Bílá nemoc

Že by vůbec první film, mající ústřední motiv pandemie, která zasáhne svět? Předčil tak snad o dobré dvě až tři dekády některé americké hororové tituly, zabývající se destruktivním virovým propuknutím epidemického nebo pandemického charakteru. Film byl ale spíše aktuální protiválečným poselstvím při ohrožování světového míru neukojeným nacistickým Německem. V hlavní roli, stejně jako v režii, exceluje nedostižný Hugo Haas. V porovnání s filmem Krakatit, ač jsem je oba viděl naposledy před mnoha lety, někdy v období střední školy, jsem si tady toho pamatoval určitě ještě méně, a tak se u mě jednalo o příjemný návrat k významnému snímku naší kinematografie, natočenému ihned po vydání knižní předlohy, dnes už legendární Čapkovy stejnojmenné knihy, která nemůže chybět v žádném čtenářském deníku. Ač je film ve své výpovědi snad trochu naivní a některé záporné postavy nepůsobí tak černě a mocensky, jak by se dalo očekávat, stále se jedná o velký film, duchem i zpracováním. (04.04.2023)

,,A vy byste nechal lidi jen tak umírat?" / ,,...a vy byste je nechali jen tak zabíjet?" Uprostřed války přichází mezi vrchnost novodobý Don Quijot - doktor Galén se silným prostředkem (lék proti zhubné "bílé nemoci") dosáhnout svůj cíl. ,,Já byl ve válce. Já tam viděl tolik lidí umírat, tolik zdravých lidí..." Dochází postupně k fanatickému střetu dvou protichodných světonázorů ve fiktivní válce, až mrazivě připomínající vývoj následní politické situace ve střední Evropě. Čapkova protiválečná hra ukrývá ve své hloubce odkaz na mnoho dodnes přetrvávajících negativních javů v společnosti, nejen na úrovni politických, ale i běžných mezilidských vztahů (touha po moci nad někým, včetně bezohledné přání smrti konkurentů). Stále i po tolika letech od svého vzniku přináší nadčasové poselství kolem možných hrozeb budoucnosti. Takhle si představuju žánr sci-fi! . . . . . Bílá nemoc mě poprvé oslovila v rozhlasové inscenaci v hlavních rolích s Hrušínským a Růžkem, po filmové adaptaci z dob první republiky jsme sáhl až později a byl v mnohých směrech překvapen. Naprosto si mne zde získal svým civilním projevem Hugo Haas, do transu (i když spíše v rámci negativních pocitů) mne dostal Štěpánkův maršál, cením si i Smolíka a Vydru staršího. Velice přelomový snímek, naprosto vymykající se z prvorepublikové tvorby plné filmových veseloher, který prakticky pomohl odstartovat v našich končinách éru filmových dramat s tématy celospolečenského charakteru. Vynikající režie, scénář (silné dialogy) i technická stránka oslovující mnohdy temným vizuálem a kamerou. Klenotům československé kinematografie nazdar. Zdar! 100% (02.09.2018)

Mistrovský kousek českého Orsona Wellese. No, to nejspíš trochu přeháním, ale celou dobu, co jsem na film koukala, se mi to tlačilo na mysl. Film by mrazil sám o sobě, ale když si člověk uvědomí, kdy a proč on i předloha vznikl... Lidská zrůdnost ve velmi srozumitelné podobě, toť role Františka Smolíka. Jistě, je tu Maršál, jistě, je tu Baron, je tu profesor Sigelius, ale nejsou to jen malé ryby v porovnání s neobyčejnou sobeckostí a do sebe zahleděností "obyčejného člověka"? Lidé jsou tu hodní, jenom je k tomu nikdo nevychoval? Vždycky myslím na slova z Dogville: "Prominula bys sobě to, co promíjíš jim?" (08.08.2010)

Čapek s Haškom patria k mojim najobľúbenejším českým spisovateľom, Bílou nemoc som videl veľmi dávno a tak som neodolal príležitosti vidieť ju znova. Príjemne som bol prekvapený kvalitou obrazu upraveného digitalizáciou. Nepríjemný pocit som mal z upraveného záveru, ktorý do istej miery znehodnotil varovanie plynúce z podobenstva. Aj keď som spočiatku uvažoval o pridaní hviezdičky, s pribúdajúcimi minútami som od toho upustil. Aj keď mám Čapkovo dielo veľmi rád, aj keď nepopieram, že herecké výkony Haasa a Štepánka boli výborné, ale na štyri hviezdičky očakávam, že výstupný produkt bude filmárskymi prostriedkami pretvorenou literárnou predlohou a nie iba niečím, ako divadelným záznamom. (08.01.2020)

Fenomén Hugo Haas je další nostalgickou připomínkou někdejší všestranné bohaté rozmanitosti První republiky. Jak hra, tak film jsou díly v nejlepším slova smyslu angažovanými, vědomě a plně sloužícími benešovské obraně proti hrozící totalitě Berlína, ale i Budapešti a Varšavy. Karel Čapek v dalším z vrcholů svého rozsáhlého, mnohovrstevnatého díla v scifi formě ukazuje s až zarážející předvídavostí budoucnost, která mohla zničit světové a zejména evropské lidstvo. Fascinující Haas v hlavní roli i monumentální Štěpánek jako diktátor tvoří dva osudové vrcholy filmu. Oproti divadelní hře byla vložena navíc scéna, která posouvá smysl celého děje do jiné, odlišné, optimistické polohy. Nikoliv náhodou tušíme za nejmenovanou malou zemí Československo. Občanská odvaha té doby může - a měla by - sloužit jako zrcadlo našeho dneška. Film by pro své nesporné kvaity určitě zasloužil - pokud již není - převedení na DVD nosiče. (25.08.2007)