Julieta

To nejzásadnější a nejzajímavější - vztah matky Juliety a její dcery - je ve filmu bohužel upozaděno ve prospěch jiných dějových zákrut. Nabízejícím se odůvodněním je to, že Almodóvar volně adaptoval hned tři povídky, z nichž jedna se zabývá aférkou hlavní hrdinky ve vlaku a druhá její návštěvou u rodičů a až v té třetí se řeší její vztah s dcerou, leč také pouze z pohledu matky, nehledě na nedostatek prostoru k jeho zevrubnému podchycení. Přitom zahrnutí dceřina pohledu, který ve filmu zásadně chybí, by bylo rozhodně obohacující, minimálně z hlediska náhledu do jejích psychologických motivací a vnitřních pohnutek. Takhle si sice divák může užít umně natočený film s poměrně silným příběhem o dávných křivdách, o bolesti matky, jejíž dcera se k ní nechce znát, a o nešťastném rozhodnutí raději v sobě problémy a výčitky dusit, než o nich otevřeně mluvit a řešit je, ale zároveň se neubrání pocitu, že mu uniká něco, co zůstalo nevyřčeno. Obě herečky dělící se o hlavní roli jsou tak dobré, že svými výkony téměř dokáží zakrýt to, jak se film snaží tvářit spletitě a chytře, ale přitom obsahuje spoustu děr ve vyprávění a zbytečně přesouvá svoji pozornost na všechno možné, jen ne na to, co mělo tvořit jeho základ. Delší recenze ZDE. (27.07.2016)

Po celý čas som si vravel, že za tým celým príbehom musí byť niečo viac, že Almodóvar čaká s nejakým tajomným vyvrcholením alebo odhalením až na samotný koniec... Ale nedočkal som sa, a napokon sa z toho vykľula len obyčajná priemerná dráma, ktorá mala síce kvalitný základ a zaujímavý dej s niekoľkými zvratmi, ale v konečnom dôsledku predsa len človek čaká od takého velikána akým je Pedro Almodóvar, niečo oveľa dramatickejšieho. Chýbal tomu ten moment prekvapenia... niečo čo by dokonalo zlomilo celú dejovú líniu. (17.09.2016)

Almodóvarovská estetika zůstala, zmizela ale spleť mezilidských vztahů, které z Almodóvara dělají Almodóvara. Julieta sleduje de facto chronologicky naprosto nemastný neslaný příběh, kde postavy polykají emoce a vlastně ani nemají pořádnou motivaci pro svoje činy. Po Los Amantes pasajeros jsem čekal návrat k drsným dramatům, kde nikdo nic nemá zadarmo, jenže jsem se dočkal takového španělsky namluveného Hřebejka. Škoda. (08.08.2016)

Pedro Almodóvar mě tímto filmem nijak zvlášť nepřesvědčil svým obrovským talentem pro kvalitní španělská dramata. Naopak jsem měl pocit, jak kdybych koukal na španělskou červenou knihovnu. Na druhou stranu mě opět přesvědčil o tom, že o krásné Španělky on nemá nouzi. Adriana Ugarte mě očarovala okamžitě a to jsem o ní před tím ani nevěděl. (29.07.2017)

film v žádném případě nepochopí muž.Ani nemůže.Protože jen žena dokáže pochopit co se děje v duši hlavní hrdinky.Almodovar rozpitval každý citový zážitek Juliety na molekuly.K tomu přidal famózní záběry interiérů a exteriérů.Všechno tam mělo svou roli.Film se může zdát nudný ale jinak asi natočit nešel (27.12.2016)