Bílá nemoc

Film, ktorý vyplynul zo svojej doby... doby, kedy už bolo jasné, že sa schyľuje k veľkej vojne. Keby tak ale Čapek vedel, ako presne vystihol budúce udalosti, hlavne tie, ktoré sa týkali zriadenia táborov na umieranie ľudí, tak by mu bolo ešte smutnejšie. Fikcia, ktorá sa premietla do reality robí z Čapka vizionára. 85/100 (15.04.2016)

Polopaticky převyprávěná Čapkova vynikající hra. Sám Čapek se nkdy netrápil s nějakými "skrytými odkazy" a všemu dává jasný průchod, ale myslím, že i co dělá Hass by na něj bylo moc "in your face". Nicméně mi to ani tak nevadí. Stejně tak se mi daří přenést přes podivný střih, kdy se po změně úhlu kamery mění pozice postav vůči sobě a intonace jejich hlasu tak očividně, až člověk nehápe, jak si toho mohli střihači nevšimnout. (Na druhou stranu je potřeba ocenit různé zajímavější pohledy kamery, i když celkovou divadelní "nefilmovost" nezachraňují.) No zlaté české ručučky. Myšlenky jsou ale silné a předloha sama zaručuje filmu klady. S tím nic nenadělám. (09.06.2012)

Sice mám pár drobných výhrad, ale depresivní atmosféra, vynikající záběry kamery připomínající Občana Kanea, střízlivé Haasovo herectví i režie, a pak samozřejmě hlavní téma velice dovedně pojaté, to vše dělá z tohoto filmu výjimečný zážitek. --- Černobílý snímek z roku 1937 vychází z předlohy Karla Čapka, a i když reflektuje nástup Hitlera k moci, je aktuální i dnes. Divadelní hra Karla Čapka Bílá nemoc pracuje se základním principem - i majestátní vojevůdce může onemocnět těžkou chorobou. A co když lék na ni má jediný člověk, který je však humanistou a pacifistou? V době svého uvedení ji samozřejmě diváci reflektovali jinak, než my dnes - s nastupující mocí nacistů viděli ve velkém diktátorovi oprávněně předobraz Hitlera. Jenže podobných moci chtivých nejen diktátorů po naší planetě běhá stále hodně, a i když se to nyní nedotýká přímo našeho státu, má nejen hra, ale i film v režii Hugo Haase, stále co říct. Pro Hugo Haase mělo uvedení filmu neblahé důsledky - jakmile se Němci dostali do naší republiky, ihned film zakázali a sám Haas se ocitl na seznamu hledaných. Musel tedy za dramatických okolností ze země uprchnout, o čemž na sklonku života ostatně také natočil film. V USA pak založil vlastní filmovou společnost, ale úspěchů v ČR již nedosáhl (což se není co divit), aby pak konec života strávil ve Vídni, kde rovněž natočil několik filmů a kde také zemřel. Pohřben je však na židovském hřbitově v Brně. Zvláštní, jaké osudy díky jednomu filmu může nakonec člověk prožít. Po vložení disku do počítače se automaticky spustí DVD-ROM sekce, která obsahuje skeny z dobového tisku ve vysokém rozlišení, a to i s filmografií Hugo Haase (také tou americkou). V samotném menu se nacházejí dva katalogy vydaných DVD, reklama mediálního partnera a informace o vydavatelích. A konečně bonusy nabídnou slovo historika Pavla Jirase (29:44, hodně mluví o Čapkovi a posléze i knize a filmu), rozhovory - Vilém Pruner zavzpomíná na natáčení i herce (3:09) a spisovatel Ivan Klíma popovídá o díle Karla Čapka (24:52). Všechno je ale bez titulků. Následují fotografie (1:42), podrobné filmografie a biografie včetně seznamu použité literatury, seznam ocenění a soudobá dokumentace (2:48). (10.04.2012)

Karel Čapek již tenkrát napsal velmi nadčasové dílo odrážející atmosféru tehdejší doby. Je až překvapující, že se v té době zrodilo jeho filmové zpracování, které čerpá z relativně krátkého příběhu a dokáže zaujmout na dlouhou dobu, respektive na 103 minut, ve kterém se prakticky nic moc neděje ale opravdu zajímavě se běh událostí ve fiktivní zemi sleduje až k vyvrcholení, které v radostném podtextu zní z dvou opačných stran neradostně. Bílá nemoc je i tak pro mě jeden z mála černobílých filmů, které mě už jako malého dokázali zaujmout a to jsem samotové dítě. --- Válka to je krásná věc. To je pro naše muže to nejlepší. Udeřit na pravém křídle... (08.05.2007)

Hugo Haas potvrdil svůj všestranný talent a jako režisér se chopil Čapkova nadčasového románu o důležitosti morálky a mezilidské solidarity. Na filmovém přepisu "Bílé nemoci" nejvíce oceňuji to, že se tvůrce nespokojil pouze s konvenčním přepisem, ale využil množství vizuálních nápadů. Tyto filmové zkratky umocňují atmosféru a na mnoha místech slouží jako účinější alternativa nahrazující (mnohdy těžkopádné) dialogy. Je nesmírná škoda, že Haas svůj režijní úspěch už nikdo nezopakoval... 8/10 (03.01.2010)