Zbrusu Nový zákon

Téměř identický pocit jako v případě Mr. Nobodyho. Příliš filosofie nevidím, zatímco snaha zalíbit se všem občas prokoukne. Extra do hloubky to jde jen zpočátku a s tou kýčovitostí to Dormael neumí uhlídat. Jenže! ono mi to 90 minut nevadilo a co pak s tím? Zbrusu nový zákon je rychlejedoucí čerstvý film, který nastřeluje zajímavé myšlenky a pak utíká jinam. Téměř dvě třetiny filmu jsem jel na surfu a všechny vlny si užíval spolu se zbytkem kinosálu. Pak jsem se zamyslel, prkno mi podjelo a už jsem se topil. Takže - když jedete na vlně, nekoukejte se hluboko. #kviff2015 (07.07.2015)

Hodně velký bizár. Člověk na to jde jako na prvoplánovou řachandu, ale zdání klame. Většina vtipných věcí byla v traileru a film samotný až tak vtipný není. Je to docela škoda, protože zápletka skýtá slušný komediální potenciál. Místo toho člověk dostane scény, u kterých snad autoři museli být na houbičkách. Minimálně jako netradiční absurdistán to ale obstojí. Poučení: Catherine Deneuve svede v 70 letech klidně i gorilu :-) (23.12.2015)

Zajímal by mě sestřih bezpečnostních kamer kostela, ve kterém by se Nový zákon v neděli ráno promítnul na obraz Poslední večeře nad oltářem. Možná by to byla větší zábava, než tahle francouzská snaha přivodit papežovi infarkt. Smích je nejlepší lék a Francie nejlepší lékař, ale klika, že jsem měl jen malou rymičku, protože i v záplavě dobrých nápadů se dá utopit. (14.01.2016)

Čekal jsem leccos jiného, než pokus o našroubování krátkých, rádoby moralistických storek do neokoukaného rámce. Fest prosraná šance na špičkovou komedii. Vznikl plážově se vlnící filmík, který jednodušším může dodat pocitu, že popatřili na neuvěřitelné umění a ještě k tomu jim docvaklo, o čem to cirka bylo. (28.09.2016)

Sice jsem se trochu bál zbytečného filozofování, ale nakonec to dopadlo dobře. Van Dormael se totiž nesnaží jít do hloubky a jenom tak klouže po povrchu, ale dělá to s pomocí laskavosti a romantiky tak šikovně, že ve své podstatě kýčovitá životní moudra nepůsobí lacině. A když už jsem měl občas pocit, že to překračuje únosnou mez, zjevil se Bůh v podání rozkošně nesnesitelného Poelvoordea a postaral se o humornou stránku věci. Čekal jsem něco střelenějšího, ale i s tímhle jsem byl na konci nadprůměrně spokojený. 80% (14.01.2016)