z těch rozhodně ne feel-good filmů, o kterém člověk čím méně ví, tim více si ho užije. Silné skoro až psychologické drama s mnoha nervydrásajícími momenty, po kterém člověku není úplně dobře. Lituji, že jsem tenkrát vynechal projekci. Od té doby se nabalovaly očekávání a zjevně je nešlo zcela překonat. I tak ale velice slibných 8/10 a vidina oscarové nominace. (18.02.2016)

Jeden z hypov, ku ktorému tak všetci pristupujú s tým, že sto pro uvidia dobrý film. Myslím, že po svetových festivaloch bežia filmy, ktoré by si zaslúžili viac pozornosti, ako Room, vrátane tých slovenských/bratislavských, čo môžem potvrdiť. Už počas celej prvej polovice som mal problém s logikou a pýtal sa: prečo až teraz, prečo takto, prečo mu niekedy nevyliala na hlavu vrelú vodu a neutiekla a následne mi nebolo jasné ani chovanie väzniteľa v kľúčovom momente. Kde bola kanadská polícia celé tie roky? A čo zdravotníctvo, to si zoberie na vrub potenciálne nepredvídateľné reakcie/psychické zrútenie oslobodených a pustí ich hneď domov? Ak chcel film všetko zobraziť pohľadom chlapca a byť tak originálny, kľudne mohol využiť jeho POV. Aj ja sa teda prispôsobím nátlaku všetkých divákov, recenzentov a ocenení a dám vyššie hodnotenie, ako som zamýšľal. 50% (29.03.2016)