Victoria

Jak Victoria ke štěstí přišla... od seznámení ve stylu esemeskového chataření (akorát, že verbálně, to je ta hrůza) s bratrstvem silně nesympatických charakterů, jakož i zjevů, aby se přes nekonečné blekotání a poskakování stihla zamilovat do nejsnesitelnějšího z nýmandů, načež utužila vztahy účastí na jedné zpackané loupeži, která odpovídala rozumovým schopnostem aktérů... Mám nutkání prozradit pointu, protože do konce se podaří dojít možná tak chronickým nespavcům, co stejně nemají nic lepšího na práci, než zírat do stropu, ale nakonec se omezím na konstatování, že pár okamžiků bylo fakt napínacích a jednozátahová nervní kamera navodila slušný reál, včetně kocovinového svítání, jinak mě snímek zanechal zděšenou nad totálním generačním úpadkem, chudobou vyjadřování i myšlení (alkohol a jazyková bariéra s tím nemají co dělat) v prachsprosté spotřebě života na úrovni vegetace... smutný pohled. (20.02.2016)

Jeden z takových filmů, který ti pořádně dojde až tak za den, dva, jak moc tě to vlastně zasáhlo. Byly mi sympatické všechny postavy, narozdíl od ostatních jsem pro Victorii měla pochopení. Mladá holka, která na jednu stranu vede zodpovědný život a pracuje v kavárničce, ale na druhé straně touží po nějakém dobrodružství a hlavně hledá ,,své'' lidi a když se tak stane, udělá pro ně cokoliv. Chápala jsem jí a nepřipadala mi hloupá, jen mladistvě nerozvážná. To, že to bylo točeno na jeden záběr, jsem se dozvěděla až později a o to víc si tím film získal můj obdiv. Dva a půl hodiny natáčení v rušných ulicích ráno to musí byt hodně na nervy... Nemám co vytknout, dávám plný počet. (13.10.2016)

140 minut je na koncept autentického nočního počínání pár postav ve všedních lokacích Berlína hodně. První polovina se trochu vleče v příliš triviálních scénách i dialozích. O to více ale překvapí a strhne další dění, obzvláště, pokud o ději vůbec nic nevíte. Trable přicházejí v náznacích, tušíme je a obáváme se jich, protože si je hlavní hrdinka nezaslouží. Velice povedená, emotivní a důkladně vygradovaná “jednozáběrovka” s dobrými hereckými výkony. (28.08.2022)

Nejdřív jsem si říkal: "Ty brďo, oni to fakt natočili na jeden záběr." Pak to přestalo být důležité a co jsem viděl, mě strhlo. Ano, film obsahuje kontroverzi. Je diskutabilní, zda lidé mohou být takto hloupí. Můj názor: "Ano, můžou." Proto jsou to nervy a značné drama. Finálně - film na jeden záběr není v mých očích jedinečný tím, že je na jeden záběr, ale faktem, že ten záběr maximálně využívá. ■ Mě sympatický komentář napsal Baxt: http://www.csfd.cz/film/405419-victoria/komentare/?comment=10245404 (10.10.2015)

Po silnej, niekoľkotýždňovej neochote pustiť sa do tejto snímky bola vôľa nakoniec prelomená pozretím na veľkom plátne spolu s berlínskym osadenstvom, aby som po takmer hodine metania sa na sedačke odchádzal s totálne otvorenou hubou, komplet bez energie, ale zároveň úplne "nahajpený." Skutočne obdivuhodne odvedená práca a pôsobivé natočenie 140 minút bez strihu. Údiv v tomto smere ale spôsobuje najmä fakt, že dielo nie je statické; je neustále v pohybe a odohrávajúce sa na početných lokáciách (seriózne nechápavo krútim hlavou dokonca aj v týchto chvíľach, ako píšem tieto vety). To dokresľuje aj ďalší fakt – herci takmer celú dvojhodinovú konverzačku improvizovali (čo som počas sledovania nevedel a čudoval sa, ako dialógy bezchybne plynú, nadväzujú a dokopy dávajú zmysel; hoci diskutovať o ich hĺbke je na mieste, i keď zároveň je na mieste aj brať do úvahy, že nejak takto pravdepodobne medzi sebou berlínski opilci a feťáci komunikujú). Ďalšie obrovské plus robí hudba, prechod z noci do nadrána a rána a samotné tragické vyznenie s ranným svitom. Najviac je ale nutné vyzdvihnúť kameramana, na ktorého bola dosť možno kladená najväčšia váha a spôsob natáčania bol rozhodne ťažší ako pri štandardnom filme – namiesto toho, aby sa mu scéna odohrávala v hľadáčiku kamery, Grøvlen musel hľadáčikom neustále scénu hľadať. Všímal som si snímanie celú stopáž a veľký rešpekt. Že jeho meno svietilo ako prvé počas záverečných titulkov len potešilo. Okrem celého ansámblu chcem ale vyzdvihnúť najmä Fredericka Laua, po ktorého zočení hneď v úvodných minútach som bol celý bez Seba (hockedy z času na čas spomeniem na jeho výkon v Der Hauptmann). Jak mohol byť Victoria natočený mi hlava vôbec neberie, no potrebujem ho do žíl znova čoskoro, možno už aj dnes... ♪♫ (23.11.2023)