Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Za mě docela povedené pokračování, které sice trpí syndromem prostředního dílu (i když... Děsí mě, že jich mají připraveno víc, než tři). Nové postavy se docela povedly a narušují bandu autistů z původního filmu. Ano, má to spoustu problémů, vystříhat 40 minut by filmu docela dost prospělo a závěr je telenovela na kvadrát, ale na mě většina emocí docela fungovala, pokud v nich tedy nefiguroval(a) odporně bezpohlavní kredenc, jehož nedostatek charismatu byl nejspíš znát i i o dva kinosály vedle. Největší zklamání pro mě ale byl nedostatek zločinů, které název inzeroval a místo nich přichází jeden efektní prch a řečnění. Ale chápu, podtitul Zločinné řečnění by asi tak dobře nezněl. ps: Zpětně vzato, mě neskutečně štve, jak odporně megalomanské magické kousky někteří předvádějí, neboť by měli být vyhraženy pouze nejlepším kouzelníkům, ideálně ve vzájemné interakci, viz souboj Brumbál kontra Voldemort (21.11.2018)

Jelikož jsem se nikdy nepřenesl přes obsazení Radcliffea, je pro mě původní potterovská série zvláštně zapovězená, ale v některých aspektech se podle mě povedla skvěle - zejména vzít ten celý svět a přenést ho do "reality". Kdokoli budete mít možnost, určitě se stavte v Universal Studios (L.A. a Orlando), kde vznikla krásná a vypiplaná část parku ve stylu HP (viva butterbeer). Jak hezky to vypadá, všechny možný čarovný píčovinky, muzika (starý soundtrack od Williamse už je pro mě prakticky klíčová vánoční tradice)... To je důvod, proč jsem měl radost z rozjezdu tady téhle série - komplet nový příběh odproštěný od knížek, stejný potterovský vesmír. Dvojka Beastů bohužel nemá lehkost jedničky, respektive ztrácí ji ve druhé hodině, kde se zamotává do vážných výrazů a francouzských rodokmenů, nicméně i tak mám konečně pocit, že si tyhle filmy můžu plně užívat i já a to je fajn. Baví jak dobrotivý Jude Law, tak náckovský Depp a hlavní postava Divnomloka, vrací se Niffler (!), radost jsem měl z vize světa v hrozbě mudlovský války, pro příště snad ubyde slabých pasáží a najede to na silnější nit. (14.11.2018)

Nebolo to zlé a bavil som znova aj pri dvojke. Zatiaľ čo v prvom diely sme sa zoznámili hlavne s postavami a všelijakými tými fantastickými zvermi, pokračovanie je trochu iné. Chýba mu ťah na bránku, priamočiarejší a priehľadnejší príbeh a aj nejaké pamätihodné akcie, ktoré mala séria o Potterovi snáď v každom diely. Osobne si myslím, že s tohto hľadiska dvojka nebude väčšine po chuti, ale mňa to bavilo, mám rád tento čarodejnícky svet a aj keď tomu chýba lepší príbeh, bavil som sa aj tak, pretože postavy spoľahlivo ťahajú film v pred. Na postavu Mloka som si v prvej časti trochu zvykal no tu mi už prišiel viac v pohode. Čo sa týka nových postáv zaujme hlavne Grindelwald, ktorý vyzerá byť podobne silným protivníkom ako Tom Riddle a aj atmosféra celého filmu sa zmenila viac v temnejšiu. Humor sa s filmu nevytráca, kedže je tu stále vtipný tučko Kowalski, ale jeho pomenej. Vela ľudí si to možno nevšimne, no Grindelwaldovú mladšiu verziu hral v jednej scéne ten istý herec, ktorý stvárnil mladého Grindelwalda aj v daroch smrti. Osobne som rád, za takéto drobné prepojenie a nie je to len jedno. Fantastické zvery sú tentokrát viac prepojené s Potterom a žral som každú omrvinku, ktorá sa objavila a že tých omrviniek bolo dosť. Hlavne Dumbledore, Rokfort, Flimel a ďalšie veci, miesta a postavy, ktoré nebudem menovať, aby som nekazil prekvapenie. Bolo osviežujúce byť späť na niektorých miestach. Podobne osviežujúca mi prišla aj hudba od James Newtona Howarda, ktorý zložil fakt výborný soundtrack a s orchestru preniesol emócie až na plátno. Grindelwaldove zločiny sú skôr o hľadaní a vysvetľovaní postav. Inými slovami povedané si Rowlingová v tomto filme buduje pôdu pre ďalšie časti a vyvrcholenie série. Prirovnal by som to skôr k darom smrti časť 1, ktorá tiež bola taká vyplňovačka. Na jednu stranu je to škoda, no na druhú film skončil zo zaujímavým koncom a verím, že v ďalších dieloch už pôjde viac do tuhého a bude to vzrušujúcejšia čarodejnícka zábava ako dvojka, ktorá hlavne prepájala starú sériu s novou. Obľúbený soundtrack: Dumbledore, Newt and Jacob Pack for Paris, Queenie Searches for Jacob, Spread the Word, Wands into the Earth, Fantastic Beasts- The Crimes of Grindelwald, Leta’s Theme (Solo Piano). 75% - 4* (17.11.2018)

