Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Jednotka sa mi páčila viac. Ale rovnako ako tomu bolo pri prvom diely, aj tu je kameňom úrazu slabší scenár. V tomto prípade utopený v spletitých rodinných väzbách, ktoré veru ponúkli iba pramálo zaujímavých situácií, či napínavejších momentov. Efekty na úrovni, no to sa mi zdá veľmi málo. Dúfam, že trojka ponúkne niečo zaujímavejšie. Priemer. 60/100 (26.12.2018)

Spektákl tak moc ušitý trpělivým potterofilům na míru, až mě ničí, že nemá šanci být srdcový pro kohokoli jiného. Je v něm totiž všechno, ale většina z toho v tak stopovém množství, že kdokoli, koho neuspokojí fakt, že se snad z poloviny jedná o náhled do historických rovnoběžek a genealogických výzkumů, musí zůstat zklamaný. Opět nás po světě čarů i nečarů provádí nejintrovertnější akční hrdina všech dob, ale lidem, kteří předchozí dva roky nestrávili zkoumáním roztodivných fanouškovských teorií, nestačí momenty, kdy je nové druhy zvířat chtějí opět okouzlit na sto a jeden způsob. Divácký svět totiž zcela pochopitelně začal zapomínat a za další dva roky na tom bude ještě hůř. Jakkoli Grindelwald parádně přikládá do ohně napětí a očekávání, nejde tentokrát o obvyklý uzavřený dramatický oblouk, jak jsme z kouzelnického světa zvyklí. Natvrdo se počítá s tím, že si divák dobře pamatuje i ty pomíjivější z emocionálních chvilek prvního dílu a pro díl třetí se zase ponechává velmi vratká půda ostře otevřeného konce, tedy vyprávěcí zrady pro bradavickou ságu neznámé. Zmatek publika chápu, není možné se obrátit do knih pro náznaky odpovědí, což mnozí z nich pořád berou od JKR jako zradu. Já ne, protože zůstávám nadmíru vděčný za to, že se nám tenhle svět zas a znova může otevřít a při obrysech nejkrásnějšího hradu jsem dojemnou nostalgii téměř nerozdýchal. Změna obrazu definitivně dokonána, neplecha ukončena. (03.12.2018)

Osobně nechápu, jak to někdo může považovat za nudnou záležitost (stejně jako například v případě Relikvie Smrti - část 1). Akce je sice pomálu, ale o to víc to tvůrci vynahrazujou poměrně komplikovaným (rozhodně ne vycucaným z prstu, jak nejen zde někteří tvrdí) uvedením do širšího děje, přesvědčivými herci, fantastickou hudbou a kamerou, a naprosto skvělým závěrem (hejtujte Deppa jak chcete, ale jeho Grindelwald je prostě supr a porovnávat ho s Voldermortem je asi jako srovnávat Hraběte Dooku s Kylo Renem). Ohledně těch údajných scénáristických děr, o kterých se všude píše, se jen chytám za hlavu. Na celým filmu jsem našel jen jednu a o té si myslím, že na ní bude navazovat vysvětlení v dalších dílech. Zbytek věcí se dá naprosto snadno vysvětlit, když člověk jen trochu dává pozor a pamatuje si minulej díl. Zvířátka samotná samozřejmě opět super, ikdyž rozhodně neměla takovej prostor jako v minulým díle a Brumbál vyvedenější a podobnější své HP verzi, než jsem čekal. (20.11.2018)

Obdivuju autorku Rowlingovou, jak si nic neulehčuje, zcela suverénně riskuje svou popularitu a nesnaží se zavděčit úplně všem. Přijít s totálně temným pokračováním Fantastických zvířat bez jakéhokoli humoru a hutnou atmosférou jistě chtělo pořádnou dávku odvahy. Zatímco předchozí díl bylo milé a hravé retro, zde už si není potřeba na nic hrát. Grindewaldovy zločiny především nejsou pro malé děti, nicméně po vícero zhlédnutích bude těm starším děckám vše jasné, přičemž je nutno počkat si na další část plánované pentalogie. Herci fantastičtí, Howardova hudba správně atmosférická a Yatesova režie je čím dál lepší. Velkou výhodou je, že není svázán knižní předlohou, protože ta samozřejmě neexistuje. Závěr je hodně osudový a ne každému sedne. Krásný snímek, který budete buď milovat nebo nenávidět. (18.11.2018)

Snímek láká zejména na tři roviny: je tu akcent na tezi, že pokud se k jinakosti stavíme nenávistně, plodí to jen další nenávist a vyzývá, abychom se naopak z jinakosti radovali. To je myslím pro daný žánr nejpovedenější rovina. ___ Za druhé jsou tu poutavé backstory jednotlivých postav (figurek), zasazené do neodolatelně nostalgického světa čar a kouzel (hrací plochy). Snímek ale selhává samotným pohybem těchto figurek po dané hrací ploše. Já například chápu, že J. K Rowling dostala skvělý nápad zajímavou postavu A dostat do zajímavé situace B a v důsledku toho projít změnou k velezajímavému stavu C. Jenže samotný ten pohyb A prostřednictvím B do C je strašně nevěrohodný. ___ Třetí rovinou snímku je snaha o analýzu a popsání anatomie zrodu zla. Zde Rowlingová selhává naprosto a zmůže se jen na povrchní a nefunkční konstrukce, které prozrazují jen to, kde jsou její scénáristické limity. (15.11.2018)