Turbo Kid

Nebýt občasné bezradnosti a vleklého úvodu, byla by to dokonalá retro-brakovka ve stylu "Far Cry 3: Blood Dragon", byť teda jen s rozdílem, že víc čerpá z žánrovek pro děti a mládež, byť je doplňuje o střídmě (a díky tomu taky efektně) užitý splatstick. Hodně zachraňuje hudba, která jede v linii Power Glove soundtracku ke zmíněné videohře a dodává razanci i formálně pokulhávajícím, byť nápaditostí překypujícím akčním sekvencím. Pro diváky, kterým srdéčko zaplesá a očka se zalesknou nostalgií při pohledu na BMX či Powerglove, je to velká jízda. Pro ostatní už výrazně méně; prostě podle schopnosti rozlišovat jednotlivé stylové odkazy na pilíře 80s popkultury. Právě na to totiž tvůrci sázejí především, takže jejich výtvor vlastně představuje jen úžasnou poctu určité éře a jejím produktům. Na rozdíl např. od géniů z Astron-6 z nich nedokáží vytvořit něco vyloženě osobitého. PS: Spíše než variace na italské či filipínské madmaxárny vyznívá "Turbo Kid" jako gore parafráze autentického 80s pastiše "Solarbabies". Plus k tomu tvůrci přidali prvky a estetiku Pyunových low/no-budget cyborgáren, BMX bijáků (od "E.T." po "BMX Bandits"), ale i kupu inspirací a citací z polozapomenutého skvostu "America 3000". (10.02.2015)

Postapo, v němž koexistují vysoké produkční hodnoty a občasná filmařská beznaděj, nádherné lokace, stylové kostýmy a nevygradovaný děj, absurdní násilí, jednodušší humor a příliš vážný tón. A famózní hudba. Ve výsledku hrozná haluz, protože i když si Turbo Kid prostě plyne unylým tempem a nedokáže správně podat vtipy a napnout při akčních scénách, a vlastně vůbec působí, jako by dělal obrazový doprovod soundtracku od Le Matos, místo aby ten doprovázel film, bude vás bavit přímo úměrně vaší lásce k devadesátkám, MCčkům a VHSkám. A o to šlo. Plus jako vždy skvělý Michael Ironside, podmanivá (byť k vzteku odbarvená) Laurence Leboeuf a indianajonesovský Aaron Jeffery. Kung Fury nebo Manborg jsou vychytanější, ale i tohle si dám s chutí znovu. (06.06.2016)

Až po přečtení dárkrobýkovo komentáře mi dochází, že jsem se měl asi o trošku více soustředit, místo všech těch hovadin, co jsem u ´filmu páchal. Sice teď vlastním perfektně depilované nozdry, kůži na patách hladší, než Hálovo pleška a spermie srovnané podle velikosti, pramálo však vím o všech těch kulturních odkazech, co se v turbo krávovině objevily. Maně si však vybavuji, že jsem se jednou pousmál a dvakrát nostalgicky vzpomněl na své béemixko, na kterém jsem tak frajersky smykoval. Tak. Podobně nicneříkající komentář by si zajisté zasloužil nějak zvýraznit, aby mezi ostatními vysloveně čněl. Jak jinak toho dosáhnout, než jej zakončit řadou fešných hvězdček? Tedy cenzuro maluj - pitoma, plantážník, česneková hlava, herbicidní xycht a Čvančarojc posraná celulitická noha! (06.10.2015)

Jak už to tak často bývá, kouzlo kraťasu, ze kterýho nadsázka a nadšení přímo stříkalo, nedokázala tahle parta kámošů přenést do svýho prvního celovečeráku. Celkově se to prostě moc nepovedlo, exteriéry i interiéry byly vyloženě trapný a potěšila snad jen trocha tvůrčí hravosti co zůstala, bionička a zlověstnej úsměv béčkový legendy Ironsidea. (14.12.2020)

Pro tenhle film bohužel nejsem cílová skupina, takže musím ohodnotit níže, než by si Turbo Kid asi býval objektivně zasloužil. Vlastně i k těm třem hvězdám jsem se musel určitou dobu přemlouvat. Splatterový úlet z postapokalyptické alternativní minulosti, v níž se pustinou nahání kupa bizarních postaviček na kolech a různými zábavnými způsoby se vzájemně likvidují. Za hudbu velký palec nahoru, za styl velký palec nahoru, za výpravu a design postav také palec nahoru (nejlepší je ten záporák se železnou maskou a rotačními pilami na rukách). K čemu je to ale platné, když mě šíleně štvaly charaktery většiny postav (většina lidí si tu stěžuje na ústředního Turbo Kida, ten mně naopak přišel jako snad jediný snesitelný. Já nevydýchal tu jeho umělou blonďatou kamarádku) a daným způsobem naddimenzovaná brutalita mě nebaví. Kdo na osmdesátkách ujíždí, tak si tuhle stylovku užije, hádám, mnohem víc. (05.09.2015)