The 87th Annual Academy Awards

Na vlně nostalgie s bojovníky za sociální spravedlnost. Hlavní cena pro filmy tesknící za časy, kdy Hollywood nedefinovali superhrdinové, 4 Oscaři pro skrz naskrz nostalgický Grandhotel Budapešť, muzikálové číslo připomínající slavné filmy ze zlatých časů americké kinematografie, vzpomínka na jeden z posledních velkých muzikálů Za zvuků hudby, důstojná a přímočará prezentace bez hlášek, které by se za každou cenu snažily jít s dobou, sympatický a vtipný moderátor, kterému vyšla většina vtipů, včetně těch, které důstojnost večera snižovaly (I pooped in a hat). Jestliže byl ceremoniál pojat jako oslava filmů coby kvalitní zábavy, kterou netřeba brát moc vážně (do čehož zapadají i ceny pro eskapistického Birdmana), vítězové jej obohatili o společensky angažované komentáře, tematicky se rozpínající od práv žen, Afroameričanů, homosexuálů a přistěhovalců až k upozorňování na nelehkou situaci osob trpících ALS a Alzheimerem. Inu, každý si přišel na své. Highlights: muzikálový úvod, Everything is Awesome, NPH ve slipech, děkovačka Patricie Arquette, sranda z Travolty, čtení pečlivě střežených tipů. Radost mi udělali zejména Oscaři pro: J. K. Simmons, Patricia Arquette, střih Whiplash, Citizenfour, adaptovaný scénář Kódu Enigmy. (23.02.2015)

Během písně Awesome jsem čekala kdy na scénu vtančí i Barney, během proslovu Patricie Arquette jsem nechápala za co že to utlačovaná Meryl Streep skandovala (asi jak řekl Jared, za to že je každoročně nominovaná ze zákona). Američané se opětovně poplácali po ramenou, že jim Sniper tolik vydělává a během děkovné řeči z písně Selma si Oprah uvědomila, že je černá a celý život tím byla poznamená. Slabý podprůměr jak show tak ocenění. (23.02.2015)

Neila Patricka jsem se jako moderátora celkem bál, protože v poslední době se mi už nějak přejedl, navíc když uváděl Emmy, byla to docela hrůza. Ale tentokrát se mu to povedlo. Vůbec mi nevadil a bavil mě. Navíc spoustu výborných momentů - John Travolta s Idinou Menzel, hudební vystoupení, výhra Eddieho Redmayna a jeho řeč, Julianne Moore atd. Další dobrý ročník. (23.02.2015)

Nejbídnější hosting Oscarů v živé paměti zásluhou Neila Patricka - wait for it - Harrise, který je možná slušný tanečník a moderátor, ale rozhodně mizerný bavič; několik pěkných proslovů (za všechny ty J. K. Simmonse a A. G. Innáritu); jedna skvostná píseň v podaní Legenda a Commona (Glory); ceny po zásluze rozdělené mezi vítězného Birdmana, Grandhotel a Whiplash. Zamrzí absence důstojnějšího ocenění Linklaterova Boyhoodu, který urval pouze sošku pro P. Arquette, potěšilo politicky odvážné ocenění kontroverzního dokumentu Citizenfour. Oproti jako vždy zábavnějším a ostřejším Glóbům tříhodinová nuda a šeď s několika pěknými momenty. (24.02.2015)

Byla jsem smířená s tím, že mi v půl třetí ráno středoevropského času zazvoní budík, já se převalím na bok a moje snažení podívat se poprvé v životě na Oscary bude o rok odloženo (stejně jako loni). Budík opravdu zazvonil, já jsem naladila slovenský televizní kanál... a vydržela jsem do poslední minuty. Nemohu srovnávat s minulými ročníky, ale s Neilovým moderováním jsem byla spokojená, ač jeho úvodní muzikálové vystoupení zůstalo nepřekonáno. Hudební vložky mě až na píseň ze "Selmy" (záběry na plačící publikum si mohli odpustit) velmi bavily, z výkonu Lady Gaga mi až naskočila příjemná husí kůže. Přiznám se také, že po vyhlášení nejlepšího animovaného filmu jsem trochu ztratila koncentraci a přehled o dění na pódiu (chápejte, všechny tikety v háji). Jinak jsem ale byla z celého toho každoročního humbuku nadšená, sošky putovaly do těch správných rukou. P.S. Michaelovo žvýkání během celého přenosu působilo docela dost buransky, ale přesto je škoda, že nezavršil birdmanovskou jízdu. A Reese to slušelo nejvíc! (23.02.2015)