Z toho nedění v první části jsem byl zmatený jak chameleon mezi lentilkama, ale naštěstí jsem si alespoň užíval vizuálního mistrovství mistra Philippe Rousselota. Ovšem od chvíle kdy Grindelwald v Paříží máchne hůlkou se začnou dít velkolepé věci, film dostane tempo a originální kouzla podpoří dynamické vyprávění příběhu, svižný akční scény. Díky tomu všemu, zádla v mé divácké dušičce spokojenost a musím říct, že sestava Eddie Redmayne, Johnny Depp a Jude Law se mě více než zamlouvá a hlavně kvůli nim se těším na další díl. (15.11.2018)

Tak se nám nejbezskrupuloznější neumětelská vykradačka snad všeho s anotací fantasy, co kdy bylo napsáno opravdovými spisovateli, vrhla kvůli naprosté absenci vlastní fantazie nejen ještě i na Nekonečný příběh, ale také na klasika českého divadelnictví a největšího Čecha všech dob. Na závěrečném rodinném shledání typu „Kredenci, já myslela, že jsi můj bratr, a tys zatím sestřenice tety bratra nevlastní neteře našeho pěstouna!!! Také bych se měla k něčemu přiznat. Nejsem ve skutečnosti tvoje snacha, nýbrž třetí syn dědy nevlastního bratrance kouzelníka Pokustóna, a to byl negr…“ by tu zlodějskou krávu Zdeněk určitě podojil o nějaké ty tantiémy. Jinak se oproti ještě tak tak vydržitelné jedničce tentokrát jedná o naprostý sračkol a uměle natahovaný zmar, kde z neinvence naprosto vymačkaná Rohlíková ve snaze o vlastní mykologii prostě narvala do jednoho hrnce všechny své vyčorované patozvratky, kvapně promíchala s hovny a nechala dvacet minut rychle zapéct v troubovi na 200 stupňů, jen aby se svým nabubřelým egem ještě neskončila na smetišti špatně napsaných plagiátorkých braků, kam od počátku zaslouženě patří. Zmar, ve kterém přes dvě neúnosné hodiny straší Hnusák Edý, dělá teploušské „čárymáryfuchty“ na dozajista nechutně přeplaceného Deppkoidního Jeníka, jenž se jen tak bezcílně brodí kolem s bílým okem v koženém xichtě slaboduchou nudnou vatou a otráveně pulíruje Grünwalda, do čehož se sem tam násilně vsere nějaké to lostomiloušké žvížátko jako čínský Falko nebo Millerův hmyzožravec, aby mohly debilní děti nadšeně zaplácat pokřivenýma ručičkama. Už dost! Někdo by už měl té pizdě konečně polámat pastelky a zavřít ji do jejího tolik oblíbeného klecového lůžka, aby už svými otřesnými kopírkami nekurvila dětem stylistiku a vkus. (03.01.2019)