Režie:
Pierre SchoendoerfferScénář:
Pierre SchoendoerfferKamera:
Raoul CoutardHudba:
Pierre JansenObsahy(2)
Ve Vietnamu roku 1954 velí mladý poručík s veteránem z druhé světové četě francouzských vojáků na ústupu. V patách ale mají vietnamské jednotky Viet Minh. (Netflix)
Recenze (25)
Je to skutečně velká škoda, že tento film uniká pozornosti vydavatelů DVD s válečnou tématikou. Zřejmě se právem domnívají, že by všechny ostatní filmy zastínil. Schoendoerffer nechal herce žít měsíc v polních stanech, vojáky vlastně nehráli, oni jimi v tu dobu byli. Četa 317 je velice působivý film, syrový, místy surový, bez přetvářky, až se chvílemi zdá, že se tvůrci skutečně vrátili do doby, kdy pracovali jako frontový filmový štáb. ()
Na spracovaní filmu i jeho príbehu je poznať reportérska minulosť režiséra, jeho dokumentaristická forma ustupujúcej čaty je natočená realisticky a pôsobivo. Čím však trpí je samotný príbeh, ktorý je v podstate nenápaditý. Všetko zachraňujú postavy mladého veliteľa čaty Torrensa ( Jacques Perrin ) a hlavne drsného žoldniera Willsdorfa( Bruno Cremer ). ()
Syrové a realistické válečné drama z Indočínské války bylo natočeno tak realisticky a působivě, že jsem měl místy dojem, že nešlo jen o film, ale zachycení skutečnosti. Bruno Cremer podal bezchybný výkon v roli válkami prostřelého žoldáka, bývalého vojáka wehrmachtu se zkušenostmi z bojů v Rusku, který už nezná nic jiného než válku. Celkovou stísněnost navíc posiluje černobílé provedení. Pro mě byl film skutečným zážitkem. ()
Tak jsem konečně mohl vidět téměř opomenutý film z Indočínské války bohužel jenom francouzsky, ale z toho co jsem vyrozuměl, musím napsat, že to bylo neuvěřitelně realisticky natočené. Proto oceňuji vykreslení bojů bez nabušených efektů válečných scén, které jsou v současnosti tak prezentovány ve válečných filmech. Obrazně fakt působivý a naprosto pravdivé prostředí umocňuje dojem jako by šlo o reportáž přímo z války. Samozřejmě musím poznamenat, že nejsem žádný odborník na válečnou tématiku. Škoda jenom, že snímek je, alespoň u nás, zatím nedostupný. Na úplný konec dodám, že celý film se natáčel přímo v místě bojů v Kambodži a po uvedení dostal cenu za nejlepší scénář na filmovém festivalu v Cannes v roce 1965. ()
Válečné drama jako řemen, ten rozdíl mezi zkušeným vojákem a mladinkou zelenou gumou byl fantasticky zahraný a dokonale dokumentuje či vyobrazuje hrůzu, kterou ti kluci museli projít.. Bruno Cremer ohromně charismatický, věřila jsem mu každé slovo, Jacques Perrin bez milosti na pěst, ovšem dal to bezchybně.. Tíživý a smutný film.. ()
Galerie (49)
Photo © Rome Paris Films
Zajímavosti (3)
- Režisér si zadaptoval vlastní román, který byl inspirovaný jeho zkušenostmi z armádního filmového štábu, který pracoval během války v Indočíně. Kameraman snímku Raoul Coutard měl obdobné zkušenosti jako režisér, během války v Indočíně působil jako frontový kameraman. (Snorlax)
- Natočeno v Kambodži za spolupráce tamní armády. (Cascabel)
- Když poručík Torrens (Jacques Perrin) sleduje Kootovi muže dalekohledem, tak před uchopením dalekohledu si nabere plnou hrst jídla, kterou ujídá. Při střelbě vyskočí a drží čistýma rukama dalekohled. Při dalším záběru má opět stejné jídlo, které přikusuje. Scéna se pak opakuje znovu. (Jimmy15)
Reklama